[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jednání, které proběhlo před pár dny ve sněmovně, mělo směřovat k odstranění byrokratických překážek a umožnit ženám hrazenou péči porodní asistentky po porodu u nich doma.
„Návštěva porodní asistentky po porodu doma by měla být samozřejmostí. U nás si žena musí v praxi tuto návštěvu hradit ze svého a někde je i dokonce nedostupná. Místo hrazených návštěv porodní asistentky u ženy doma se ve sněmovně urážely domácí porody. Je to tristní,“ komentuje to Lilia Khousnoutdinová.
VIDEO: Lilia je pár týdnů po porodu ve skvělé formě
Jak je podle vás momentálně nastavená péče o ženy po porodu v ČR? A co by se mělo změnit?
Co momentálně velmi schází v českém systému péče, který má určitě své přednosti, je koncept kontinuální péče, s nímž se potkáváme v mnoha jiných evropských zemích. To znamená, že stejná porodní asistentka provází ženu během těhotenství, při porodu i po něm. Kontinuální péče má mnoho výhod, zejména to, že se mezi ženou a zdravotníkem vytvoří vztah a vznikne důvěra. Velkou roli hraje i fakt, že zdravotník má šanci poznat ženu a zmapovat potenciální problémy, jak po zdravotní stránce, kterou během těhotenství pozná do hloubky, tak například i po stránce možných potíží pramenících z rodiny či emočního charakteru. Je známo, že při samotném porodu hraje důvěra mezi ženou a zdravotníkem klíčovou roli, stejně jako právě dobrá znalost zdravotních specifik dané rodičky.
A co péče po porodu? Jak může pomoci porodní asistentka doma?
Na toto období nesmíme zapomínat. Porodní asistentka v rámci již vytvořeného důvěrného vztahu navštěvuje ženu doma proto, aby ji například mohla podpořit při kojení a také zkontrolovat její zdravotní stav i stav miminka. Tato návaznost je zcela logická a funguje ze všeho nejlíp. Žena po porodu potřebuje specifickou péči, v tradičních kulturách byla žena po porodu opečovávaná s velmi velkou šetrností a jemností, neboť potřebuje citlivě zregenerovat a nabrat síly do celého mateřství. Kvalita této péče také předurčuje například to, jak se bude dále schopna starat o své dítě, jak zvládne kojení apod. Moci dozpracovat zážitky z porodu má také smysl s tím, s kým porod prošla.
Co by to pro ženy znamenalo, kdyby měly poporodní péči v rámci zdravotního pojištění? Jak by se o tyto služby zvýšil zájem, kdyby byly „běžnou součástí“ poporodní péče?
Momentálně kontinuální péče obecně je v praxi dostupná pouze ve formě soukromé porodní asistence, což znamená, že si ji žena platí ze svých vlastních peněz. Ať už se to týká předporodní poradny, asistence při porodu (ve chvíli, kdy to nemá být náhodná asistentka, která má zrovna směnu) a později i poporodní návštěvy. Zrovna tři poporodní návštěvy mohou být v rámci stávajícího systému hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Avšak pouze ve chvíli, kdy jsou indikovány gynekologem, což tvoří v praxi dost náročnou byrokratickou překážku, která tuto službu pro většinu žen činí až nedosažitelnou. Navíc samozřejmě právě z důvodu nižšího využití této možnosti kvůli složité administrativě má zdaleka ne každá porodní asistentka se zdravotní pojišťovnou smlouvu. To opět přispívá k tomu, že pokud chceme využít služby komunitní porodní asistentky, musíme si je hradit samy.
A to je asi často překážka.
Je jasné, že byť pro určitou část populace to není žádný problém, tak pro velký segment žen může být tato služba, byť není nijak drahá, finančně nedostupná. Přitom porodní asistentka je vzdělaný zdravotnický specialita právě k tomuto období přesně určený a proto nejvhodnější, v západních systémech zcela hrazen veřejným pojištěním. Změnilo by se tedy samozřejmě to, že by právě tyto ženy, které jsou často ty nejzranitelnější právě z důvodu chudších poměrů, což často obnáší složitější životní podmínky, mohly přístup k této službě mít. Celkově by pravděpodobně mnohem více žen začalo tuto službu využívat a zároveň i porodní asistentky by měly větší motivaci si smlouvy s pojišťovnou sjednávat.
Popište, prosím, co všechno může porodní asistentka pro ženu udělat, když je s miminkem pár dní doma. Jak moc je důležitá její osobní návštěva v domácím prostředí?
Návštěva v domácím prostředí je v každém případě nesmírně přínosná, protože to znamená, že ve zranitelném stavu po porodu nemusí žena chodit do zdravotnického zařízení, které může být v určitém směru dost rizikové ve smyslu přítomných virů a bakterií jiných nemocných pacientů. Ale i když pomineme tuto skutečnost, tak jednoduše cesta kamkoli s nově narozeným miminkem může být nesmírně obtížná, obzvlášť pokud je například vedro jako teď. Zároveň i pro samotné miminko je domácí návštěva zdravotníka nesrovnatelně příjemnější, lepší a efektivnější nežli nutnost někam cestovat. Porodní asistentka může zkontrolovat zdravotní stav ženy i dítěte, průběh kojení, popřípadě hojení jizev, provést patičkový test... Může samozřejmě rozeznat i náznaky vzniku potenciálních zdravotních potíží u obou, což je také velmi důležité.
Určitě tu nejde jen o tělo, ale i o psychiku, je to tak?
Obzvlášť pokud bychom se bavili o konceptu kontinuální péče, může být taková návštěva obrovskou podporou i po stránce emoční. Porodní asistentka může pomoci ať už identifikovat riziko poporodní deprese a nebo předejít možnosti, aby se žena do emočních potíží dostávala. Ty jsou ostatně po porodu poměrně časté a mohou být způsobeny mnoha důvody, ale zejména právě i bezradností a nezkušeností, která vede ke složitostem při kojení nebo v péči o novorozence. Porodní asistentka pak takové ženě může prakticky poradit a samozřejmě ji i emočně podpořit, případně ji včas odkázat na další odbornou pomoc.
Můžete popsat i svou osobní zkušenost? V čem a jak vám porodní asistentka doma pomohla nejvíce?
Pro mne osobně je dost nepředstavitelné, že bych musela jet s miminkem pár dní po porodu někam do nemocnice. Tudíž jsem nesmírně vděčná za návštěvy v domácím prostředí. Moje porodní asistentka kontrolovala mě i malého, což bylo velmi podporující v tom, že jsem věděla, že je vše v pořádku a nemusím mít obavy. Zároveň jsme si často dlouze povídaly, což mi poskytlo prostor verbalizovat některé mé obavy a také se ujistit v určitých mých domněnkách. Vůbec samotná její přítomnost a slova pro mě byly vždy velmi podporující. V podstatě jsem si tady zařídila to, co jsem v Anglii po porodu prvního syna zažívala úplně stejně. Nicméně tam to bylo hrazeno NHS, tedy de facto z veřejného zdravotního pojištění. Tudíž návštěva těsně po porodu, pár dní po porodu a nakonec týden po porodu je ve Velké Británií běžnou součástí praxe. Bohužel u nás je to stále služba, kterou si ženy musí sjednávat a platit ze svého a která je navíc v některých regionech z důvodu malého počtu komunitních porodních asistentek zcela nedostupná. Zároveň i tam, kde porodní asistentky dostupné jsou, se musí kvůli jejich vysoké vytíženosti zpravidla zamlouvat s větším předstihem.
V jaké fázi je teď projednávání novely zákona k tomuto tématu a jak myslíte, že to dopadne?
Bohužel v tuto chvíli byl pozměňovací návrh předložený Olgou Richterovou k tomuto tématu zamítnut, což je nepochopitelné. Ostatně jednání, které proběhlo ve sněmovně, bylo nesmírně tristní. Je až neuvěřitelné, jak nesmyslně nízká úroveň debaty se vůbec v těchto otázkách vyskytuje, ale i toleruje. A vzhledem k tomu, že se projednávalo pouze odstranění výše zmíněné byrokratické překážky, tedy nutnosti mít pro hrazené poporodní návštěvy porodní asistentky indikací gynekologa, je těžké pochopit, proč debata nakonec sklouzla k zcestným a dost urážlivým poznámkám o domácích porodech. Ty s tématem neměly zkrátka absolutně nic společného, natož s profesionálním jednáním. Ráda bych věřila, že po takových výrocích by se příslušní muži třeba museli omluvit nebo by zkrátka ztratili možnost i nadále na svém místě působit. Nicméně nic takového se neodehrálo a popravdě řečeno, člověk tu debatu sledoval tak trošku nevěříc. Každopádně tímto to rozhodně podle mého názoru nekončí a občanské iniciativy, které se problematikou zabývají, to nevzdávají na vzdory překážkám a že veřejná diskuze se postupně proměňuje směrem k větší věcnosti a kultivovanosti. Myslím, že vývoj dobrým směrem nelze zastavit.
Je propagátorka ženských témat, politoložka, historička a ceremonialistka.
Zasazuje se mimo jiné o to, aby měly ženy nárok na poporodní péči porodní asistentky doma v rámci zdravotního pojištění.
Pro více informací k tématu určitě sledujte hashtag #chcisvojiporodníasistentku a nebo web chcisvojiporodniasistentku.cz. To je iniciativa, která informuje o stávajícím stavu, o aktuálních iniciativách, ke kterým je možné se přidat, a také poskytuje komentáře k nejnovějšímu vývoji v této problematice.
Lilia si pár týdnů po svém vlastním porodu nadělila ke svým 33. narozeninám další dítě – vlastní nadační fond Propolis 33. Ten převzal pod křídla mimo jiné i mediálně asi nejznámější charitativní projekt Jsem žena.
Cílem projektů Jsem žena, jsem bohyně a Jsem žena, jsem Evropa byla osvěta vzájemné podpory žen a sdílení ženské moudrosti, oba projekty ale byly úspěšné i finančně díky prodeji kalendářů, knihy a módních merch produktů.
Výtěžek z obou projektů tak mohl přispět už několika charitativním projektům nebo nadacím. Tentokrát Lilia ve stylu „nejlepší dárek je darovat“ v rámci tohoto projektu předávala šek již pod hlavičkou Propolis 33 nadaci Krása pomoci Tatianě Gregor Brzobohaté, Báře Nesvadbové a její BeCharity a dalším ostatním spřáteleným nadacím. Dohromady se částka pohybovala kolem 500 tisíc.