Maminka.czOčkování

Lékařka: Nemoci nejsou vymýcené, držíme je pod kontrolou očkováním

redakce 22.  11.  2019
Očkování budí mnoho diskuzí. Jak je to s nemocemi, proti kterým se očkuje? Kdo rozhoduje o očkovacím kalendáři? Na tyto a další otázky odpovídá MUDr. Alena Šebková, praktická lékařka pro děti a dorost a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Vysvětlíte, proč se očkuje proti nemocím, které jsou téměř vymýcené?

Nedá se říct, že jsou téměř vymýcené. Vymýcené jsou pouze pravé neštovice, ty by měly být skutečně jen v laboratořích. Pak jsou některé nemoci, které se vyskytují pouze v několika málo lokalitách. To je například dětská obrna. Ale ostatní nemoci, proti kterým se očkuje – to znamená záškrt, tetanus, černý kašel, spalničky, zarděnky a tak dále – to jsou onemocnění, která vymýcená nejsou, a držíme je pod kontrolou právě tím, že očkujeme. Já někdy říkám, že očkování se stává obětí svého úspěchu. Díky tomu, že tyto patogeny držíme na uzdě a že cirkulují v jen malé míře a tím pádem nevyvolávají žádná nebo jednotkové počty onemocnění, tak potom je nikdo nezná, nevidí a neuvědomuje si, co daná choroba může v případě prodělání způsobit.

Tetanus: Jaké jsou příznaky a proč je očkování důležité?

Očkování stanovuje očkovací kalendář, který popisuje, kdy je záhodno jak očkovat. Kdo o jeho podobě rozhoduje?

Jsou to odborníci, kteří se zabývají jednak očkováním a jednak i epidemiologickou situací. Řeší i to, zda choroba, proti které by se očkování nabízelo, má skutečně tak negativní význam, aby se proti ní očkovalo. Nemoci, proti nimž je dnes povinné očkování, jsou choroby, které se vyskytovaly v obrovském počtu s obrovským množstvím komplikací, s velkou úmrtností. Pak jsou onemocnění, u kterých sice můžeme říct, že se nevyskytují tak často, ale pokud už se vyskytnou, tak jejich následky mohou být velmi závažné, poškozující zdraví nebo způsobující úmrtí. To je právě příklad pneumokoků nebo meningokoků. Jsou to závažná onemocnění, která chceme preventovat, protože nechceme, aby umírali lidé na to, proti čemu je možné se chránit. To je jeden aspekt.

Dále záleží na epidemiologické situaci. To znamená to, kde se jaké onemocnění vyskytuje, a to, koho chceme chránit. Od toho se odvíjí časování v očkovacím kalendáři. Chceme chránit ty, kteří jsou nejvíce ohroženi. Především je to věková kategorie kojenců a malých dětí. Těm poskytuje očkování obranyschopnost především po nejvíce rizikové období, v němž se prodělávají nejvíce závažné formy infekcí vzhledem k nezralému imunitnímu systému. Z hlediska možných rizik a výskytu onemocnění jsou to například i adolescenti u meningokokových onemocnění.  Na druhém konci je to generace seniorů, která se v podstatě imunitně blíží dětem. Jejich imunita také už není tak dobrá, aby se dobře vypořádala se závažným infektem. Je také třeba říct, že očkovací kalendář není rigidní, reaguje vždycky na aktuální situaci, která existuje.

Odkládání očkování je zbytečný hazard, říká imunoložka Vančíková

Řada lidí často uvažuje o oddálení očkování, zvlášť když jde třeba o nedonošené děti. Je to možné? Za jakých podmínek lze posunout očkovací kalendář?

Toto jsou v podstatě dvě věci. U nedonošených dětí je doporučené očkování specificky odpovídající organismu nedonošeného dítěte (dle stupně nedonošenosti). Je to trochu jinak, než když se bavíme o takzvaně zdravých nebo donošených dětech. Imunitní systém nedonošence vypadá trochu jinak než imunitní systém novorozence, byť i u něj si říkáme, že je to trochu jinak u kojence, u staršího dítěte a u dospělého. Odborníci doporučují, v jakém období se takovéto dítě má očkovat. Co se týče obecného oddalování u zdravých dětí, tak je to naprosto proti smyslu očkování, protože pak nechráníme to dítě, které je v nejvyšším riziku.

Vedle povinných očkování jsou dále očkování doporučená, nepovinná. Která z nich považujete za vůbec nejdůležitější?

Pokud lze nějaké onemocnění preventovat očkováním, proč to neudělat. Obecně vzato, vždycky je lepší prevence než řešení následků nemoci. Je třeba si říct, z jakého pohledu se na vakcíny díváme. To znamená, budeme-li si říkat, že je pro nás rozhodující, že onemocnění může být život ohrožující, tak necháme dítě očkovat rozhodně proti pneumokokům, proti meningokokům. I onemocnění klíšťovou encefalitidou může vyvolat závažné následky nebo způsobit úmrtí. Očkuje se proti rotavirům. Můžeme si říct, že v našich podmínkách to není život ohrožující onemocnění, je u něj ale poměrně vysoká pravděpodobnost toho, že dítě bude muset být v nemocnici na infuzi, protože se při zvracení a průjmu odvodní. Znovu opakuji, že jakákoli prevence pro mne je lepší než hasit následky nemoci.

Očkování má vedlejší účinky, ale následky nemoci jsou horší, říká lékařka
Témata: Rozhovor, Nemoc, Očkování, Hexavakcína, Příušnice, dětská obrna, Meningokok, Tetanus, Onemocnění, Imunitní systém, Kalendář, Očkovací kalendář, Imunoložka, Teta, NEJ, Nemo, Nedonošené dítě, ÓČKO, Lékařka, Patogen, Záškrt