[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V každém případě je nutné koktání dítěte konzultovat s odborníkem. Může se totiž jednat jen o tzv. vývojovou neplynulost (objevuje se u 2- až 4letých dětí), ale také o závažnější problém – narušenou komunikační schopnost. Jaké potíže se zahrnují pod pojem koktavost? Koktavost je jedna z nejtěžších poruch plynulosti řeči.
Je to problém s vyslovením určitého slova nebo jeho části, který se projevuje např. opakováním, prodlužováním či blokádou. Vývojová neplynulost se koktavosti podobá (dítě opakuje části slov, opravuje se, mluví rychlejším tempem...), ale obvykle netrvá déle než 3 měsíce, a je většinou způsobena překotným rozvojem řeči – slovní zásoby, gramatické stavby, vývojem artikulace i vlastní osobnosti dítěte. Pokud je dítě vhodně usměrňováno a podporováno rodiči a svým okolím, jsou tyto problémy pouze přechodné a po nějaké době samy vymizí.
Jak tedy zjistíte, že jde skutečně o poruchu zvanou koktavost?
Tato vada se začne projevovat kolem třetího roku dítěte a především jsou tyto potíže nedobrovolné – dítě s nimi nemůže nic udělat (a zpočátku si je ani neuvědomuje). Mezi příznaky koktavosti patří:
Nedá se říct, že by existovala jedna jediná příčina vzniku koktavosti. Obvykle jich je několik najednou. Navíc se přesně neví, co konkrétně koktání odstartuje. Na druhou stranu je známo, jaké okolnosti mohou tento problém zhoršovat – a naopak i zlepšovat.
Důležité je uvědomit si své vlastní chování – např. nemluvíte příliš rychle? Dítě se může podvědomě snažit vás napodobit – nejvíc mu pomůžete, pokud sami svou řeč zpomalíte. Dáváte mu dostatečně a často najevo, že ho máte rádi? Vytvořte mu klidné a laskavé prostředí.
Nemáte na dítě příliš velké nároky? Když dítě trpí pocitem, že rodiče zklamalo, jeho řeč se obvykle zhorší. Snažte se také ušetřit ho všech okolností, ze kterých má evidentně strach – může se bát tmy, určitých situací nebo lidí. Nikdy nedopusťte, aby se dítěti někdo posmíval. Vyhýbejte se náhlým a nečekaným změnám – na větší události (dovolená, pobyt na táboře nebo v nemocnici) ho raději předem připravujte.
Dítěti nejvíc prospívá pravidelný životní rytmus. Přemýšlejte i o tom, jak zlepšit svou komunikaci s dítětem. Mělo by mít pocit, že mu nasloucháte. Necháte ho dokončit větu dřív, než začnete sami mluvit? Spěcháte, když vám něco důležitého povídá? Samozřejmě že není možné dítě soustředěně poslouchat pořád, pak je ale nutné mu vysvětlit, proč mu hned nemůžete věnovat pozornost a slíbit, že ho vyslechnete v nejbližší možné chvíli. Dobré je také si uvědomit, jakým tónem na vás a jiné lidi mluví – rozmlouvá s někým bázlivě? Zadrhává se jen v přítomnosti některých lidí? To vše vám může napovědět, co dítě prožívá a jak mu můžete pomoct jeho potíže zvládnout.
S léčbou koktavosti svého syna Davida má zkušenosti i paní Renáta Mrázková, která říká: „První příznaky neplynulosti řeči jsme u našeho Davida začali pozorovat v necelých třech letech. Vzhledem k tomu, že se tato porucha projevila v poměrně raném věku, nepřisuzovali jsme jí zvláštní důležitost.
Předpokládali jsme, že se u syna projevuje rychlý osobnostní a artikulační vývoj a zároveň prosazování v početnější rodině se staršími sourozenci. Přetrvávající problémy s vyjadřováním, které se projevovaly prodlužováním i opakováním slov nebo jejich částí, nás začaly znepokojovat až o několik měsíců později, kdy jsme proto vyhledali odbornou pomoc.
Oslovili jsme klinického logopeda v nemocničním zařízení, kde byla Davidovi po druhém roce věku provedena adenotomie a tonsillectomie pro noční apnoe a časté onemocnění horních cest dýchacích a začali jsme docházet jednou měsíčně na kontroly spojené s procvičováním. Tyto dýchací problémy a následný operativní zákrok jsme považovali za jednu z možných příčin neplynulosti řeči.
NEŽ BY SE ZADRHÁVAL, TAK RADĚJI MLČEL...
Ve čtyřech letech začal David docházet do mateřské školy Pro Family v Praze 9. Paní ředitelku Bc. Eugenii Hamplovou jsem před nástupem seznámila se synovou poruchou řeči a dohodli jsme přístup i logopedickou spolupráci.
Během dalších dvou let jsme pozorovali střídavé zlepšování, které se projevovalo například po pobytu školky na horách, v přírodě nebo po zájezdu u moře.
Bohužel docházelo i k náhlému zhoršení plynulosti vyjadřování, spojenému nejprve s narušeným dýcháním, blokádami – neschopností se vyjádřit v počátku sdělení a mimickými projevy. Většinou se objevovalo v souvislosti s rodinnými oslavami, přípravou na vánoční svátky a Mikuláše, pobytem na dovolené spojeným s více zážitky a rychlým sdělováním informací mezi vrstevníky a svými sourozenci.
David si začínal svůj hendikep uvědomovat a jeho blokády ve vyjadřování se tak prohlubovaly. V podstatě se občas řídil vlastním pravidlem: „Než říci něco špatně, je lépe mlčet nebo oznámit, že jsem to zapomněl.“ Tato skutečnost nás začala značně znepokojovat vzhledem k blížícímu se nástupu do první třídy základní školy.
Proto jsme se snažili sehnat dostupnou literaturu o poruchách plynulosti řeči.
Přes vysoce odbornou literaturu jsme se dostali až k publikaci „Koktavost ...?!“ zpracovanou Prof. PhDr. Viktorem Lechtou, PhD. a Evou Baxovou-Šarkozyovou a k informacím o soukromé klinice Logo, jejíž odbornou pomoc jsme před nástupem Davida do první třídy začali využívat.
Nejprve týdenním komplexním pobytem (logopedická péče, neurologická, interní, psychologická, rehabilitační a ORL diagnostika a terapie) a poté pravidelnými návštěvami v pražské pobočce. Pochopili jsme, že pomoci našemu synovi mohou nejen odborníci, ale musíme s tím začít především my, v naší rodině.
ODSTĚHOVALI JSME SE Z PRAHY DO MALÉHO MĚSTEČKA
Nemohu tvrdit, že to bylo zrovna jednoduché. Já patřím k temperamentnějším maminkám, tatínek je velmi pracovně vytížený, a když se sejdou naše čtyři děti, které chtějí sdělit své dojmy ze školy nebo zájmových kroužků, bývá doma pěkně rušno. Nejmladšímu Davidovi nezůstával prostor pro klidné vyjádření myšlenek. Všechny tyto skutečnosti nás vedly k rozhodnutí, že je nutné změnit uspěchaný způsob života. Přestěhovali jsme se z panelákového bytu do rodinného domku za Prahou a děti navštěvují místní školu v Průhonicích.
David je již ve druhé třídě a s výukou nemá žádné problémy i díky třídní paní učitelce, která je s jeho vadou řeči seznámena a veškeré výkyvy v plynulosti vyjadřování s námi konzultuje a snaží se vždy najít řešení v dočasné změně přístupu, tzn. méně ústního zkoušení, a nezatěžuje syna náhlými otázkami. Náš život se začíná pomalu zklidňovat a na přání našich dětí nám rodinu doplňuje několik domácích mazlíčků.
Celá rodina věří, že méně uspěchaným životním stylem, volbou plavání jako sportovní aktivity pro lepší a pravidelné dýchání, cíleným procvičováním a stálou spoluprací s odborníky našemu synovi Davidovi pomůžeme, a jsme rádi, že první úspěchy se již ukazují.
OSVĚDČENÉ TIPY
Maminčin odborník PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph. D. ředitelka Soukromé kliniky LOGO s. r. o., Karlovo náměstí 15, Praha 2; www.logoped.cz
Nejdůležitějším bodem pro úspěšnou léčbu je vyhledat pomoc odborníka – lékaře foniatra, logopeda, psychologa. Komplexní odborné vyšetření nám stanoví správnou diagnózu. Vyšetření probíhá v příjemné atmosféře, spíše pohovorem a navozením zdravého sebevědomí. Dříve se koktaví léčili v nemocnicích, kde se po dobu šesti týdnů podrobovali logopedickým pohovorům, ale většina z nich nebyla v psychické pohodě, protože jim velice scházel kontakt s rodinou. V současné době je terapie velice úspěšná. Je to dáno i tím, že rodiče jsou přítomni léčení, a také jsou zaškolení do procesu nápravy řeči. Již po týdenním pobytu na klinice lze očekávat velice dobré výsledky. Velmi dobré technické vybavení pracoviště, spolupráce odborníků a rodinných příslušníků s klientem a týmová spolupráce zaručí zvládnutí nacvičených dovedností i v domácím prostředí.