Kojení na veřejnosti - co už je za hranou?

myslím, že žádná matka, která kojí, se nevyhne čas od času dilematu, zda kojit na veřejnosti, nebo raději nechat miminko hlady řádit. Volba je snad jasná - čili - kojení na veřejnosti se prakticky nelze vyhnout, pokud člověk nechce strávit minimálně první půlrok života dítěte doma (což prakticky není možné). Necítila jsem se při tomto trapně nikdy - snažila jsem se kojit tak, abych byla někde trochu "schovaná", s plínkou přehozenou přes všecko, co by mohlo někoho pohoršovat, což jsem dělala proto, že jsem chápala, že pro někoho to může být těžko přijatelná nebo trapná situace. Ale jaktěživo by mě nenapadlo dávat se při tom fotit, neřku-li pak, sázet na facebook fotky, na kterých kojím, přebaluju dítě, případně tolik oblíbené fotky pozvracených či pokakaných mimin, které zřejmě některé něpříčetné matky považují za roztomilé. Jak já, tak moje dítě máme právo na intimitu a důstojnost. Představa, že někdy v osmé třídě nebo v prváku na střední spolužáci na netu vyhrabou fotku mého potomka opatlanýho po uši produkty vlastního trávení, je pro mě nepřijatelná.