[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Připomeňte si s námi legendy literatury pro děti. Schválně, které z těchto pokladů máte ještě pořád ve své knihovně, nebo dokonce s láskou a dojetím předčítáte svým dětem? Určitě vám dělá radost, že jim své zbožňované knížky můžete představit a nadchnout je pro ně stejně, jako jste je kdysi hltali vy sami, dost možná možná i tajně v noci, s baterkou pod peřinou. Téměř každý z nás vlastní aspoň pár "letitých" ohmataných výtisků svých favoritů. Pojďte na ty nejznámější zavzpomínat!
Knížka plná skvělého humoru obsahuje celkem 26 příběhů, ve kterých hlavní hrdinka, paní Láryfáry, pomáhá rodičům léčit zákeřné dětské "choroby," jako je třeba hádavka, lakomice, žalobajda nebo nimravka, a to způsobem, že ji všichni zbožňují. Na zádech má hrb a na otázku, co v něm nosí, odpovídá, že svá kouzla a čáry. Žije se psem Darebou a kočkou Ťapkou a domek má postavený vzhůru nohama. A je s ní pořádná legrace.
Jak dostat děti do přírody a hravě je naučit důležité dovednosti, které se hodí (nejen) každému zálesákovi? Díky Zápisníku a Příručkám mladých svišťů. Dětští čtenáři se v 90. letech dozvěděli, jak rozdělat oheň, jak odstranit klíště, jak číst morseovku nebo jak najít sever… Zápisník mladých svišťů i Přírůčky mladých svišťů jsou plné skvělé zábavy, her, pokusů, napínavých historek i praktických informací a rad. Průvodci jsou Dulík, Bubík a Kulík, kteří zažívají nejrůznější dobrodružství. Nechybí ani volné stránky pro vlastní tipy a nápady.
Nádherně poutavé vyprávění malého kocourka o všem, co zažil se svým „dvojnožcem,“ tedy člověkem. Modroočko popisuje své zážitky a zábavné příhody od koťátka až do chvíle, kdy se sám stane pyšným otcem čtyř koťátek. V kocouřím deníčku se čtenář dozví, kdo je kočka Zelenoočka nebo co ho naučil Bělovous Zrzunda i jak se seznámil se svou „láskou,“ kočičkou Kiki. V knížce se děti také přiučí spoustu věcí o vlastnostech a zvycích ostatních zvířátek, třeba koně nebo křečka.
„Jmenuji se Lisa. Jsem holka, to se ostatně pozná podle jména. Je mi sedm let a brzo mi bude osm...“ Tak takhle začíná jedna z nejčtenějších a nejoblíbenějších knih pro děti vůbec. Příběh malé Lisy, jejích bratrů Lasse a Bosse a jejich kamarádů Brity, Anny a Olla z miniaturní švédské vesničky Bullerbyn, znají děti po celém světě už desítky let. Jako malá jsem ji četla pořád dokola a stejně tak to nyní vyžaduje i můj osmiletý syn. Ano, bláznivé příběhy a veselá dobrodružství malých školáků ze severského venkova jsou atraktivní i pro dnešní kluky a holky.
Zřejmě vůbec nejslavnější Foglarův román je dodnes téměř „povinnou“ četbou každého skauta a správného kluka. Baví ovšem i holky, zkrátka všechny s dobrodružnou povahou a touhou zažívat napínavé příběhy s partou opravdových kamarádů. V knize nechybí tajemno a napětí, touha po přátelství a životě v souladu s přírodou. Hlavní postavou je vedoucí Rikitan, který dá dohromady partu dvanácti chlapců. Každý z nich je jiný, ale všichni se vzájemně doplňují. Rikitan pro ně vymyslí program, který je vede k fyzické i psychické zdatnosti. Společně se toulají přírodou, táboří, loví bobříky (např. odvahy nebo mlčení), a aniž si to uvědomují, stávají se čestnými lidmi, všestranně zdatnými kluky a skvělými kamarády. Pamatujete se ještě na tábor ve Sluneční zátoce? Hned má člověk chuť se opět začíst…
Kdo by neznal příběh malého Honzíka, který jede sám vlakem k dědovi a babičce na vesnici na prázdniny? Však také tato kniha patřila mezi „povinnou“ četbu už ve druhé třídě a je určena zejména začínajícím čtenářům. Malý kluk zažívá na venkově spoustu zajímavých dobrodružství a poznává tam i nové kamarády. Kniha je samozřejmě poplatná své době, tudíž se musíte přenést přes opěvování smyslu a důležitosti jednotného zemědělského družstva a poznámky o tom, že „vše je družstevní“, už dnešním školákům opravdu nic neříkají. Nicméně jde o klasiku české literatury pro nejmenší děti, na které vyrostlo několik generací.
Malá Ronja se narodila za bouřlivé noci, která byla tak děsuplná, že blesk napůl rozťal prastarý hrad, v němž vládl její otec bandě loupežníků. Odtrženou část hradu ihned obsadil na smrt znepřátelený rod lupiče Borky. A co čert nechtěl, Ronja našla svého nejlepšího kamaráda právě v synovi Borky, Birkovi. Co všechno se dělo dále? Spousta příběhů a zápletek z divokého lesa i historek se skřítky nebo bludičkami. A nechybí šťastný a oduševnělý závěr: díky dvěma dětem dojde k usmíření znepřátelených loupežnickýh tlup a Ronja i Borka si slibují, že nebudou žít jako jejich otcové.
Luisa a Lotka jsou devítiletá dvojčata, která žila po rozvodu rodičů odděleně, každá v jiném městě. Obě děvčata se však shodou náhod setkávají neplánovaně o prázdninách na letním táboře. Když zjistí, že jsou sestry a skamarádí se, vymyslí přímo ďábelský plán a rozhodnou se vzít osud své rodiny do vlastních rukou. Spiklenecky se domluví na tajné záměně a domů se vrací každá jinam, každá ke druhému z rodičů. S obrovskou touhou a přáním po jejich smíření. Knížka je plná humoru, veselých momentů i okamžiků dojetí.
Vítek byl nerozlučným fiktivním kamarádem spousty dětí a tahle knížka by neměla chybět v žádné domácí knihovničce malého školáka. Příběhy malého chlapce jsou psané milým a srozumitelným jazykem. Číst o tom, jak Vítek jede vlakem do Prahy, jaká dobrodružství ho v Praze čekají nebo co všechno zažil na venkově, je i po letech moc milé. Kniha obsahuje tři příběhy o Vítkovi: Jak jel Vítek do Prahy, Vítek je zase doma, Vítek na výletě. Kouzelné jsou také ilustrace Adolfa Borna. Pokud chcete dítko přimět ke čtení, zkuste to právě s Vítkem, uvidíte, že ho zaujme.
Legendární klasika, která nikdy neomrzí. Nesmrtelné Rychlé šípy neboli pětice chlapců z kreslených komiksů a knížek Jaroslava Foglara jsou i dnes vzorem mnoha kluků i holek. Členy klubu byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček; klubovním psem byl Bublina a po něm Kuliferda. Jméno Mirka Dušína se postupem času ustalo synonymem bezchybného kladného hrdiny. První jejich komiksové příběhy začaly vycházet koncem roku 1938 (tedy těsně před začátkem druhé světové války), a to jednou týdně na zadní straně časopisu Mladý hlasatel. Dnes je to tedy již téměř 90 let a i když za tu dobu nemohly Rychlé šípy v mnoha obdobích vycházet, staly se doslova legendou. Naši dědové a tátové je schovávali na půdách a ve skříních a předávají je svým dětem a vnoučatům jako poklad. V době mých školních let šly sešity z ruky do ruky, vyměňovali a půjčovali jsme si je jako svátost.
Birlibán je malý a tak trochu zlobivý kluk, kterému se dějí podivné věci, a prožívá vskutku pozoruhodná dobrodružství. Při svém putování se dostává třeba do Lenošindy, Neposluch nebo Bonbónovic… Komu by se tam nelíbilo? Má ale dobré srdce, takže rád pomáhá kamarádům, ať už zajíčkovi Janečkovi nebo svému maňáskovi. Na námět knížky vznikl i několikadílný film České televize Birlibán.
Dnes již nesmrtelný příběh Bílého tesáka, křížence psa a vlka, který neohroženě překonává nástrahy drsného života v arktické přírodě, měl nebo má ve své knihovničce téměř každý kluk. Tenhle román amerického spisovatele Jacka Londona navazuje na další jeho slavní dílo Volání divočiny. Dobrodružný příběh plný napětí o tom, jak se z divokého vlka stává věrný pes, opravdový přítel člověka, se odehrává v severoamerické pustině (dnešní Aljašce) v době zlaté horečky, kde přežijí jen ti nejsilnější. Jedním z důležitých témat je otázka vlivu prostředí na osobnost a chování jedince, autor se snaží ukázat, že láska a laskavost může povahu měnit stejně dobře jako násilí. I po 120 letech od svého vzniku má tento román svou sílu a kouzlo pro mladé čtenáře.
Malá Heidi je sirotek a po smrti rodičů se o ni stará její teta. Jednoho dne ji ale přivede k dědečkovi do hor. Děda Konrád sice není zpočátku ani trochu nadšený, veselou Heidi si ale časem oblíbí a hodně se s ní sblíží. A právě u něj, v jeho srubu a v srdci alpské přírody, prožívá holčička to nejšťastnější dětství. Společně se svým kamarádem Peterem pasou stádo koz a vymýšlejí nejrůznější dobrodružství. Tomu všemu ale nastane konec, když se vrátí teta, aby ji odvezla s sebou do německého velkoměsta, do Frankfurtu, kde má dělat společnici nemocné Kláře z bohaté rodiny. Dívky se sice skamarádí, ale Heidi se pořád víc a víc stýská po dědečkovi a životě na horách…
Tahle knížka bývala nedílnou součástí seznamu povinné školní četby. A nejspíš i díky tomu se s ní seznámila spousta školáků, kteří by po ni jinak možná nikdy nesáhli. A to je dobře. Vzpomenete si ještě na živý, autentický a poutavý popis života ve starší době kamenné, kterým provázejí dva chlapci se svými kamarády? Do líčení napínavých příběhů lovecké tlupy se začtete jedna radost. Dozvíte se, jak těžce sháněli obživu, kde bydleli, odkud a kam putovali a jak bojovali s nepřáteli i divokými zvířaty. Kniha ale zároveň nabízí i důležitá historická fakta, má tedy kromě zábavy i naučný charakter. Román vznikl na podkladě světově významných archeologických nálezů v českých zemích.
Jde o sbírku příběhů a zážitků ze života malého kluka, který vyrůstá ve vesničce Radobylice, kde autor, pan Pleva, sám jako dítě nějaký čas se svou rodinou pobýval. Knížka je hodně „společensky“ pojatá, ukazuje těžký život a náročnou obživu chudších vrstev lidí, žijících na venkově ve 30. letech minulého století, tedy před druhou světovou válkou. Jak vidí každodenní život šestiletý školák svýma očima? Pozorně a vnímavě. Bobeš to neměl lehké, nevyhýbaly se mu kruté okamžiky, jako například úraz tatínka nebo když byl svědkem úmrtí malého bratříčka, který onemocněl záškrtem. Kniha končí stěhováním do města Brna, tedy loučením s dosavadním životem.
Patřili jste také mezi fanoušky slavného Káji? Barvité příběhy nejmladšího synka lážovského hajného napsala pod pseudonymem Felix Háj Marie Wágnerová. První díl vyšel už za První republiky. V celkem sedmi dílech a několika nepřímo navazujících knihách je poutavě zachycen život malého chlapce, školáka, později i mladého muže Káji Maříka, jeho kamarádky Zdeničky i „pánských“ kamarádů, příbuzných a známých na malém městě. Kája vyrůstá v hájovně, chce u všeho být, o vše se zajímá, rád zpívá i běhá po lese, baví ho život a pořád se kolem něj něco děje…