[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kordocentéza je jedno z mnoha diagnostických vyšetření během těhotenství. Nastávající maminky ji však podstupují vcelku vzácně, dokonce ještě v menším procentu než aminocentézu, tedy odběr plodové vody. Při kordocentéze se odebírá pupečníková krev plodu, a to velmi tenkou jehlou přes břišní stěnu. Pupečníková krev je pak velmi cennou tekutinou, která může prozradit zásadní informace o vývoji a „kondici“ plodu. Jaké jsou hlavní důvody k jejímu provedení?
Kordocentézu je možné provést až po 18 až 20 týdnech těhotenství. Zákrok podstupují nastávající maminky obvykle ambulantně, při pokročilejším těhotenství se však někdy volí jednodenní hospitalizace. Výkonu vždy předchází ultrazvukové vyšetření, které sleduje jak samotný plod a jeho uložení v děloze, tak uložení placenty a pupečníku. Bez tohoto vyšetření nelze výkon provést! Během celého zákroku, kdy je tenkou jehlou odebírána krev z pupečníku, je vše pochopitelně monitorováno ultrazvukem. Samotný vpich a výkon většinou není pociťován jako bolestivý, avšak může být pochopitelně vnímán (podobně jako odběr plodové vody) jako nepříjemný. Odebraná krev se odesílá do laboratoře, výsledky jsou obyčejně k dispozici už do 2 až 3 dní.
Dle zdravotníků je kordocentéza svými riziky srovnatelná s aminocentézou, tedy odběrem plodové vody. Ke komplikacím, jako jsou zvýšená například dráždivost dělohy či vyvolání děložních stahů apod., tedy může dojít u méně než 0,5 až 1 % nastávajících maminek.