[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Takovou zkušeností prošla i třicetiletá Alena z Prahy. „Že budu svoje miminko kojit, mi přišlo úplně samozřejmé.
Jenže v porodnici se mi to nedařilo, takže sestry začaly syna přikrmovat z láhve. Když nás manžel přivezl z porodnice domů, urputně jsem se snažila syna nakojit, jenže neustále hrozně plakal, a tak jsem kapitulovala. V tu chvíli jsem si uvědomila, že vůbec nevím, jak své dítě nakrmit - v porodnici jsme vždycky chvíli bojovali s kojením, pak sestra přinesla lahvičku s mlékem a bylo to. Teď jsem měla doma řvoucího kojence a za jeho neustálého nářku zkoumala návod na krabici s mlékem, kterou manžel narychlo donesl z lékárny,“ vzpomíná Alena.
Co pro takové případy radí laktační a výživová poradkyně Kateřina Bukáčková? „Než se vydáte do drogerie či lékárny pro doporučuji kontaktovat nejbližší laktační poradkyni. Mateřské mléko je tak cenná tekutina, že i pár kapek má pro vaše miminko obrovský význam, a nezřídka stačí velká podpora a spousta porozumění, aby se laktace, byť třeba jen částečně, rozběhla,“ vysvětluje Kateřina. Seznam laktačních poradkyň najdete na kojeni.cz. Pokud ale kojení z nějakého důvodu možné není, všechny pokusy selhaly nebo prostě kojit nechcete, což je samozřejmě vaše právo, jedinou alternativou pro vaše zlatíčko je umělé mléko, protože jeho složení se mateřskému mléku blíží.
„Budete-li své děťátko krmit s láskou a v objetí, jako je tomu u kojení, jeho imunitu posílíte právě láskyplnou péčí a něžným dotykem,“ dodává k tomu Kateřina. Ve světě běžně existují mléčné banky, kam maminky darují přebytky svého mléka, které jsou pasterizovány a mraženy a nabízeny ženám s nedostatkem vlastního mléka. U nás jsou takové banky tři, bohužel však mají jen velice málo mléka, které by mohly prodat - většinu spotřebují novorozenci v porodnicích, které mléčnou banku zřídily.
Možná se ptáte, proč byste nemohla použít neupravené mléko jiného savce, ať už kravské, nebo například mléko kozí či ovčí, či některé z „rostlinných mlék“. Kateřina Bukáčková vysvětluje, že neupravená mléka jiných savců nejsou vhodná, protože obsahují až čtyřikrát více bílkovin než lidské mléko a také příliš velké množství minerálních látek. Jiných látek, které jsou pro miminko důležité, mají zase naopak nedostatek.
Pokud byste takové mléko svému novorozenci dávali, ohrozili byste jej neprospíváním, chudokrevností a pravděpodobně i poškozením jeho nezralého systému, zejména ledvin. Vegetariánky často inklinují k podávání sójového „mléka“, kojenecká výživa ze sóji ale musí být obohacena o řadu látek, například některé aminokyseliny, vápník, železo, některé vitaminy a stopové prvky. V žádném případě proto není možné podávat miminku sójové nápoje dostupné v prodejnách zdravé výživy a supermarketech.
Protože pro kojence není vhodné neupravené mléko žádného jiného savce, vyrábějí se speciální mléka, která se podle nejnovějších vědeckých poznatků snaží co nejvíce napodobit mateřské mléko.
Základem pro jejich výrobu je kravské mléko, sója, někdy i mléko kozí. Jejich složení i hygienická pravidla při jejich výrobě jsou upravena zákonem. Všechna umělá mléka tedy mají základní složení stejné - zhruba stejné množství bílkovin, tuků, v naprosté většině obsahují pouze mléčný cukr (laktózu) a jsou do nich v přesně stanovených množstvích přidávány vitaminy a minerály. „Protože se stále provádějí další a další studie, jsou umělá mléka obohacována o stále více různých látek.
Při četbě reklamních textů výrobců umělé výživy však nezapomínejme na to, že mateřské mléko obsahuje desítky látek, které dosud nebyly popsány nebo u nichž není jasná funkce, a tak je nutné brát tvrzení, že se umělé mléko svým složením blíží mléku mateřskému, s velkou rezervou,“ podotýká Kateřina. Umělá mléka nejsou nijak chemicky konzervována. Během celého procesu výroby nepřesáhne teplota 68 °C a vitaminy a minerály jsou přidávány až po jeho vychlazení, nedochází tedy k jejich tepelnému znehodnocení. Riziko, že by umělá výživa byla kontaminována a mohla miminku způsobit potíže, je právě díky přísným hygienickým pravidlům minimální. To však neplatí o kojeneckých láhvích, a proto je nutné je sterilizovat.
Až se poprvé vydáte vybrat umělé mléko pro své miminko, budete nejspíš zaskočeni množstvím značek, typů a nejrůznějších odborných termínů, které výrobci uvádějí na etiketách svých výrobků a jimiž se snaží přesvědčit, že právě jejich výrobek je ten nejkvalitnější. Mnohé z nich jsou nic neříkající marketingová označení, význam některých dalších se ale vyplatí znát. Projděme se tedy společně regály s umělými mléky a zkusme si v nich udělat trochu pořádek. Novorozenec a kojenec minimálně do ukončeného šestého měsíce musí dostávat tzv. počáteční mléčnou výživu.
Ta je složením uzpůsobena tak, aby splňovala výživové potřeby miminka bez toho, aby muselo dostávat cokoli jiného, kromě vitaminů D a K předepisovaných lékaři. Většinou obsahuje adaptovanou bílkovinu kravského mléka. Co to znamená? „Mléka savců obsahují dva typy bílkovin - syrovátkové bílkoviny a kasein, a to v různém poměru. U mateřského mléka je to 80 : 20, u kravského je poměr zhruba opačný. Adaptované mléko je kravské mléko, u něhož se poměr syrovátkové bílkoviny a kaseinu změnil tak, aby více odpovídal poměru v mléce mateřském, většinou je to 50 : 50.
To v praxi znamená, že takové mléko bývá lépe snášeno a složením je bližší přirozené potravě lidského mláděte. Naopak mléka označovaná jako Extra, Forti nebo Good Night obsahují nezměněný poměr syrovátkových bílkovin a kaseinu, déle se tráví, a proto miminko zasytí na delší dobu,“ vysvětluje výživová poradkyně. Po ukončeném šestém měsíci je společně se zaváděním nemléčných příkrmů doporučeno začít podávat pokračovací mléčnou kojeneckou výživu, není to ale nutné.
Počáteční kojenecká mléka může miminko dostávat po celý první rok života. Pokračovací kojenecké mléko už svým složením nepostačuje výživovým potřebám rostoucího miminka a je třeba jej doplňovat o další potraviny, jako jsou zelenina, ovoce, obiloviny, a pokud dítě není živeno vegetariánsky, potom i maso. Toto mléko už adaptované většinou nebývá. Jsou také batolecí mléka pro děti starší jednoho roku. Ta donedávna neexistovala a jsou pro výrobce umělé výživy samozřejmě vítaným obchodním artiklem.
Děti starší než 1 rok mohou dostávat kvalitní kravské mléko a na rozdíl od kojeneckého období není umělé mléko v jejich výživě nezbytné. Je však ale oproti kravskému obohacováno o další látky, například železo, jod a zinek, a tak může pomoci v případě, kdy má dítě z nějakého důvodu ve stravě těchto látek málo. Batolecí mléka bývají nezřídka ochucována, proto pokud se je rozhodnete použít, vždy pečlivě sledujte, zda nejsou slazena cukrem (v kolonce sacharidy by kromě laktózy byla uvedena ještě sacharóza) a jakého původu jsou ochucovací složky. Ke cti výrobců je však třeba dodat, že aromata bývají většinou přírodního původu a mléka nebývají doslazována.
Pro miminka, která nemohou být kojena, existují ještě další léčebné a speciální preparáty, o jejichž použití rozhoduje lékař. Jsou to různá antirefluxní mléka (AR) pro ta, která ublinkávají, umělá mléka pro předčasně narozené děti či mléka s minimálním obsahem mléčného cukru laktózy vhodná pro děti, které trpí (částečnou) nesnášenlivostí laktózy, například po prodělání průjmového onemocnění.