[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V jakých případech mohou rodiče (nebo jeden z nich) zůstat s dítětem v nemocnici po celých 24 hodin.
Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění může být rodič či jiná osoba blízká (tedy například i babička) hospitalizovaného dítěte do 6 let věku přijat do nemocnice spolu s dítětem jako tzv. průvodce. Podmínkou je, že je celodenní přítomnost rodiče nutná vzhledem ke zdravotnímu stavu dítěte nebo pro zaškolení dospělého v ošetřovacích a rehabilitačních technikách.
V takovém případě je pobyt rodiče hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Ubytován je v závislosti na kapacitních možnostech každé nemocnice, buď tedy přímo na lůžkovém oddělení s dítětem, nebo v přilehlém ubytovacím prostoru nemocnice, pokud takový existuje. O přijetí rodiče jako průvodce rozhoduje přijímací lékař v závislosti na aktuálním stavu dítěte; při rozhodování se přihlíží zejména k tomu, jde-li o kojící matku nebo např. má-li přítomnost rodiče přispět k léčebnému efektu.
Co když rodič není přijat jako průvodce, protože je dítě starší šesti let, či to jeho zdravotní stav nevyžaduje, a jeden z rodičů přesto projeví zájem o to s dítětem v nemocnici být?
I v případě, že je dítě starší 6 let nebo rodič není přijat jako průvodce, má rodič nárok na nepřetržitý kontakt s dítětem, a to na základě práva zakotveného v Listině základních práv a svobod, která výslovně stanoví, že nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona. Pokud je kontakt s dítětem zákonnému zástupci odepřen, musí být odmítnutí relevantně a písemně odůvodněno.
Výjimky mohou stanovit jiné právní předpisy a do určité míry i vnitřní řád poskytovatele zdravotních služeb, zejména tehdy, mohla-li by přítomnost rodiče či jiných osob narušit poskytování zdravotní péče či nedovolují ji provozní podmínky konkrétního zdravotnického zařízení.
Pokud rodič zůstane s dítětem v nemocnici, na co má během pobytu nárok?
V případě, že je rodič přijat jako průvodce, je jeho pobyt, jak jsem již zmínil, hrazen z veřejného zdravotního pojištění; pokud je dítě starší 6 let, je pobyt hrazenou službou jen v případě souhlasu revizního lékaře. Náklady na pobyt, včetně nákladů na ubytování a stravu pro rodiče, jsou hrazeny pojišťovnou přímo nemocnici, nikoli rodičům. Průvodce hospitalizovaného dítěte má také nárok na vystavení potvrzení o pracovní neschopnosti po dobu pobytu s dítětem.
Pojďme k další modelové situaci. Matka má dvě děti, starší z nich je hospitalizované a druhé, mladší dítě matka kojí. Má matka nárok na to, aby s ní v nemocnici zůstal i její mladší potomek?
Zákon o veřejném zdravotním pojištění upravuje úhradu pobytu pouze pro průvodce hospitalizovaného dítěte, v tomto konkrétním případě tedy pouze pro matku. Závisí tedy pravděpodobně spíše na vnitřních předpisech každého zdravotnického zařízení. To však bude zřejmě postupovat se zřetelem na možná rizika, která obecně s pobytem osob v nemocnici souvisejí a bude v tomto ohledu brát zejména ohled na bezpečnost a zájmy nehospitalizovaného kojeného dítěte.
Zkusme další oblast. Mají rodiče právo odmítnout hospitalizaci, či podepsat reverz za své nezletilé dítě?
Toto právo mají, ale ukončení zdravotní péče nesmí znamenat bezprostřední ohrožení života nebo vážné poškození zdraví dítěte. V ostatních případech platí domněnka, že rodič zná „nejlepší zájmy“ dítěte lépe než lékař. V případě, kdy by se lékař domníval, že postup rodičů je v rozporu se zájmy dítěte, měl by kontaktovat příslušný orgán sociálně právní ochrany dětí, který po vyhodnocení může podat návrh na předběžné opatření k soudu, jímž zamezí možnému způsobení újmy dítěti.
Jsou nějaké výjimky, kdy toto právo nemají?
Ano, jsou skutečně i chvíle, kdy rodiče právo podepsat reverz nemají. Jde například o situace, kdy existuje podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání, kdy bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče, byla-li nařízena izolace či karanténa, či kdy nezletilý ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky.
Nezletilému pacientovi lze dále bez souhlasu zákonných zástupců poskytnout neodkladnou a nutnou zdravotnickou péči, je-li nezbytná k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví.
Pojďme k tématu častějšímu. K preventivním prohlídkám. Mají rodiče, i při běžných preventivních prohlídkách nárok na odmítnutí některého vyšetření, či výkonu?
Preventivní prohlídky obecně jsou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění povinné. V případě odmítnutí konkrétního vyšetření či výkonu musí takový postup být zapsán do lékařské dokumentace, taková možnost nicméně existuje. Porušení povinnosti podrobení se preventivní prohlídce může být pojišťovnou sankcionováno pokutou do výše 500 Kč, v praxi se ovšem ukládání pokut děje naprosto výjimečně.
Obecně ale platí, že rodiče mají povinnost řádně pečovat o zdraví dítěte, a pokud by tuto povinnost nerespektovali, musel by se situací zabývat orgán sociálně právní ochrany dětí, případně soud.
Je nějak stanoveno, jaká vyšetření ještě spadají do kompetencí praktického lékaře, a která již nikoli?
Zjistí-li praktický lékař, že zdravotní problémy dítěte jsou vážnějšího rázu, pošle pacienta na vyšetření k ambulantnímu specialistovi. Rozsah vyšetření či ošetření, které ještě může praktický lékař provádět, konkrétně právní předpisy neupravují. Obecně platí, že lékař musí postupovat s náležitou odbornou úrovní, to znamená podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.
Zkusme být konkrétní. Smí například pediatr během preventivní prohlídky u chlapečků vyšetřovat předkožku, nebo jde již o oblast, které se má věnovat pouze urolog?
Zastávám názor, že pediatr může přetahovat předkožku, pokud k tomu má obhajitelný důvod. On nese hlavní zodpovědnost a je povinen rozhodnout se, zdali pošle pacienta dál.