Maminka.czKojenec

Konečně doma!

, Časopis Maminka
9. 11. 2009
Konečně doma!
Porod máte šťastně za sebou, vy i váš uzlíček jste zdraví a před sebou máte cestu domů. Na tento okamžik se těší snad každá maminka, ale zároveň má i jisté obavy, jestli „to“ sama všechno zvládne. Vaše nejčastější dotazy zodpověděla neonatoložka MUDr. Lucia Haruštiaková.

Jak mám s novorozencem manipulovat, abych mu neublížila?

Správná manipulace je důležitější, než se zdá. Je potřeba si uvědomit, že novorozenec není malý dospělý. Nesprávné zacházení může nepříznivě ovlivnit jeho psychomotorický vývoj, způsobit nadměrnou dráždivost, poruchy spánku, nepřiměřeným zatížením páteře pak i skoliózu v pozdějším věku. Proto je dobré, aby si každá maminka osvojila pár základních pravidel. U novorozenců vždy jednou rukou podpíráme hlavičku (pod temenem), druhou zadeček. Miminko nosíme v takzvaném „klubíčku“, je to poloha, na kterou je zvyklé ještě z dělohy. Vyhýbáme se zvedání za ruce, prudkým pohybům, které mohou u kojence vyvolat úlekové reakce s rozhozením rukou.

Velice důležité je vyhýbat se každé manipulaci, při které dochází k záklonu hlavy (např. zvedání děťátka z kočárku bez opory hlavičky). Tato nefyziologická poloha zvyšuje jeho dráždivost a je zvlášť špatná pro nedonošené děti a děti s rizikovým vývojem (u téhle skupiny dětí je všeobecně vyšší tendence vytáčení do opistotonu – prohnutí dozadu, jakoby do luku). Nesprávnou manipulací u nich můžeme tyto tendence nechtěně podporovat.
S miminkem nesmíme nikdy silně třást (vzniklé poranění mozku je život ohrožující situací). Není správné ho učit ani na rychlé, byť rytmické pohyby (např. extrémní houpání v kočárku, vození přes práh), výsledkem čehož může být větší dráždivost a poruchy spánku.
Manipulovat s dítětem se snažíme vždy na obě ruce a strany, aby dostávalo oboustranné podněty.

Zádové svalstvo miminka se vyvíjí postupně až do 9. měsíce věku. Proto dítě předčasně neposazujeme ani nenosíme ve svislé poloze (např. v nyní tak moderních klokankách s visícíma nožičkama a ručičkama, často i se zakloněnou hlavičkou).
Malá miminka to na první pohled zvládají statečně, ale jejich záda trpí a následkem téhle nadměrné zátěže se může vyvinout skolióza.

Co dělat, když děťátko pořád pláče, a přitom je nakojené a přebalené?

V zásadě jde o to, aby maminka poznala situace, kdy se může jednat o nemoc a je potřeba zásahu lékaře (novorozenec se chová a pláče jinak, než ho maminka zná, a jsou přítomny i další varovné příznaky). Jestli jste se ujistila, že kojenec skutečně nemá hlad (některé si občas vyžádá ještě „zákusek“ v podobě kratšího přiložení), může být problémem bříško (pomáhá masáž ve směru hodinových ručiček, teplý obklad, nošení v „klubíčku“ nebo na „tygříka“, či pasení koníčků). Někdy pomohou probiotické kapky nebo přípravky, které napomáhají přirozenému odchodu plynů z trávicího traktu miminka (Sab simplex, Baby Calm a jiné). V případě kojeného dítěte musí i maminka dávat pozor na své stravování (vyloučit nadýmavé potraviny, někdy i mléko a mléčné výrobky), doporučila bych jim například pití fenyklového čaje.

V případě, že je neklid a pláč spojen i s častým ublinkáváním, může se jednat o gastroezofageální reflux (nedostatečná zralost antirefluxních mechanismů), kdy dochází k návratu obsahu žaludku do jícnu nebo až do dutiny ústní. Tento stav je doprovázen nepříjemnými pocity až bolestí, nadýmáním, zakuckáváním. Pediatr určí diagnózu a poradí režimová opatření nebo zahušťování mateřského mléka. U větších kojenců je možností, proč dítě pláče, více. Například růst zoubků, koliky nebo vzdor. Dalším častým důvodem pláče je to, že malý uzlíček touží po společnosti, kterou je potřeba mu dopřát. Ale v klidu. Opět platí, nenavykovat jej na rychlé, byť rytmické pohyby (např. extrémní houpání v kočárku), výsledkem může být ještě větší pláč.

Je potřeba si uvědomit, že ze začátku má novorozenec jen velice málo komunikačních prostředků. Pláčem proto upozorňuje na všechno. A také maminka potřebuje čas a trpělivost, aby poznala své děťátko a pak mohla lépe reagovat na jeho potřeby.

Proč miminko nepřibývá na váze, když ho každé tři hodiny pravidelně kojím?

V první řadě je potřeba zjistit, jestli děťátko vypije opravdu dostatek mléka a jestli je technika kojení správná. Někteří novorozenci ze začátku vyžadují pití i 12–14krát za den, jiní preferují delší interval, po kterém vypijí větší dávku. V zásadě platí, že dítě neomezujeme co do frekvence ani délky přiložení. Tříhodinový interval prostě nemusí vyhovovat a stačit každému kojenci. Zkušební jednorázové kojení v ambulanci pediatra nedoporučuji. Je to stresující situace, navíc dítě nemusí pokaždé vypít stejnou dávku mléka, výsledek se proto jen těžko hodnotí. V téhle situaci je nejlepší, když si maminka na pár dnů vypůjčí kojeneckou váhu (na internetu najdete spoustu možností k zapůjčení) a zároveň si pečlivě nějakou dobu zapisuje čas a množství vypitého mléka.

Poté se společně s pediatrem poraďte, jestli to, co vaše miminko vypije, mu skutečně stačí. Tady je nutné zdůraznit, že neexistuje „slabé“ mléko. V těle každé maminky se tvoří pro její miminko mléko ideálního složení, jež se aktuálně přizpůsobuje potřebám dítěte. S technikou může pomoci pediatr nebo laktační poradce (kontakty najdete opět na internetu). Druhou častou chybou je to, že maminka dítě přikládá střídavě pořád k oběma prsům v průběhu jednoho kojení a miminko tak nevypije dostatek zadního mléka. Přikládání k oběma prsům se preferuje v začátku kojení, pro rychlé rozvinutí laktace. Zhruba po 1–2 týdnech máte již dostatek mléka, abyste kojila jen z jednoho prsu. Z druhého až při následném kojení nebo po úplném vypití prvního prsu.

Je to důležité, protože přední mléko je bohaté na cukry, zadní na tuky. V případě, že dítě pije převážně jen přední mléko, nedostává dostatek energie, špatně prospívá, má častěji zelené stříkavé stoličky (vznikají z kvašení cukrů ve střevě) a přidat se mohou i koliky.
V případě, že ani toto není důvodem neprospívání, je potřeba vyšetření pediatrem k vyloučení někdy i závažné nemoci dítěte. Patří sem vrozené vady trávicí soustavy, GER, cystická fibróza, deficit laktázy, poruchy motility střeva, zánětlivé onemocnění střeva, onemocnění jater, metabolické či endokrinní nemoci, v případě umělé výživy alergie na bílkovinu kravského mléka.
A mnohé další.

Jak pečovat o stroupky ve vláskách?

Jedná se o seboroickou dermatitidu kojenců, která má obyčejně nezávažný průběh a odezní i sama v průběhu týdnů či měsíců. Začíná typicky ve věku 3–4 týdnů na temeni hlavy, může se šířit na čelo, obočí, uši a nos. Nesvědí. Projevuje se ostře ohraničenými ložisky s nánosem mastných žlutohnědých šupin. V léčbě nejdříve zkoušíme denní mytí vlásků dětským šamponem (nutno ho ale dobře vymýt) s následným vyčesáváním šupin jemným kartáčkem. Vyčesávat je možné i několikrát denně. V případě, že se nález nelepší, je možné zkusit aplikaci oleje 1–2 hod. před koupáním a po koupání opět vyčesávat. Jestli ale nález přetrvává, je dobré se opět poradit s pediatrem, který může předepsat salicylovou mast. Ta se aplikuje nejlépe ráno a večer po koupání. Následně se šupiny jemným kartáčkem vyčešou. Obyčejně je potřeba aplikaci několikrát opakovat.

Kdy je optimální čas vzít dítě na první návštěvu?

Novorozenec vyžaduje klidné prostředí domova, péči a lásku nejbližší rodiny. Potřebuje také určitý režim a rituály, které mu dávají pocit jistoty a bezpečí. Narušování nebo nevytvoření tohoto režimu může vést ke zvýšené dráždivosti a poruchám spánku a pití. Kromě toho může být miminko, které je vystaveno kontaktu s více lidmi, ohroženo i infekčními nemocemi – obzvlášť teď na podzim v době častých chřipek. Dotyčná osoba může být třeba teprve v inkubační době, a tudíž nemá o své nemoci ještě žádné tušení. Proto se snažíme omezovat kontakt děťátka aspoň v prvních šesti týdnech. To ale neznamená být doma, vycházky a čerstvý vzduch jsou potřebné. Ne však návštěvy a nákupy v supermarketech.

Jak naučit kojence pravidelnému spánkovému režimu?

Opět platí to, co jsem již řekla v předešlé odpovědi. I v tomto případě je základem úspěchu režim, který se dodržuje trvale a všemi členy rodiny. Režim, klidné (ne naprosto tiché) prostředí, dostatek lásky a pozornosti dávají miminku pocit jistoty. Dítě je nutno ukládat ke spánku do jeho postýlky vždy přibližně ve stejnou dobu, dodržovat určité zaběhnuté rituály (třeba večerní koupání, kojení, spánek). Jedině tak si miminko postupně zautomatizuje pravidelný spánkový režim.

Maminka Roku 2019
Témata: Děti, Časopis Maminka, Kojenec, Cystická fibróza, Stresující situace, Následné kojení, Ideální složení, Tříhodinový interval, Optimální čas, Porucha spánku, Malý uzlíček

Mohlo by vás zajímat
Přiznání matek! Nejtrapnější zážitky z porodnice. Tohle nás nenapadlo!
Jsem v tom? Jak poznáte, že jste těhotná, i bez testu
Nejčastější mateřské hříchy: Tímhle brzdíte vývoj dítěte a možná to nevíte
100 mimořádných fotek z porodu! Podívejte se, jak ho rodiny prožívají
Poznáte moluska? Podívejte se, jak vypadají a jak se jich zbavit
Aleš Háma: Nerad kluky trestám a řvu na ně. Manželka je přísnější
Kdy nechat děti doma samotné? Nejdřív ve 12 letech, tvrdí odborníci!
Pár dní ve školce a už je zase nemocné? Poradíme vám, jak podpořit imunitu
Otázky kolem přebalování: Jak často měnit plenku? Utírat, nebo umývat?

Horoskopy

Vodnář Čtvrtek bude vcelku příjemný den, ale spíše po pracovní stránce. Doma jste nespokojení, naštvaní a…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Lucie, Lucia, Lucián





Aktuální vydání

Aktuální číslo časopisu

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Výhodné předplatné

Objednat předplatné