Maminka.czKojení

Kojení v Čechách: Jak jsme na tom v porovnání s generací našich matek a babiček?

Barbora Vajsejtlová 26.  5.  2023
Změnil se nějak postoj společnosti ke kojení a co rozhoduje o tom, jak dlouho a jestli vůbec budeme kojit? Zveme vás na sondu do hlubin českého kojení.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

"Tak co? Jak jde kojení?“ „Jak dlouho jsi kojila?“ „Ty jo! Neodstavila jsi ho nějak brzo?“ Představuji vám tři otázky, které mě, coby matku, provázely na každém kroku mnoho let – a které mě stejně spolehlivě vytáčely. Nikdy bych si samozřejmě nedovolila zpochybnit význam a důležitost kojení, ale od okamžiku, co jsem porodila, se moje prsa stala věcí veřejnou. Každý k nim měl co podotknout a dost jsem se divila, že si na ně každý nechtěl sáhnout. Přiznávám, kojení mi nešlo, bojovala jsem s ním a nemůžu se zbavit dojmu, že jsem si ho nijak zvlášť neužívala nejen já, ale ani moje děti. S vynaložením značného úsilí a několika litrů slz ho nakonec všichni zúčastnění dotáhli do vítězného konce, nicméně moje pocity zůstaly poněkud ambivalentní. Jakkoli je přínos kojení zřejmý a nezpochybnitelný, nemohla jsem se zbavit dojmu, že kdybych to z nějakých důvodů nezvládla, v mateřské roli bych selhala. Přitom ještě v generaci našich matek se bralo kojení jako víceméně okrajové téma. Přijměte naše pozvání na exkurzi do historie kojení i sondu do současné situace.

VIDEO: Nejčastější potíže u kojení a rady laktační poradkyně

Oslí mléko i kojné

Ačkoli máme tendenci považovat přikrmování dětí za vynález posledních let a předchozí generace matek si představujeme jako idylku s vrnícím dítětem přitisknutým k prsu, ve skutečnosti první keramické nádoby mající tvar ženského prsu a sloužící ke krmení dětí pocházejí už z doby tři a půl tisíce let před naším letopočtem. Někteří historikové dokonce tvrdí, že krávy a kozy byly domestikovány právě kvůli tomu, aby jejich mléko mohlo nahradit mléko mateřské a mohly se jím přikrmovat děti. V této souvislosti se dlouho věřilo, že nejlepší volbou pro přikrmování kojenců je ředěné oslí mléko. V šestnáctém století už nikdo nepochyboval, že mateřské mléko je nenahraditelné, ale v kurzu byla pevná a okrouhlá prsa, takže pokud na to žena měla prostředky, najala si kojnou. Podle dobových záznamů na počátku sedmnáctého století víc než polovina evropských žen nechávala své děti kojit profesionálními kojnými. Nicméně už Jan Amos Komenský tvrdil, že kojení cizí ženou je „čelící proti Bohu a přirození, škodlivé dítkám i matkám samým, počestnost vyvracující“. Zdůrazňoval, že jiní živočichové svá vlastní mláďata krmí a žádný jiný tvor by nedal pryč svůj plod. Tvrdil, že dítě by mělo být kojeno vlastní matkou.

V pokračování pro předplatitele také najdete

Jak kojení ovlivnila umělá výživa?

Socialistické kojení.

Rozhovor s Magdalénou Ezrovou.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.

Vyzkoušet za 1 Kč Více informací
Témata: Porod, Kojenec, Kojení, Miminko, Výživa a stravování, Matka, Porodní asistentka, internet, Jan Amos Komenský, Čechy, Sonda, Sovětský svaz, Nestlé, Slovensko, Výživa, ČSR, Mléko, Československo, Bradavka, Magdaléna Ezrová, Péče, Praha
Mohlo by vás zajímat