[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
To, že rodiče zvýhodňují některé ze svých dětí, není nic nového pod sluncem. Výsledky výzkumu, které byly publikovány v časopise Journal of Consumer Psychology, naznačují, že rodiče mají mezi dětmi své favority. I když si to možná nepřipouštějí, je to tak. Nejnovější výzkumy naznačují, že rodiče mají tendenci upřednostňovat děti podle pohlaví. Matky prý dávají přednost dcerám, otcové synům. Podle výzkumníků je tahle „předpojatost“ vůči pohlaví dána podvědomě a rodiče si ji ani neuvědomují.
Nevím, jak to máte vy, ale já mám tři syny a popravdě bych nedokázala říct, kterého z nich mám „raději“. Miluji je všechny stejně, ale každého „jinak“. Je to prostě proto, že každý z nich je jiný a něčím jedinečný. To, že rodiče mají ke každému dítěti jiný vztah, je naprosto přirozené. „Každé dítě je jiné a každé potřebuje jiného rodiče. Je to tak naprosto v pořádku,“ říká dětská psycholožka Lenka Suchá. Výzkumníci, kteří výzkum prováděli, ostatně říkají totéž. Někdy se rodič zaměřuje víc na dítě, které je mu více nebo méně podobné, nebo které naopak vykazuje rysy, které mu nejsou sympatické ani u něho samotného.
V jednom z experimentů vědci řekli rodičům, že dostanou poukázku na 25 dolarů a že s ní můžou naložit podle svého a darovat ji jednomu ze svých dětí. Většina matek darovala poukázku dcerám, tátové ji zase dali synům. Podobné výsledky se týkaly i dalších oblastí. „Může to tak být, že třeba maminky a holčičky nebo tatínkové a kluci mohou mít více společných zájmů. Pokud ale u sebe zachytíte pocit, že máte třeba problém se synem jen proto, že je to kluk, a že jste nesvá, jak se k němu chovat, nebo že žárlíte na dceru, může jít o problém s kořeny v dávné minulosti. Je ale důležité, že si to uvědomujete,“ vysvětluje dětská psycholožka Lenka Suchá. V takovém případě radí své pocity probrat v rámci individuální terapie. „Jít na terapii není selhání, ale práce na vlastním seberozvoji. Z té mohou děti jen čerpat. Naopak pokud se nad problematickými situacemi nezamyslíme a nenecháme si pomoct, může se snadno stát, že budeme opakovat přesně ty chyby, kterých jsme se chtěli vyvarovat nejvíc,“ dodává Lenka Suchá.
Rodičovské zvýhodňování jednoho z dětí může mít na ty „znevýhodněné“ samozřejmě neblahý vliv. Výzkumy zjistily, že děti, které samy sebe považovaly v dětství za nejméně oblíbené ze všech, měly v budoucnu častěji sklon k závislostem, včetně kouření a alkoholismu. Nezáleží tedy na tom, jestli máte nebo nemáte svého favorita, záleží na tom, co si myslí dítě. A když si myslí, že ho máte méně rádi, není to dobře. „Rodiče nesmí děti srovnávat, na to musí být opatrní. Snažit se vyhnout nálepkování: ten je ten chytrý... Nebo: ten je ale dobrý sportovec. Pokud to totiž slyší jen jedno z dětí, může to být problém,“ tvrdí dětská lékařka Shelly Vaziri Flaisová.
„To je asi dobré probrat se zkušeným dětským terapeutem, protože příčiny takové situace mohou být velmi individuální. Nelze tedy odpovědět obecně. Nejdůležitější je, že si problém uvědomujete a že máte motivaci s tím něco dělat, že nechcete jedno dítě oproti druhému znevýhodňovat, protože si uvědomujete, jak by to mohlo méně oblíbené dítě neblaze poznamenat,“ radí Lenka Suchá. Jinak hrozí, že tyto děti budou méně sebevědomé a zřejmě se budou snažit odejít co nejdříve z domova. Neznamená to ale, že byste si neměli uvědomovat svoje skutečné pocity, pouze nesmíte dávat navenek najevo, že „máte svého favorita“, ani nesmíte toho druhého ignorovat. Ptejte se všech svých dětí, co cítí, co potřebují, nepřehlížejte jejich názory a pokuste se udělat si na ně vždycky čas.