[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Když 26. ledna 2021 Sara vstoupila do ordinace gynekologa, myslela si, že půjde o rutinní kontrolu. Ale opak byl pravdou. Během ultrazvuku ve 20. týdnu těhotenství jí lékař oznámil, že nevidí jasný obraz Ameliiny pravé ruky, a že bude muset přijít na kontrolu za dva týdny. Když se po dvou týdnech situace opakovala, Sára byla poslána do ordinace pro rizikové těhotenství, kde jí měli provést podrobnější vyšetření. „Nebyla jsem vůbec nervózní,“ vzpomíná Sára na svém blogu. „Lékaři mi řekli, že Amelie má ruku za hlavou, a proto nemohli získat přesný obraz. Dokonce jsem se smála, protože to bylo tak typické – starší syn Ethan během ultrazvuků taky nespolupracoval.“
Když však lékař při další kontrole kontroloval jednotlivé orgány a náhle přístroj vypnul, Sára poznala, že něco není v pořádku. Ruka miminka nebyla skryta, jak se původně předpokládalo – viděl ji jasně, ale co neviděl, byly prsty.
Miminku byla následně diagnostikována symbrachydaktylie, vzácný vrozený defekt ruky, při kterém jsou prsty buď spojeny, nebo jsou nedostatečně vyvinuté, v nejhorším případě chybí úplně. Tento stav postihuje přibližně jedno z 32 000 dětí, a v mnoha případech nemá známou příčinu. Lékaři Saře oznámili, že Amelie nebude mít žádné prsty na pravé ruce – pouze částečně vyvinutý palec. „Náš život se obrátil vzhůru nohama a byla jsem maximálně vystresovaná,“ vzpomíná maminka na období po diagnóze. Pandemie covidu navíc situaci komplikovala, protože Sářin manžel Stephen nemohl být přítomen při těchto náročných vyšetřeních. „Považuji se za poměrně silnou osobu, ale bylo velmi těžké procházet tím vším bez Stephena po mém boku,“ popisuje maminka.
To však nebyl jediný bolestný moment, který Sara zažila. Se svým trápením se totiž svěřila ostatním lidem na sociálních sítích a setkala s nečekanou vlnou nenávisti. „Jedna žena mi napsala, že jsem měla jít na potrat, a že ještě není pozdě,“ vzpomíná Sára s tím, že byla zdrcená a rozzuřená. Přesto se rozhodla nevzdávat se, nebrat si tyto komentáře osobně a soustředit se na to, jak Amelii pomoci.
Dnes jsou holčičce tři roky a je šťastná a spokojená, i když se musí vyrovnávat s mnoha výzvami, které její postižení přináší. Kvůli absenci prstů na pravé ruce má problém s používáním běžných předmětů, jako jsou láhve. Sára jí musela pořídit speciální hrnečky a další pomůcky. Přesto Amelie nepřestává rodiče ohromovat svou houževnatostí a odhodláním překonávat překážky. „Každý den nám ukazuje, jak rychle se dokáže přizpůsobit a čelit výzvám, které jí její handicap přináší,“ říká Sára hrdě.
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Sara Bochenek (@becomingbochenek)
Příspěvek sdílený Sara Bochenek (@becomingbochenek)
Přestože maminka ví, že život pro Amelii nebude snadný, je odhodlaná jí poskytnout veškerou podporu, kterou bude potřebovat. „Co můžeme udělat, je zajistit, aby měla všechno, co potřebuje – pokud bude potřebovat speciální pomůcky, bude je mít. Pokud bude potřebovat někoho, s kým si bude moci promluvit, například terapeuta, zajistíme jí ho,“ říká Sára. „Chtěla bych, aby lidé pochopili, že jen proto, že někdo vypadá jinak nebo se narodil s postižením, neznamená to, že nemůže dělat věci, které dokážou ostatní,“ dodává.
Sára uzavírá svůj příběh slovy, že Amelie je „dokonalá taková, jaká je“ a že ji budou milovat bez ohledu na všechny překážky, které jim život přinese a vždy jako rodina budou stát po jejím boku.