[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou (ADHD) je vývojová porucha, která se nejčastěji projevuje u dětí ve školním věku (po sedmých narozeninách). V případě těch mladších, ačkoli mohou podle odborníků v podstatě již od batolecího období vykazovat určité „podezřelé“ příznaky, se diagnostikuje jen velmi těžko a může se zaměňovat za jiné psychické poruchy.
Zcela běžné a normální chování batolete, které je nadměrně živé a s nadšením objevuje okolní svět, není snadné rozlišit od chování „abnormálního“. V tomto věku nelze s jistotou a zodpovědně prohlásit, co vše je ještě v normě a které projevy nebo impulsy mohou být již takzvaně za hranou (snadno si rodiče zamění vývojové období „vzdoru“ za podezření, že je jejich potomek nepochybně hyperaktivní). „Z výsledků našich šetření ale vyplynulo, že všechny děti, u kterých byla diagnostikována ADHD porucha, byly již ve velmi nízkém věku, kdy dosud nenavštěvovaly mateřskou školu (dva až tři roky) obtížně zvladatelné a náročné, vykazovaly známky impulsního a afektivního jednání, byly výrazně dráždivé, neklidné a přecitlivělé. Pokud tedy rodiče u batolete pozorují tyto příznaky, je na místě začít se o problematiku více zajímat. Ovšem vše výše zmíněné ukazuje na možný problém pouze v případě, že se podobné chování objevuje pravidelně a v dlouhodobém časové horizontu,“ uvádí dětský psycholog Benjamin B. Lahey, PhD.
V současné době probíhá řada studií a výzkumů, které hledají lepší a spolehlivější způsoby diagnostiky ADHD poruchy u malých dětí. Byla stanovena hodnotící kritéria (schopnost udržet pozornost, soustředit se, míra neklidu a roztěkanosti, emoční reakce na různé běžné podněty…), která byla v chování dětí sledována nejen rodiči, ale rovněž pedagogy v předškolních vzdělávacích zařízeních, tedy mateřských školách nebo dětských skupinách. Varovné symptomy, signalizující, že by dítě mohlo trpět ADHD poruchou, se totiž musí projevovat dlouhodobě. Učitelé a vychovatelé tak mohou navíc sledovat, jak se dítě chová a reaguje ve srovnání s ostatními vrstevníky a spolupracuje i komunikuje v kolektivu, a snadněji si tak všimnou chování, které není úplně „standardní“ nebo vhodné pro daný věk. Právě kvůli možnosti porovnání se tak rychleji odhalí případné odchylky, které se pak ve spolupráci s rodiči mohou dále řešit. „Pokud máte jakékoli obavy či pochybnosti, buďte v kontaktu s pedagogy vaší ratolesti, komunikujte s nimi, ptejte se. Neexistuje žádný specifický test, který by dokázal diagnostikovat ADHD, podezření na tuto poruchu ale může vyslovit dětský lékař či právě učitel z mateřské školy,“ říká Dr. Lahey.
A neváhejte s vyhledáním odborné pomoci, pokud se vám cokoli nezdá. Doporučení na vyšetření u dětského psychologa, neurologa či psychiatra vám vystaví ošetřující praktický lékař, tedy pediatr.