[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Na úvod si vysvětleme, co to vlastně znamená onemocnět lupénkou. V první řadě je důležité vědět, že nejde zdaleka jen o kožní chorobu. Lupénka neboli psoriáza je neinfekční autoimunitní onemocnění, které je způsobeno nepřiměřenou a zánětlivou reakcí imunitního systému.
Nejčastěji se projevuje na kůži, nehtech a ve vlasech. Neomezuje se ovšem jen na projevy na kůži, ale je spojena s celou řadou přidružených zdravotních potíží a dalších onemocnění, jako jsou záněty kloubů a šlach, cukrovka, vysoký krevní tlak nebo onemocnění srdce a cév. Nejde tedy zdaleka jen o běžnou vyrážku nebo dočasnou bolest kloubů, u které si myslíme, že je způsobena třeba únavou.
Příčiny lupénky nejsou stále zcela jednoznačně objasněny, ale existují vědecké důkazy o dědičnosti určitých předpokladů ke vzniku této nemoci. Většina nemocných, asi 80 %, trpí formou ložiskové lupénky (psoriasis vulgaris). Tento typ lupénky způsobuje červené skvrny, často pokryté vrstvou bílých šupin, a doprovází ho také bolest a svědění kůže.
U malých dětí začíná lupénka po infekčním onemocnění způsobeném nejčastěji streptokoky (angína). „Proto bývá někdy zaměňována s reakcí na antibiotika, kterými se infekce léčí. Lupénka je vyrážka v podobě desítek až stovek červených drobných skvrn nebo pupínků s šupinami na povrchu. Ty jsou symetricky na trupu, končetinách i obličeji. Tato vyrážka může dítě svědit,“ říká dermatoložka MUDr. Jana Hercogová.
Projevy lupénky s jistotou pozná jen kožní lékař. Někdy je při vyšetření potřeba opatrně odebrat malý vzorek kůže a provést jeho laboratorní rozbor. Nemusíte se obávat, zákrok není nijak bolestivý, provádí se v místním znecitlivění.
Lupénku nelze zcela vyléčit, pomocí moderních lékařských metod je ale možné dlouhodobě zcela úplně potlačit příznaky nebo alespoň významně snížit jejich závažnost. Léčba vždy závisí na rozsahu postižené kůže a celkovém zdravotním stavu. Pokud se jedná o akutní formu lupénky, využívají se nejprve místní léky, například tekutý pudr, měkká pasta, kůži je třeba i šetrně mýt s využitím olejových přísad do koupele.
„Děti jsou často léčeny za hospitalizace. Po zklidnění projevů využíváme u dětí světloléčbu pomocí ultrafialového světla 3x až 4x týdně, a to po dobu 4 týdnů. Zářiči k léčbě lupénky jsou vybavena všechna kožní oddělení větších nemocnic. Pokud světloléčba nemá dostatečný efekt, můžeme použít krátkodobě i léčbu celkovou pomocí klasických léků (Cyklosporin, Methotrexát) nebo u nejtěžších případů i léčbu biologickými léky,“ popisuje kožní lékařka MUDr. Jana Hercogová.
Důležitou součástí léčby je změna a úprava životního stylu zahrnující vyvážený a pestrý jídelníček a pravidelný pohyb. Onemocnění by mělo být podchyceno lékařem včas, ideálně ještě před tím, než se příznaky výrazněji rozvinou.
V současnosti existuje několik různých způsobů, jak léčit lupénku. Mezi dvě hlavní formy patří lokální léčba ložisek, která se aplikuje přímo na postiženou kůži. Patří sem různé masti a krémy. Pak je tu systémová léčba, která se podává pacientovi formou tablet, injekcí nebo infuzí a působí v celém organismu. Jednou z možností je rovněž fototerapie, při které se používá ultrafialové záření. Mezi nejmodernější metody pak patří biologická léčba, která cíleně zasahuje do mechanismu vzniku samotného zánětu. „Biologická léčba může být efektivním řešením pro pacienty s těžkou psoriázou, u nichž nebyly účinné alespoň dvě předchozí metody tzv. konvenční systémové léčby,“ uvádí MUDr. Martin Tichý, Ph.D., přednosta Kliniky kožních chorob FN Olomouc.
Kožní a kloubní lupénka (psoriáza a psoriatická artritida) spolu úzce souvisí. U někoho nastoupí dříve kožní, u někoho kloubní forma. Neznamená to ovšem, že se u každého pacienta musí projevit obě formy nemoci. Vždy je ale potřeba sledovat celkový zdravotní stav.
Při lupénce je imunitní systém přehnaně aktivní, a tím poškozuje kůži. Kožní buňky se v místě zánětu obměňují až sedmkrát rychleji než u zdravé kůže, čímž dochází k nadměrnému šupinatění kůže. Zánět v těle však může zasahovat mnohem více než jen kůži. Častým přidruženým onemocněním je proto právě artritida, kterou označujeme jako psoriatickou artritidu. Nejčastěji bývají oteklé a bolestivé klouby rukou a nohou, zasaženy však mohou být i lokty, kolena, Achillova šlacha, páteř, úpony lokte, pánve a hrudníku.
„U psoriatické artritidy je typická takzvaná klidová bolest, která dokáže pacienty i vzbudit ze spaní. Ztuhlé klouby je možné rozcvičit, ale odpočinek vždy nevede k úlevě. Tlumení projevů a možné zastavení rozvoje nemoci přináší vhodná léčba. Tu lze nastavit současně pro psoriázu i psoriatickou artritidu. Zpravidla se jedná o systémovou léčbu, která působí na zánět v celém organismu. Jejím nejnovějším typem je léčba biologická. Zásadní je nemoc podchytit včas, abychom zabránili trvalému poškození kloubů, a současně dosáhnout tzv. čisté kůže bez projevů lupénky, což je možné až z 90 %,“ říká prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA.