[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V posledních několika letech zažívá česká matrika boom v podobě udělování cizokrajných jmen, nebo naopak renesanci v případě používání jmen staročeských. Navzdory tomu ovšem i nadále své vůdčí postavení v populaci drží stálice pro muže Jiří (315 369 lidí), Jan (295 627), Petr (272 837) a Josef (249 922) a pro ženy Marie (316 559), Jana (274 303), Eva (160 317) a Hana (150 573).
Čtěte také: Každý muž chce syna ale ve skutečnosti touží po dceři.
Samozřejmě tyto statistiky ovlivňují především starší ročníky. Je tedy nasnadě ukázat i nejčastější jména dětí narozených v roce 2009. Pro chlapce to jsou Jakub (3 530), Jan (3 406), Tomáš (2 728) a David (2 267), pro dívky pak Tereza (3 041), Natálie (2 427), Eliška (2 264) a Adéla (2 118). Jak vidno, i v současnosti jsou nejpopulárnější jména spíše typická pro české prostředí. Co když ale nechcete jít s davem a nabídka klasického kalendáře vám nestačí?
Nejjednodušším způsobem, jakým se můžete inspirovat, je buď internet nebo specializované kalendáře. Zatímco na internetu lze nalézt velké množství jmen, které nemusí být vždy bezproblémově zapsány (viz níže), rozšířené kalendáře bývají zpravidla konzultovány či přímo spoluvytvářeny s matrikáři, soudními znalci či odborníky Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Nová či znovuobjevená jména se do kalendáře zapisují podle několika možných kritérií. Často dochází k převzetí dat ze starších či zahraničích kalendářů, jména mohou být také přiřazena k již umístěným jménům na základě jejich variantnosti (Otomar k Otmarovi), stejného původu (Josefína k Josefovi), významové podobnosti (Bohuchval k Bohuslavovi) či příslušnosti (Saron k Sáře). Např. společnost Presco Group tak nabízí kalendáře s tisícovkou jmen, přičemž garantuje jejich bezproblémové zapsání.
Inspirovat se můžete také v naší databázi jmen, zde na webu Maminka.cz, která je jednou z nejrozsáhlejších databází jmen na internetu vůbec. Kromě toho, že zde můžete vyhledávat jména podle abecedy, původu, počtu slabik, četnosti užití, měsíce v roce atd., naleznete u každého jednotlivého jména také informace o původu, významu, jeho domácí podobě a datu jmenin.
Svoboda v pojmenování potomků se podle legislativy stát od státu liší. Někde je možné používat pouze jména napsané ve státem schváleném seznamu, jinde je možné pojmenovat nového človíčka v podstatě jakkoli. Mezi ty restriktivní země patří např. Francie, zatímco větší svobodu volby nabízejí Spojené státy. Česká republika v tomto patří mezi velkou šedou zónu mezi oběma krajními póly.
Pojmenovávání je u nás zákonem regulováno od roku 1950 a zatím poslední legislativním nařízením je zákon č. 301/2000 Sb. Ten se převážně zaměřuje na podmínky, které zakazují matrikářům zápis jména. Nelze tedy zapsat jména zkomolená, zdrobnělá či domácká. Není možné ani dát mužské jméno dívce a naopak. Nedojde ani k zapsání jména, pokud matriční úřad ví, že jej již užívá žijící sourozenec.
Zákon také umožňuje zápis dvou jmen, přičemž ale stanovuje jejich podobu – nesmí být stejná a musí být spojená mezerou či spojovníkem. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je žadatel povinen předložit doklad vydaný znalcem. Ten si rodič opatří za své peníze a výsledek může být nejistý.
Výše uvedené restrikce se ve většině nevztahují na cizince, kterým Česká republika dovoluje v rámci vlastních tradic zvolit vlastní podobu jména i vyšší počet jmen než dvě. Zákon je v případě pojmenovávání pouze minimum. Další bod tvoří zavedená praxe na matrikách, která zapíše jen jméno doložené a existující. Nelze tedy vymýšlet jména nová. Problém může spočívat i u různě psaných verzích cizích jmen.
Matrikář tak může např. zamítnout jméno Klaudia, zatímco povolí Claudia či Klaudie apod. Důkazní břemeno ohledně znaleckého posudku tak leží na rodičích dítěte. Matrikář ovšem i po kladném posudku nemusí jméno zapsat. Pak se mohou rodiče odvolat ke krajskému úřadu a v případě odmítnutí lze podat i správní žalobu. Dojde-li na nějaké matrice ke schválení konkrétního jména či jeho podoby, Ministerstvo vnitra informuje ostatní matriční úřady.
Zákony omezující pojmenování dětí bývají často s oblibou terčem nejrůznějších aktivistů. Nejznámější případy přicházejí ze Švédska, kde došlo k zamítnutí jména Brfxxccxxmnpcccclllmmnprxvclmnckssqlbb11116, vyslovovaného podle rodičů jako „Albin“. Po soudních přích došlo k pojmenování jednoho chlapce jako Google a jedné dívky jako Metallica. Naopak dívčí jméno Ikea povoleno nebylo.
Zajímavostí je i historické sovětské jméno REM, které znamená zkratku slov Revoluce, Elektrifikace, Moskva. Dětí narozených ve 20. letech minulého století s tímto jménem nebylo v tehdejším Sovětském svazu vůbec málo. Ani České republice se podobné excesy nevyhnuly, když v roce 2002 nedošlo k zapsání jména Půlnoční bouře pro dívku, která se narodila během nečasu.