[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
SIDS neboli Sudden Infant Death Syndrome není tak běžný, i když z něj mají rodiče pochopitelně strach. Jde o náhlou a vzhledem k předchozímu stavu neočekávanou smrt dítěte do jednoho roku věku, u něhož ani následná pitva nezjistí příčinu smrti. Odborníci zkoumají již dlouho rizikové faktory, které mohou k SIDS přispívat, a naopak zkoumají možné preventivní faktory, které mohou náhlému úmrtí zabránit.
Nejnovější studie došly k závěru, že nejlepší prevencí je kojení, a to co nejvíce a tak dlouho, jak jen to jde. „Kojené děti jsou částečně chráněné daleko frekventovanější pozorností matky, která v noci častěji kojí, navíc má obvykle miminko i v noci v bezprostřední blízkosti u sebe,“ říká dětská sestra a laktační poradkyně Simona Lazzari.
Studie mluví jasně. Kojení po dobu alespoň dvou měsíců snižuje riziko náhlého úmrtí až o polovinu. „Při kojení dítě synchronizuje svůj dech s dechem matky a tím se do velké míry chrání od zástav dechu, které jsou v novorozeneckém i kojeneckém věku fyziologické. Předpokládá se také, že kojené děti jsou i lépe imunologicky ošetřené, což se projevuje i na redukci onemocnění horních a dolních cest dýchacích, která se též mohou podílet na rozvoji SIDS,“ vysvětluje Simona Lazzari.
„Ukazuje se, že sdílené spaní ve společné posteli nebo přisunuté postýlce v jedné místnosti může hodně prospět, ať už pro zmíněnou synchronizaci dechu nebo pro nevědomou, prakticky nepřetržitou kontrolu miminka. Maminka může ověřovat jeho polohu, tišit ho v případě neklidu, a to i nevědomky ze spánku, aniž by to tušila. Vzájemný kontakt stimuluje laktaci i apetit miminka, dítě nepropadá do hlubokých dechových spánkových intervalů, takže tím je i lépe chráněno před SIDS,“ vyjmenovává další benefity kojení Simona Lazzari. K tomu přidejte polohu na zádech, která je podle odborníků nejbezpečnější, protože v této poloze má dítě volné dýchací cesty. Děti do jednoho roku by měly spát na zádech, tedy v poloze vleže.
Přemýšlíte, že byste si pro jistotu pořídili monitor dechu? My ho doma měli, první syn se narodil předčasně o dva měsíce dříve a doporučili nám ho i lékaři v porodnici. „Osobně si myslím, že monitor dechu je nadužívaný, ale pokud se rodiče díky monitoru cítí klidnější a jejich spánek je zdravější, proč ne,“ domnívá se laktační poradkyně Simona Lazzari. Můžete si pořídit klasický deskový monitor dechu, který umí zachytit dechové vibrace dítěte i přes matraci a peřinku, další možností jsou kontaktní monitory (pulzní oxymetry), které sledují srdeční tep a hladinu kyslíku v krvi.
Monitor dechu by měl už po deseti sekundách zachytit dechovou absenci a spustit alarm. Jeho použití je vhodné ideálně do šesti měsíců věku a samozřejmě i později, ale je třeba počítat s tím, že starší miminko se už hodně hýbe a „cestuje“ v noci po postýlce, takže vás může monitor vyplašit falešnými alarmy. „Monitor dechu bych tedy doporučila v případě, že v rodině již někdy k SIDS došlo, matka je kuřačka nebo pokud se v rodinném prostředí kouří, miminko se narodilo předčasně nebo mělo nízkou porodní váhu (méně než 2500 gramů). Také to platí pro miminko s nízkým Apgar skóre, genetickou predispozicí metabolických poruch, pro dítě s prokazatelně častými apnoickými pauzami a také v případě letních miminek, kdy v ložnici nelze udržet běžnou teplotu a hrozí přehřátí,“ doporučuje Simona Lazzari. Doporučuje ovšem také, aby rodiče věděli, jak postupovat při zástavě dechu a co by měli podniknout. „To by mělo být podle mě automatickou součástí vzdělání rodičů,“ dodává odbornice.