[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Když šla Tereza Hošková před posledním porodem na kontrolu, vedla ke gynekologovi i nejstarší dceru, která právě zahájila sexuální život. Doslova se v křesle vystřídaly. První tři dcery měla u porodu té čtvrté, jež navíc přišla na svět doma, obklopená nejbližšími. Tak to Tereza cítila jako správné. Tak vnímá, že by mělo fungovat ženské poselství, předání síly i sebeúcty z matky na dceru.
Od dětství jsem se obklopovala miminkovskou energií – na každém rodinném videu jsem s panenkou! Když to viděl můj muž, ptal se, proč jsem mu to nepustila dřív, že by měl aspoň tušení, do čeho jde!“ směje se Tereza Hošková. Chtěla dělat i porodní asistentku, nakonec si ale našla jiný směr, nicméně touha po dětech ji neopustila. „Stačí mi pochovat si miminko, speciálně holčičku, a doslova mi blázní vaječníky. Ale po čtvrtém těhotenství vím, že tělo by další takovou zátěž nezvládlo. A taky věřím, že za nějaké tři roky budu babička,“ vypráví Tereza a je evidentní, že silný vztah k mateřství od ní přebírají i její dcery.
„Myslím, že je to i tím, jak jsem k nim dozrávala já. První dvě děti jsem rodila běžně v porodnici, ale podruhé jsme měly s Lili opravdu na kahánku. Tehdy jsem řekla, že už žádné dítě nechci. Jenže touha přišla a já musela nejprve zpracovat strachy z porodu a věřit, že další zvládnu.“ Chodila na semináře, hodně se spojila s ženskou komunitou a prošla určitou transformací. „Třetí porod pak byl doslova přeléčení, hluboká láska k muži a životu!“ vzpomíná Tereza, která se se sotva dvoutýdenní Julinkou v náručí stěhovala s mužem a staršími dcerami do Belgie (za jeho prací). „Nádherná zkušenost! Na Belgii vzpomínáme s láskou a pořád tam jezdíme na oblíbená místa. Před návratem do Česka jsme hodně věcí rozprodávali. Ale když si přijeli pro přebalovací pult, zjistila jsem, že mě bolí ho prodat, a začala jsem tušit, že miminkovské období nekončí… Po čtyřech letech přišla Dína. A přinesla s sebou při domácím porodu neuvěřitelnou sílu. Při zrození nebyl jen tatínek, ale přiběhla i naše nejstarší, pak druhá, pro třetí manžel doběhl. Z placenty mi dcery připravily smoothie, a já byla konečně celá. Tohle mi totiž chybělo v porodnici – možnost být hned s nejbližšími. A vím, že dcery jsou tím nesmírně posílené.“
Zní to poeticky, že? Ale nic není stoprocentně ideální. „Zažili jsme s mužem hodně ups and downs. Jsme spolu 28 let! A se čtyřmi dětmi je vše ještě složitější, protože mít čas spolu vykomunikovat nedorozumění je skoro nemožné. Intimní život jde často také stranou.