Maminka.czKojení

Kojené děti jsou bystřejší, psychicky odolnější a mají lepší paměť, říkají vědci

Simona Procházková 5.  8.  2022
Kojení je tím nejlepším, co může maminka svému děťátku nabídnout, o tom není pochyb. Pokud kojíte své miminko alespoň šest měsíců, významně pozitivně tím přispíváte k vývoji jeho mozku, zejména poznávacích funkcí. Co ještě odhalila nejnovější česká studie?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Existují četné důkazy, že mateřské mléko je tím nejlepším zdrojem potravy novorozenců, obsahuje dokonale vyváženou kombinaci všech živin, je lehce stravitelné a dodává miminku protilátky, které ho chrání proti nemocem a infekcím.

VIDEO: Podcast Maminka: Kojení a dokrmování v porodnici

Vědci zjistili, že kojení delší než půl roku má výrazně pozitivní vliv na psychický vývoj i rozvoj poznávacích funkcí u dětí. Prostřednictvím poznávacích (kognitivních) funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly. Kognitivní funkce rovněž zahrnují vedle paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení a schopnost pochopení informací.

Výsledky také ukázaly, že doba kojení se příznivě projeví zejména na vývoji kognitivních funkcí u dětí, které žijí v oblastech s vysokou mírou znečištění ovzduší. Na studii se podíleli vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR ve spolupráci s kolegy z dalších institucí.

Jak dlouho kojit?

Odborníci se dosud úplně neshodují, jak dlouhá doba kojení je optimální. Nová studie českých a slovenských vědců se zaměřila na vývoj kognitivních funkcí u dětí v souvislosti s dobou kojení. Vědci sledovali skupiny novorozenců z okresů Karviná a České Budějovice, které se významně liší mírou znečištění ovzduší. Právě ono může mít za následek zpomalený vývoj poznávacích funkcí a chronická respirační a kardiovaskulární onemocnění.

„Ve znečištěné oblasti předchozí studie prokázala, že zvýšené koncentrace jemných prachových částic PM2,5 nepříznivě ovlivňují psychický vývoj dětí v pěti letech,“ vysvětluje jeden z autorů studie Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Většina maminek od nás odchází a plně kojí, říká laktační poradkyně z porodnice v Neratovicích. A co když se kojení nedaří?

Co zjistil nový výzkum?

Do studie bylo zapojeno celkem 147 dětí (80 z Českých Budějovic, 67 z Karviné) narozených v letech 2013 a 2014. Kognitivní funkce vědci hodnotili u pětiletých dětí použitím Bender-Gestaltova testu (BG) a Ravenova testu (RCPM).

Kresebný Bender-Gestaltův test (BG) je metoda vývojové diagnostiky percepčně-motorických funkcí a neurologických poškození, která testuje, jak jsou děti schopny nakreslit předložené geometrické obrazce. Ravenovy barevné progresivní matice (RCPM) jsou screeningový nonverbální inteligenční test, který měří pochopení komplexnosti vzorů a schopnost ukládat a vybavovat si informace, tedy schopnost řešit problémy. Z mateřských dotazníků vědci zjišťovali informace o kojení a vývoji dětí. Zjistili, že kojení delší než šest měsíců pozitivně ovlivnilo výsledky obou uvedených testů.

„Výsledky naznačují, že plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí u obou skupin dětí,“ říká Radim Šrám. Efekt půlročního a delšího kojení přitom zřetelněji vykázaly výsledky Bender-Gestaltova testu, který měří vizuální a motorické schopnosti. „Lze předpokládat, že delší kojení se příznivě projeví zejména na vývoji kognitivních funkcí u dětí žijících v oblastech s vysokou mírou znečištění ovzduší,“ dodává Radim Šrám.

Co můžete a nemůžete jíst a pít při kojení a kdy začít s prvními příkrmy? Poradíme

Z výsledků dále vyplynulo, že kvalitu vývoje kognitivních funkcí ovlivnila také úroveň vzdělání matek. Děti matek vysokoškolaček dosáhly výrazně lepších výsledků u Ravenova testu.

Pozn.: Na studii se podíleli vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR ve spolupráci s kolegy ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, z Nemocnice České Budějovice, a.s., a Univerzitní nemocnice L. Pasteura v Košicích.

kojení a dokrmování novorozenců 

  • Výlučně mateřským mlékem je krmeno pouze 60,1 % novorozenců, zjistila analýza dat z Průvodce porodnicemi společnosti Aperio.
  • Unikátní analýza dat z 5201 dotazníků od žen, které v letech 2017 až 2021 porodily v některé z českých porodnic, ukázala, že 49 % dětí je v porodnici dokrmováno a při propuštění z porodnice je „plně“ kojeno 76 % novorozenců.
  • Dle zjištění Aperia klesl podíl dětí, které byly během pobytu v porodnici dokrmovány, a to z 50,8 % (v r. 2017) na 44,8 % (v r. 2021). V celém sledovaném období nejčastěji jako dokrm děti dostávaly umělé mléko (68,8 %), pak cizí mateřské mléko (18,9 %) a glukózový roztok (12,4 %). Nejvíce dětí bylo dokrmováno stříkačkou (87,7 %), výrazně méně pak cévkou po prsu (7 %) a kalíškem/zkumavkou (5,3 %).
  • Při propuštění z porodnice odchází tzv. plně kojených 76 % novorozenců. Dětí, které jsou při propuštění z porodnice kojeny a zároveň dostávají nějaký dokrm, je zhruba 19 %.
  • Podíl novorozenců, kteří dostávají při propuštění pouze umělé mléko, se pohybuje okolo 5 %. Ze zjištění tedy vyplývá, že mezi donošenými novorozenci bylo ve sledovaném období výlučně kojeno 60,1 % dětí.
  • Z dětí, které byly krmeny výlučně mateřským mlékem, bylo 48,9 % dětí krmeno pouze mateřským mlékem matky a 9,2 % dokrmováno mlékem od dárkyně.

​Zdroj: Aperio

Témata: Po porodu, Novorozenec, Kojení, Porodnice, Mateřství, Miminko, Kojenec, Dítě je na světě, Šestinedělí, Vědec, Světový týden kojení, České Budějovice, Aperio, Akademie věd ČR, Kognitivní funkce, Mateřské mléko, Dobrá paměť, Košice, Karviná, Raven, Kojené dítě, Okres, Aperia, Neratov