Maminka.czZákladní škola

Konec domácích úkolů: Od dubna je nebudou dostávat děti v Polsku. Čeká to i české žáky?

Ivana Ašenbrenerová 13.  2.  2024
Domácí úkoly jsou téma, které proti sobě staví zaryté zastánce a odpůrce. Učitele i rodiče. Polské děti už od letošního dubna nebudou dostávat povinné a známkované úkoly. Je to dobře, nebo naopak špatně? Co si o tom myslí výchovná poradkyně a dlouholetá učitelka Šárka Eisová?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Nejeden rodič si stěžuje, že jeho děti školou povinné dostávají každý den velkou nálož domácích úkolů. Každý den několik, v podstatě ze všech předmětů. „Dcera jich má tolik, že občas na nějaký prostě zapomene. To je pak zle a hned má v žákovské knížce červený vykřičník,“ říká maminka jedenáctileté Veroniky. Debata o povinnosti domácích úkolů se v minulých dnech opět rozvířila záhy poté, co média přinesla informace o tom, že v Polsku už se domácí úkoly na základních školách dávat nebudou. Měli bychom se inspirovat?

VIDEO: Wellbeing ve škole není válení na gauči: Jak dětem pomoci cítit se co nejlépe?

Inspirace, nebo po svém?

Podle Šárky Eisové, která je zároveň členkou Asociace výchovných poradců a členkou pracovní skupiny Wellbeing v rámci Partnerství pro vzdělávání 2030+, by se Česko mělo inspirovat dobrými praxemi škol a dobře fungujícími systémy. „Sleduji inspirativní školské systémy v zahraničí, nejinspirativnější jsou pro mě nyní estonský, finský a islandský, především pokud jde o plánování, výsledky žáků, postavení i spokojenost rodičů a atmosféru ve školním prostředí,“ říká učitelka.

Pokud jde o polský krok zrušení domácích úkolů, pak je podle ní dobře, že se o jejich případném zrušení rozvířila diskuse i u nás. „Nemůžu se ale ztotožnit s tím, jak je tahle otázka, především na sociálních sítích, vyostřována a jak vede k vyhroceným konfrontačním názorům. A to velmi negativním způsobem jak ze strany učitelů, tak rodičů a všech těch, kdo se k tomu prostě jen emotivně vyjadřují,“ říká Šárka Eisová.

Domácí úkoly jako přežitek?

Domácí úkoly na jedné straně můžou fungovat jako způsob, jak si prohloubit učivo, na druhé straně by ale neměly být povinné, natož aby se za ně dostávaly pětky. Patří domácí úkoly do 21. století? „Domácí úkoly jsou pro mě ve školním prostoru přežitkem, a to v této podobě: učitel/ka zadá všem stejný úkol, všichni ho ve stejný termín odevzdají. Vyžaduje se, aby byl úkol psán výhradně mimo školní prostředí a byl od někoho, většinou od rodičů, podepsán. To není dobře a jsem proti takovým aktivitám,“ říká Šárka Eisová. Peklem pak podle ní je, když tyhle „klasické DÚ“ jsou známkované, tedy sumativně hodnoceny, nebo když se za ně dávají poznámky a puntíky a jiné značky pro nesplněný, neodevzdaný nebo nepodepsaný úkol. Noční můra nejednoho žáka a rodiče.

Učit se má ve škole

Nejsou domácí úkoly také nesmysl i proto, že primárně by se děti měly učit ve škole? V instituci, která k tomu byla vytvořena? „Ano, vzhledem k tomu, kolik času musí děti trávit ve škole, a to především povinně na základní škole, si myslím, že se děti mají učit primárně ve škole. Aby jim jejich školní práce a povinnosti nezasahovaly do jejich volného času. Aby si mohly samy děti, popřípadě rodiče, kteří to s nimi většinou vždy myslí nejlépe, rozhodovat, jakým aktivitám se budou mimo školu věnovat,“ domnívá se odbornice.

Děti a sociální sítě. Neznají rizika a mnohdy sdílejí intimní fotky. Každý pátý se setká s tzv. sextingem. Jak je ochráníte?

Projekty „na doma“

Výchovná poradkyně a učitelka Šárka Eisová vidí smysl v nabídce aktivit mimo vymezenou školní výuku, a to jen strukturovaně, cíleně a smysluplně. „A hlavně dobrovolně. Pro žáky motivované, aktivní, s kapacitou dělat něco do školy navíc a ve svém volném čase by měli učitelé nabízet různé projektové aktivity na doma, což ale neznamená, že by je děti nemohly zpracovávat třeba ve škole, když čekají na autobus, mají volnou hodinu, čekají, než budou vyzvedávat sourozence z družiny... Tyhle aktivity je často možné plnit skupinově, kdy si žáci můžou pomáhat a spolupracovat. Vadí mi i označení DÚ,“ říká Šárka Eisová.

Vrstevnické učení

Jaké další možnosti vidí Šárka Eisová, pokud jde o prohlubování učiva? „Další možností je nabídka procvičování, opakování pro žáky, kteří to potřebují, a je jedno, z jakých důvodů. Jako jsou třeba ti, kterým téma nejde nebo kteří nemají doma prostředí, kde by mohli procvičovat v klidu a efektivně. Nejlepší formou je podle mě vrstevnické učení, kdy žáci, kteří dané téma ovládají, nebo starší spolužáci mohou s těmi potřebnými procvičovat, vysvětlovat jim látku. To je přínos pro všechny zúčastněné. Nejvíc se toho totiž naučíme, když učíme někoho dalšího. Bonusem je setkávání různých žáků napříč ročníky z různých tříd a velmi významným efektem je prevence šikany, nezdravých vztahů, pomáhá to navazování vztahů dětí z různých prostředí,“ vysvětluje. A jak to lze podle ní zajistit logisticky? Zpočátku zajistit prostor pro setkávání a na začátku děti naučit, jak na to, pak už to většinou začne fungovat skoro samo.

Co si myslíte vy jako rodiče? Měly by se domácí úkoly zrušit i u nás? Hlasujte v anketě!

týden pro wellbeing

Dne 13. 2. začal Týden pro wellbeing ve škole, který 20. 2. vyvrcholí konferencí v DOX. 

Bude to  týden plný akcí, workshopů, seminářů, vzdělávacích kampaní a happeningů, jejichž cílem je poukázat na wellbeing jako na základní princip pro prevenci duševních onemocnění, ale také pro to, aby se děti a mladí lidé efektivně učili. 

tydenprowellbeing.cz

Témata: Základní škola, Rodiče, učitel, učení, wellbeing, Domácí výuka, Veronika, učitelka, daně, Domácí úkol, Polsko, Česká republika, Děti, Český žák, Úkol, Škola, Žák

Video