[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
U miminek a kojenců je těžké přesně určit, jaké množství tekutin při krmení přijmou. Vážit jej před každým krmením a po něm je vyčerpávající pro dítě i maminku. Jak u plně kojených dětí, tak u těch, které jsou krmeny z láhve, lze však stanovit několik vodítek, jež rodičům napoví, že jejich potomek má tekutin dostatek: Má zdravou růžovou barvu, fontanela není zapadlá, za den „vyprodukuje“ čtyři až šest mokrých plenek, pije nejméně šest až osmkrát za den a slyšitelně při tom polyká – a přibírá na váze.
Že vám chybí jasný pokyn, kolik tekutin by mělo miminko přijmout? Takový lze dát jen stěží. Kojené děti si samy regulují své potřeby, některé pijí více, některé méně. Je-li větší horko, dítě se obvykle dožaduje častějšího kojení, které ale trvá jen chvilku. Je to proto, že při delším kojení se produkuje mléko s vyšším podílem tuku, při kratším s vyšším podílem vody.
Nekojeným dětem by mělo být v teplém počasí umělé mléko podáváno častěji. Rozdíl oproti mateřskému mléku je v tom, že s umělou výživou dostává miminko v každé dávce stále stejné množství živin. Proto není dobré „nastavovat“ množství svévolně vodou, ale poradit se raději s pediatrem, aby byl dostatečný přísun živin zachován.
Ne. Kojenci, kteří jsou krmeni výhradně mateřským mlékem a nepřijímají ještě pevnou stravu, nepotřebují doplňovat tekutiny z jiného zdroje. Kojení pokryje veškerou jejich potřebu. Platí to i pro situace, kdy je venku vedro nebo když má dítě horečku. Je potřeba častější kojení, ale vodu ani čaj nepodáváme, může to být dokonce nebezpečné.
Nabízení vody naruší princip kojení. Miminko, které přijímá tekutiny odjinud, vypije méně mateřského mléka. Tělo matky pak logicky zareaguje a sníží jeho tvorbu. Dítě pak při kojení pije pouze takzvané přední mléko, protože nemá tak velkou žízeň a od prsu se odtáhne dříve. Kvůli tomu nedostane zadní mléko, jež je stěžejní pro přísun živin. Miminku tak může hrozit jejich nedostatek.
Příliš mnoho vody také narušuje křehkou rovnováhu sodíku v malém tělíčku, které ještě nepřijímá pevnou stravu. Hrozit pak může dokonce až otrava vodou. „Intoxikace vodou je hned po horečce druhou nejčastější – a přitom úplně zbytečnou – příčinou záchvatů u kojenců,“ upozorňuje porodní asistentka a laktační poradkyně Regina Gresensová. Platí to podle ní i pro děti krmené umělou výživou.
Pokud člověk vypije příliš mnoho vody, dochází k vyplavování sodíku z krve a voda prochází do tkáně, následkem je poškození mozkových buněk. Kojenci v prvním půlroce života přijímají přirozeně ještě velmi málo sodíku, jeho hladina je v jejich krvi velmi nízká a každé „naředění“ vodou je pro ně velmi nebezpečné.
Tělo na přebytek tekutiny reaguje jejím vylučováním z krve, s vodou se pak mají vypořádat ledviny a následně močový měchýř, aby se hladina elektrolytů v těle stabilizovala. Ledviny kojenců však nejsou na takovou zátěž ještě připraveny, a tak tělo vylučuje tekutinu místo do ledviny do tkáně a také do mozkových buněk. To může způsobit život ohrožující edém mozku a poškození dalších orgánů.
Intoxikované dítě je apatické. „Pokud dítě trpí závratěmi, má nízkou tělesnou teplotu 36,1 stupně Celsia a méně, má oteklý či nafouklý obličej, mohou to být příznaky otravy vodou,“ varuje pediatr Ulrich Fegeler.
Ano. Kojící maminky by ale měly – a zejména v horkém počasí – myslet na to, aby samy přijímaly dostatek tekutin. Dehydratace se odrazí ve snížené produkci mléka. Na druhou stranu pít příliš je také zbytečné – nadbytek tekutin tělo vyloučí močí, v mléce se to neprojeví. „Obecně se dá říct, že za každé kojení bychom měly vypít hrnek vody. A stejně tak ho vypít vždy, když máme žízeň,“ radí Regina Gresensová.
Jakmile začne miminko kromě mateřského mléka přijímat i pevnou stravu, mělo by si začít zvykat i na pití vody. Velmi obecně se dá říct, že kojenec do jednoho roku má vypít denně kolem 400 ml dalších tekutin, množství se však odvíjí od jeho hmotnosti a především toho, jak moc je ještě kojený. Ideální je čistá voda (kojenecká nebo převařená), kterou nabízíme jak při jídle, tak i mimo něj. Má být stále k dispozici, ale nikoli vnucována. Děti si obvykle dokážou pitný režim velmi dobře regulovat samy.
Jak poznáte, že je vaše miminko hladové?
Jak již bylo popsáno výše, zdravé dítě má růžovou pleť a fontanela není vidět (není vystouplá ani propadlá). Pokud naopak působí mdle a má suché plenky, je čas poradit se s lékařem. U starších dětí funguje samoregulace obvykle bez problémů, přesto je třeba se pravidelně ujistit, že je voda neustále k dispozici a že dítě opravdu pije. Důležité je také jít vlastním příkladem – sami na pití často zapomínáme a potomek pak může mít sklon pitný režim podceňovat. Pro děti od jednoho do čtyř let věku platí, že by měly denně přijmout plus minus 820 ml tekutin a zhruba 350 ml přijmout prostřednictvím stravy.
V takovém případě určitě co nejdříve vyhledejte pediatra. Nechuť dítěte k pití může mít více důvodů, je potřeba najít příčinu. Zamyslete se, jaké nápoje dítěti nabízíte. Ideální je čistá voda nebo neslazené nápoje (slabý ovocný čaj, naředěná ovocná šťáva). Zkuste experimentovat – možná dítěti nevyhovuje teplota nápoje, je příliš studený nebo naopak teplý, nebo mu vadí příchuť čaje. V horku mají děti rády například kostky ledu ze zmrazené ovocné šťávy.