Maminka.czPředškolák

Koktá vaše dítě? Klid, většinou to jde řešit! Čeho se však vyvarovat?

Simona Procházková 9.  12.  2018
Dosud nebylo jednoznačně vysvětleno, co koktavost způsobuje. Ví se ale, že je z přibližně 50 % dědičná a obvykle vzniká kolem třetího roku života. Jsou však případy, kdy se objeví i mnohem později. Zpravidla se tak stane po nějakém silném emocionálním zážitku.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Kdy se nejčastěji tato porucha řeči u dětí projeví? Průměrný věk vzniku koktavosti je tři roky a jeden měsíc. Poměrně často nastává u dětí v období mezi druhým a třetím rokem bouřlivý vývoj řečových schopností. Rozvíjí se slovní zásoba, gramatická rovina i nadšení pro využití řečové komunikace za účelem dosáhnout toho, co chtějí. „V tomto období často sledujeme tzv. vývojovou neplynulost. Projevy vypadají velice podobně jako koktavost, ale o pravou koktavost se nejedná. Dítě při řeči opakuje začátky slov, když spěchá nebo když se snaží prosadit a „dostat se ke slovu“. Samo si neplynulosti obvykle neuvědomuje. Nejedná se o pravou koktavost, je to projev bouřlivého vývoje, který je ale citlivý na vnější vlivy, a proto by rodiče neměli tyto projevy podceňovat a vyhledat odborníka. Zpravidla neplynulost do půl roku odezní, ale při nesprávném přístupu se může u dítěte rozvinout koktavost chronická. Samozřejmě záleží na dispozicích k této vadě a na síle vnějších vlivů,“ radí klinický logoped PhDr. Petr Staníček z kliniky LOGO.

Může za to genetika?

Jedná se o poruchu, která se nedá přímo změřit na zobrazovacích přístrojích, i když se předpokládá určitá změna fungování mozkových struktur. Vychází se ale z toho, že koktavost nevznikne, pokud k tomu člověk nemá již od narození dané dispozice. „Zvýšený počet koktavých je i mezi bilingvními dětmi nebo u dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí. Různé typy neplynulosti řeči sledujeme také u dětí, které trpí vývojovou dysfázií. To je další řečová vada, u které je nevyzrálá řečová schopnost jako celek. Neplynulost bývá potom důsledkem přetížení a únavy dítěte. Ve většině případů se ale koktavost objevuje jako samostatná řečová porucha,“ vysvětluje PhDr. Petr Staníček.

Obrovský vliv na plynulost řeči má psychika. Koktavost se projevuje různě, podle momentální situace nebo psychického rozpoložení. Jeden den může být téměř neznatelná, jindy zcela dominantní. Faktory, které koktání ovlivňují, jsou individuální a u každého mohou být odlišné. Obecně nejčastějším je stres způsobovaný například mluvením na veřejnosti nebo při komunikací s někým, kdo nedává najevo pochopení.

Homeopatika na koktání
Poradna Homeopatie

Homeopatika na koktání

Proč při zpěvu nekoktá?

Existují situace, kdy koktavý, odborně balbutik, téměř vůbec nekoktá. Nejznámější z nich je zpívání. Málokdo ví, že projevy koktavosti také často ustupují při hraní divadla. Koktavost je pak mírnější díky připravenému textu, kdy herec přesně ví, co bude následovat. Nejedná se o komunikaci v pravém slova smyslu. Současně balbutik představuje na jevišti nějakou roli, takže tam nestojí sám za sebe, ale v roli někoho jiného. Mluví plynuleji také například při šeptání, společném čtení nebo při vytleskávání řečeného. Zde má na plynulost řeči vliv změna řečového tempa, a tudíž výrazněji kontrolovaná řeč. Technik, při nichž osoba s koktavostí mluví bez koktání, je více, ale většinou je největší problém tyto techniky zapojit do běžné komunikace.

Kdy vyrazit k logopedovi?

Není vhodné zbytečně dlouho vyčkávat, zda se situace sama „upraví.“ Terapie by měla být zahájena včas. V praxi to znamená od prvních příznaků neplynulosti řeči. „Rodiče by měli s dítětem navštívit zkušeného klinického logopeda a nechat si odborně poradit. Po vyšetření, které probíhá převážně ve formě rozhovoru s rodiči a hravou formou s dítětem, logoped určí vhodnou léčbu a doporučí rodičům, jak k dítěti přistupovat. Pokud se jedná „pouze“ o neplynulost danou nevyváženým vývojem řeči, i tak existuje mnoho dobrých doporučení, jak k dítěti správně přistupovat, aby se řeč vyvíjela správně a neplynulosti odezněly co nejdříve. Pokud logoped diagnostikuje pravou koktavost, doporučí vyšetření u dalších odborníků, kteří se potom na komplexní diagnostice i terapii podílí.

Naštěstí existuje dlouhým vývojem prověřený komplexní přístup, který má velice uspokojivé výsledky. Koktavost je složitá a náročná vada řeči, kterou není jednoduché překonat, ale po včasné diagnostice a nastavení správné terapie je naděje na nápravu vysoká. „Na našem pracovišti, klinice LOGO, provádíme komplexní léčbu již téměř třicet let. Spolupracuje na ní tým odborníků z několika lékařských oborů (klinický logoped, psycholog, neurolog, foniatr, rehabilitační lékař a další, kteří jsou potřeba pro upřesnění diagnostiky a nastavení adekvátní terapie),“ říká PhDr. Petr Staníček.

Ráčkování a jiné poruchy řeči

Změny v životě celé rodiny

Jak to vypadá v praxi? Během pětidenního pobytu malý pacient absolvuje vyšetření všemi zainteresovanými odborníky. Na vyšetření je přítomen rodič, který je důležitou součástí diagnostiky i terapie. Odborníci zmapují vše, co má vliv na plynulost řeči, a společně pracují na zhotovení terapeutického plánu. Obvykle rodiče dostanou přesné instrukce, jak s dítětem pracovat v domácím prostředí, nastaví techniky nácviku plynulé řeči a naučí se, jak podpořit správný vývoj osobnosti dítěte. Velice často musí rodiče změnit i své vlastní tempo řeči, zažité stereotypy chování, reakce, když má dítě snahu komunikovat, nastavit jiný přístup ve výchově nebo ovlivnit přístup nejbližšího okolí dítěte.

„Pozitivní efekt při léčbě koktavosti má také skupinová forma terapie. U dětí, které si již koktavost uvědomují, je skupinová terapie nezastupitelná. Skupina dětí má svou dynamiku a toho se využívá při nácviku přirozených situací. Již několik let zapojujeme do terapie koktavosti také dramaterapii, muzikoterapii a arteterapii,“ upřesňuje PhDr. Petr Staníček.

Desatero pro rodiče: 

1. Při komunikaci s dítětem skutečně naslouchejte, co se vám snaží říci. Nedělejte zároveň jinou činnost, která odvádí vaši nebo jeho pozornost.

2. Vždy udržujte při komunikaci oční kontakt, mluvte spolu z očí do očí.

3. Snažte se pro dítě vytvořit maximální pocit bezpečí, respektu a jistoty.

4. Chvalte dítě za konkrétní výkony, které se mu podařily, podporujte ho v jeho silných stránkách.

5. Nedokončujte za něj větu, kterou přerušilo zakoktáním.

6. Neupozorňujte na projevy koktavosti, pokud si je dítě neuvědomuje. Pokud si je uvědomuje a je schopné o nich hovořit, naopak o koktavosti otevřeně mluvte.

7. Omezujte faktory, které mají negativní vliv na plynulost řeči, a naopak maximalizujte ty, které mají na plynulost řeči vliv pozitivní.

8. Nevystavujte dítě zbytečnému stresu a nepřetěžujte ho fyzicky ani psychicky.

9. Vytvořte dítěti pravidelný režim s dostatkem spánku a průběžné relaxace.

10. Neseparujte dítě od situací, kde mu hrozí nějaká nepříjemnost. Neizolujte ho od okolního světa a nemluvte za něj. Dítě samozřejmě musí za sebou cítit podporu rodičů, ale ve skupině vrstevníků se musí učit prosadit samo.

 

Témata: Zdraví, Děti, Předškolák, Péče o dítě a jeho výchova, Rodiče, Pravidelný režim, Terapie, Lékařský obor, Hravá forma, Rehabilitační lékař, Plynulost, Přirozená situace, Bilingvní dítě, Největší problém, Psychické rozpoložení, Logo, Malý pacient, Koktavost, Důležitá součást, Zbytečný stres, Řečová schopnost, Koktání, Klinický logoped, Porucha řeči, Řeč, Zdraví na Heureka.cz