[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Znáte "program šťastná matka"? Možná jste předpokládala, že se vám po porodu automaticky spustí v hlavě a díky němu hladce proplujete nesnázemi novopečeného mateřství. Jenže někdy se tenhle program prostě nepodaří načíst – nebo ne dostatečně rychle. Zjistíte, že sama jeho instalaci nezvládáte a potřebujete konzultaci.
A že takových „errorů“ hlásí hodně čerstvých maminek, vznikla organizace Úsměv mámy. Nejedná se o zdravotnické zařízení, ale vyslechnou vás, nasměrují, a když je potřeba, s příslušným odborníkem i propojí. Dost často ale pomůže, když si jen popovídáte s někým, kdo si prošel tím, čím vy.
VIDEO: Maminka v porodnici v Neratovicích: Tohle vás reálně čeká v porodnici
Šestinedělí je křehké období. Jak poznám, že situaci už sama nezvládnu?
Po porodu může přijít období, kdy se žena cítí jako na houpačce, nálady se střídají, hodně pláče, je smutná, přecitlivělá, má strach o miminko a podobně. Pokud to do dvou týdnů odezní, může se jednat o takzvané baby blues, které se v různé intenzitě objevuje u osmdesáti procent novopečených maminek.
Jak takové baby blues vypadá?
Příznaky mohou být podobné jako u úzkosti či deprese, takže ze začátku může být těžké to rozeznat. Důležité je, jak se stav vyvíjí dál. Pokud se vám nálada občas vyjasní, máte z něčeho radost, cítíte se dobře, je to dobré znamení. Zbystřit by žena a její okolí měly, pokud se stav nelepší. Dobrým ukazatelem je také spánek. Jestli se vám daří usnout a spát pár hodin v kuse – když tedy zrovna můžete... Pokud máte potíže se spánkem, přestáváte mít chuť k jídlu a jste v permanentní „křeči“, je dobré to řešit dál.
Jaké nejčastější problémy v Úsměvu mámy řešíte?
Nejvíc se ozývají úzkostné maminky. Popisují stavy, se kterými se před dětmi nesetkaly, a ty teď – i vlivem hormonů – dorazily v plné síle: velký strach o miminko, pochybnosti, zda budu dobrou mámou. Některé mají pocit nedostatečnosti, myslí si, že ostatní maminky jsou schopnější, lepší…
Srovnávání je ovšem velký problém mateřství.
Určitě. Objevují se i vtíravé myšlenky, například: „Mám svoje dítě vůbec ráda?“ „Bylo by lepší, kdyby se o něj postaral někdo schopnější…“ Rozhodně však neplatí, že když vás toto napadne, jste špatná matka! Často jde o součást úzkostí, se kterými se hodně čerstvých maminek potýká.
Někdy si maminky ubližují navzájem: soudí se, dávají nevyžádané rady…
Nevyžádané rady a soudy okolí mohou hodně ublížit, natož maminkám, které jsou citlivější, úzkostné, v počátcích mateřství nejisté. Je dobré se proti tomu obrnit a jít si svou vlastní cestou. Ale právě u tohoto typu obtíží pod vlivem hormonů to může být těžké.
Jak se ubránit, aby se mě taková kritika nedotkla?
Nejlepší je obklopit se lidmi, kteří jsou na stejné vlně a s nimiž se cítíte dobře. Není přece potřeba udržovat kontakt s někým, s kým vám není dobře, kdo vás stresuje. Samozřejmě je to někdy složité, často se jedná o rodinné příslušníky – typicky maminky nebo tchyně velmi rády udělují rady. Pak je dobré vysvětlit, že „já to vidím jinak“.
Velké téma je kojení a nekojení. A otázky typu: „Ty nekojíš?! A proč?“
Kolem kojení a nekojení panují velké emoce. Tady je nejdůležitější rozhodnout se sama za sebe. Nenechat se nutit okolím, ať už ve smyslu „musíš kojit“ nebo „už bys měla přestat“. V tomto rozhodnutí my ve spolku ženám neradíme, respektujeme a podporujeme jejich vlastní rozhodnutí. Ostatně tak by se měl přece zachovat každý!
Někdy býváme svými největšími soudci my samy...
Sklon k perfekcionismu, vysoké nároky na sebe, snaha mít věci pod kontrolou a frustrace, když je pod kontrolou nemám, se objevují často. Mateřství je velká změna a adaptace na novou roli je u každé ženy jiná.
Co když ženě mateřská rutina nevyhovuje a mnohem raději by byla v práci?
Setkáváme se s ženami, které se necítí být v mateřství naplněné. Dlouhá rodičovská dovolená nemusí vyhovovat každé ženě. Pokud se necítíte spokojená, popřemýšlejte, co by vám v tomto období pomohlo: Je to práce? Pravidelný čas pro sebe? Větší pomoc od okolí? Pokud je to o tom, že vám chybí práce, proberte to s partnerem a svými blízkými. Zamyslete se společně, zda byste se mohla pracovně realizovat alespoň na pár hodin v týdnu nebo tak, jak to situace zrovna dovolí.
Mívají častěji psychické problémy ženy, které už dřív docházely k psychologovi?
U žen, které se už před otěhotněním potýkaly s psychickými obtížemi, je statisticky riziko větší. Na druhou stranu právě tyto ženy s těmito stavy často umějí pracovat. Dřív poznají, že se něco děje, včas to konzultují s odborníkem a nejsou tolik zaskočené. Pro ty, které se před mateřstvím s ničím takovým nesetkaly, je šok větší.
Jak s ženami pracujete?
Klientka nám napíše a jedna z peer konzultantek, tedy proškolených žen s vlastní zkušeností s psychickými obtížemi po porodu, si s ní zavolá – kontakt ale může být i písemný, podle potřeb klientky. Společně pak proberou situaci. Peer konzultantka klientku vyslechne, podpoří a podle intenzity potíží se společně domluví na dalším postupu. Mohou spolu zůstat v kontaktu, může ji nasměrovat na jednu z našich podpůrných aktivit.
Pokud řeší problém, který úplně nespadá do našeho pole působnosti, snaží se ji napojit dále na jiné organizace, odborníky a podobně. Peer konzultantka doporučuje, nabízí možnosti, ale do ničeho nenutí. Ono často přinese úlevu už jen promluvit si s někým, kdo prožil podobné obtíže jako vy, má pro ně pochopení, nebagatelizuje je.
Která témata se opakují?
Pocity přetížení, vyčerpání, různé strachy, obavy, frustrace. Je toho opravdu hodně a v různé intenzitě – od mírných úzkostí až po těžké deprese. Pro nás je důležité, aby ženy věděly, že v tom nejsou samy, že bude zase dobře a že jsme připraveny je tímhle náročným obdobím provázet.