[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Je opravdu nevhodné dávat malým dětem kravské mléko nebo jde spíše o mýtus? Může být pro kojence či batolata zdraví škodlivé? Názory odborníků se postupem času mění. A slyšeli jste již o tzv. imunologickém okně? Podíváme se také na to, jak to je s kravským mlékem a rizikem potravinových intolerancí a alergií.
Pokud nemohly naše babičky kojit a neujala se jejich děťátka hodná příbuzná, známá či přímo placená kojná, nezbylo jim nic jiného, než dát dítku mléko od kravičky či kozy. Z počátku se však mléko obvykle ředilo. Oblíbený byl také hustší odvar z ovsa či rýže.
Naše maminky již v takových případech měly k dispozici upravené kravské mléko v podobě Sunaru či Feminaru. Naše generace už má umělých mlék bezpočet druhů – počáteční, pokračovací, pro alergiky a další.
Jenže v posledních letech začínají doporučení ohledně výživy dětí zažívat revoluci. Stále více se prosazuje teorie „imunologického okna“, tedy unikátního období ve vývoji, kdy je vhodné, aby se kojenec pozvolna, v maličkých dávkách a ve vhodné konzistenci i kvalitě setkával s dříve zapovězenými potravinami.
Především jde o vhodné potraviny s obsahem lepku, dále kravského mléka, celých vajec, ryb, ale i dalších méně problematických potravin. Vše samozřejmě pouze v případě, že u něj neexistuje podezření na konkrétní alergii a vše se děje dle doporučení pediatra.
Ono „imunologické okno“ nastává zhruba v období mezi 17. a 26. týdnem. V této době je dle posledních výzkumů optimální doba pro setkání se s potravinovými antigeny, neboť se přechodně zvyšuje šance na přijetí cizorodé látky bez alergické reakce organismu.
Samozřejmě, že NE! I když i náhradní kojenecké mléko se vyrábí z kravského mléka, to je však upraveno tak, aby bylo pro miminko lépe stravitelné a svým složením se v co největší míře podobalo mléku mateřskému. V případě, že nemůžete nebo nechcete kojit, je právě takto upravené mléko volbou číslo jedna.
Nicméně kdy tedy miminko seznámit s klasickým mlékem, které si lijeme do kávy, děláme z něj pudink, připravujeme palačinky, buchty? Dle nejmodernějších názorů imunologů se období prvního kontaktu posunulo do zmíněného „imunologického okénka“.
Samozřejmě, že maličkému kojenci nenabídneme místo mateřského mléka hrnek kakaa, ale nepatrné množství mléka přidáme do obilných kaší nebo třeba bramborového pyré.
Tento postup doporučuje například významná německá alergoložka a dietoložka dr. Imke Reese. Podle ní se může denní dávka mléka koncem 1. roku života vyšplhat až ke dvěma decilitrům.
Jenže všeho moc škodí a kravské mléko není primárně určeno lidským mláďátkům, ale telátkům, které mimo jiné rostou mnohem rychleji než my lidé a vůbec mají na výživu zcela jiné nároky.
Kravské mléko dále obsahuje nejen hodně bílkovin, ale také větší množství minerálů než mléko lidské a naopak mu chybí potřebné množství některých stopových prvků (železo, zinek, selen a jód). Problematický je i poměr mastných kyselin a nižší obsah mléčného cukru.
Zkrátka, jak praví staré české přísloví, všeho moc škodí – tedy i mléka.
A jaký je závěr? Ve světle nejmodernějších poznatků není již kravské mléko na indexu „kojencům zapovězených potravin“ a je vhodné s ním organismus děťátka, které se s ním bude setkávat celé dětství i život, ve správnou dobu seznámit.
Za vhodné se považuje zařadit kravské mléko jako nápoj do jídelníčku dětí až po druhém roce. "V ideálním případě by děti do dvou let věku měly být kojeny anebo bychom jim měli podávat speciální umělá mléka, která jsou vhodná pro děti do dvou let věku," říká Karolína Hlavatá, dietoložka a odborná garantka Vím, co jím.
Pro dvouleté a starší děti zvolte však plnotučné mléko, nejlépe potom s označením BIO. Vyhněte se mléku ošetřenému UHT technologií nebo mléku trvanlivému. Pro malé děti nejsou vhodná ani čerstvá mléka z automatů, protože většinou nejsou pasterizovaná a mohou být zdrojem listeriózy.