[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Vaše kariéra byla po získání titulu Česká Miss 2007 skvěle našlápnutá. Přerušilo ji ale vaše těhotenství..
L.: O kariéře se v mém případě moc mluvit nedá, protože už rok před otěhotněním jsem žila s Jardou v Rusku a pracovních nabídek mi logicky ubylo. Dodělala jsem Vysokou školu aplikovaného práva a začala se studiem Metropolitní univerzity mezinárodních vztahů. Vysadila jsem antikoncepci a čekali jsme, až se zadaří. A vyšlo to v podstatě hned.
Takže teď jste studující maminkou?
L.:Ne ne, studium jsem přerušila, od září bych ale chtěla začít znovu. Uvidíme, jak to zvládneme, odjíždíme za pár měsíců zase do zahraničí, navíc Deniska už začíná být aktivnější, tak snad se mi to všechno podaří nějak skloubit.
Deniska se narodila, když vám bylo čtyřiadvacet. V dnešní době, kdy se založení rodiny odkládá na neurčito, to je trochu neobvyklé…
L.: To určitě, ale myslím si, že právě v tuto dobu je tělo ženy nejvíc připraveno, a já to tak i cítila. Musím potvrdit, že jsem neměla absolutně žádné komplikace ani v těhotenství, ani při porodu, ani po něm.
Jak jste se spolu seznámili?
L.:Na akci Česká Miss, kam jsem byla pozvaná jako host. Jarda tam přišel a totálně mě odzbrojil svým vtipem. To mě na něm ostatně baví dodneška.
Co vy, Jardo, čím vás dostala Lucka?
J.: Dělal jsem pochopitelně chytrého a nechal se uhánět... L.: Žena si vždycky vybírá jako první, no ne? J.: Vždyť toho si taky cením!
Vy jste měl za sebou dva mediálně sledované vztahy. Nebyl jste už skeptický k tomu, začít si něco s další známou ženou?
J.:To byl taky důvod, proč jsem do toho nevlítnul hned, chtěl jsem se vyvarovat chyb… V podstatě se o mně ví jen díky těmto vztahům, jinak média nevyhledávám. V případě Lucky jsem prvotní obavy odbourával postupně, byli jsme v kontaktu a víc a víc jsme si začínali rozumět. I když Lucka po tom mém falešném nezájmu přestávala mít sama zájem, takže jsem musel nastoupit já. Klasické taktické ženské divadlo, že?
Život profesionálního sportovce bývá dost často kočovný. Jak jste řešili Jardovo působení v Rusku, později ve Švýcarsku?
J.: Lucka zaplatila obrovskou daň a patří jí za to moje velké díky. Odletěla za mnou do Ruska a v podstatě úplně přerušila modeling i jiné aktivity. Málokterá známá žena tohle dokáže, to mi věřte. L.: Když se narodila Deniska, tak jsem řešila spíš to cestování, šlo mi hlavně o její pohodlí. Vybrala jsem si proto kočárek Mylo, který je tak lehoučký a skladný, že mi odpadla starost s přenášením težkých zavazadel. A co se týče modelingu, určitě v něm budu ještě pokračovat.
Myslíte si, že může fungovat vztah na dálku?
J.:Ne! L.: Už jsme to probírali, a přestože se to nás dvou zatím nijak významně netýkalo, taky si myslím, že to fungovat nemůže. J.: Já třeba nejsem zvyklý být vlk samotář, většinou kňourám už po dvou dnech a je mi po holkách smutno.
Hokejové manželky. Pojem, kterým se s oblibou označují ženy, jež se stanou doplňkem, takovou „stepfordskou paničkou“. Dobrovolně se vzdají svého života a žijí jen pro svého sportovce. Patříte mezi ně?
L.: Nemůžu to vyvracet, třeba v zahraničí je to naprosto běžné. Muž, a nemusí to být jen hokejista, přece potřebuje ke svým pracovním výkonům nějaké zázemí a od toho by tu měla být žena, aby mu ho vytvářela. Mě těší, když se Jarda cítí dobře, ráda se na tom podílím. Pokud se to někomu nelíbí, je to jeho věc, já to ale beru automaticky.
Pocházíte z Moravy, konkrétně ze slovácké Strážnice. Jak často se do kraje vína a zpěvu dostanete?
L.:Často. Jarda ale postavil dům v Praze, takže není důvod usadit se na Moravě. Pro Denisku by to bylo možná příjemnější, výchova na vesnici je asi o něco jednodušší, ale my nežijeme v centru Prahy, dům máme na okraji, takže je to takový kompromis.
Když nejste v Čechách, pobýváte ve Švýcarsku, kde Jarda momentálně hraje. Jak se žije tam?
L.: Deniska je ještě maličká, takže zatím nedokážu posoudit, jestli třeba dětská hřiště jsou lepší tam nebo u nás, ale příjemně mě překvapila tamní lékařská péče. Když jsme byli s malou v nemocnici, tak dokázali lékaři nějakým speciálním přístrojem zjistit, že má rýmu, která nebyla viditelná. S tím jsem se v Čechách ještě nesetkala. Výhodou je třeba i to, že tady nemám tolik kamarádek, které by měly dítě, kdežto ve Švýcarsku žije celkem dost partnerek hokejistů, které už děti mají, navíc jsou to převážně české rodiny. S nimi jsem v kontaktu a jsem ráda, že si společně můžeme vyměňovat zkušenosti.
Pojďme si povídat o Denisce. Jak jste se vlastně dozvěděla, že budete maminkou?
L.: Jarda šel koupit těhotenský test, na výsledek jsme čekali společně. Nemám moc ráda náhlé změny, těžko je přijímám, takže jsem měla ze začátku strach, jestli všechno zvládnu. Naštěstí má žena těch devět měsíců, během kterých si všechno krásně uvědomí! Miminko jsem ale moc chtěla. Protože už má Jarda dceru z prvního manželství, byl v pohodě, uklidnil mě, takže jsem ten prvotní neklid přečkala. Deniska je od narození zlaté dítě. Na to, jak v bříšku řádila, je to teď oáza. I pan doktor říkal, že budeme mít pěkného raráška, a ono nic. Třeba to ale ještě přijde.
Říká se, že čím klidnější a pohodovější těhotenství žena má, tím klidnější a pohodovější je pak i její dítě.
L.: S tím souhlasím. J.: U nás to byl ale opak, to musíš uznat.L.:No, je fakt, že jsem dělala všechno jako dřív, nákupy, vyřizování, pochůzky... Ale ve stresu jsem určitě nebyla. Psychika je opravdu důležitá. Všechno probíhalo v klidu, měla jsem výborného lékaře, který mě dokázal povzbudit i uklidnit v mých obavách, které jsem jako prvorodička logicky měla. Samotný porod byl taky bezproblémový, přitom já čekala, jak šílené to bude. Všude kolem jsem totiž slyšela, co je to za hrůzu. Naštěstí to tak hrozné nebylo.
Pokračování >>>