[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Záběry létajících miminek obletěli před dvěma lety díky ČT1 a kanálu You Tube českou kotlinu a zježily tak vlasový porost nejednomu rodiči i mnoha oborníkům. Ač se některá dítka (spíše ti větší a zkušenější) při létání smála, maličká miminka většinou plakala. Ano, děti se smějí i pláčou v různých situacích a ani jedna z těchto emocí nemusí znamenat, že je s miminkem nakládáno špatně, nebo naopak k jeho prospěchu. Malé děti pláčou u prospěšného cvičení Vojtovy metody i u oblékání kombinézy a naopak se mohou smát v situacích, které nám dospělým úsměv na tváři rozhodně nevykouzlí. Létání je jednoznačně aktivitou rizikovou, zvláště z pohledu možných budoucích následků.
Kurzy létání, kdy rodič kojence různými způsoby vyhazuje, drží ho za horní či dolní končetiny a točí s ním, měly rodičům i dětem pomoci vzájemně najít úzkou vazbu, navodit neochvějnou důvěru, zbavit miminko poporodního traumatu, ale i obtíží naprosto měřitelných. Mezi něž propagátoři létání řadí bolestivé střevní koliky či hyperaktivitu. Létání mělo zklidnit a „harmonizovat“ i miminka plačtivá, neustále mrzutá a nevyrovnaná. Navíc bychom prý měli dát i ležícímu miminku šanci se řádně protáhnout a rozproudit…
ČTĚTE TAKÉ: Šokující cvičení s miminky: Jen pro silné povahy! (video v článku)
Srozumitelné a stručné vyjádření odborníků můžeme nalézt například na stránkách Aliance dětského plavání, kde se k problematice vyjádřila předsedkyně Aliance, fyzioterapeutka a lektorka dětského cvičení Mgr. Pera Obytová a odborná asistentka katedry fyzioterapie FTVS UK, PhDr. Tereza Nováková, PhD. Obě erudované dámy v závěru textu létání kategoricky odmítly: „Dítě je pasivně a opakovaně uváděno do pozic, které by za normálních podmínek nikdy nezaujalo. Extrémní pohyby, zcela neadekvátní pro dětský organismus, mají za příčinu mikrotraumatizaci posturálního aparátu. Empiricky je dáno, že opakovaná mikrotraumata vedou k trvalému poškození tkání.“
V praxi to může znamenat i to, že malý letec bude mít v pozdějším věku větší šanci, aby se u něj objevily bolestivé a omezující artrotické změny na kloubech. Létání může mít za následek zvýšení kloubního rozsahu, tzv. hypermobilitu. Což sice vypadá pozitivně a prakticky, kloub se však tímto způsobem stává nestabilní a svaly v jeho okolí musí o to více „makat“. Z takové dřiny jsou samozřejmě více unavené a soustavně přetěžované. Kloub pak logicky podléhá zvýšenému opotřebení.
A tak, milí rodiče, pokud nelétáte, dobře děláte! A létat rozhodně nezačínejte (leda byste letěli k moři:)