[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Je neobyčejně těžké zamezit tomu, aby děti občas neshlédly brutální scény ve filmu, zprávách či v počítačové hře. Aby ne, dle jedné studie z Pensylvánské university se za posledních 60 let zdvojnásobil počet přestřelek a filmových scén zobrazujících násilí! Proč? To je jednoduché!
Násilí (a také sex) dle mediálních expertů prostě prodává. Zatímco scény se silnějším sexuálním podtextem se ve většině medií vyskytují až v době, kdy jsou děti obvykle v posteli, o násilných, mnohdy až brutálních scénách se to bohužel tvrdit nedá. Těšte se, budete se bát. 10 nejočekávanějších hororů 2019
Navíc čím jsou děti starší, tím jsou vynalézavější a svou roli pochopitelně sehrají i sourozenci a kamarádi, kteří se o zakázané ovoce rádi podělí. Může toto „ovoce“ malým dětem nějak uškodit?
Psychologové se shodují na tom, že sledování násilných scén dítě poškodit může – avšak není třeba si hned představit, že ve všech případech půjde o nápodobu násilného jednání!
Některé děti začnou být po sledování násilných scén více úzkostné, mohou začít přeceňovat reálné nebezpečí a mít například nepřiměřený strach o své blízké nebo dokonce o sebe sama.
Pokud děti sledují takové pořady dlouhodobě, hrozí, že podobně jako dospělí časem „otupí“ a sníží svou citlivost vůči sledovanému násilí. Ostatně si možná pamatujete, jak na vás zapůsobil první horor, který jste viděli, a jak ty další a další.
Jenže dítě není dospělý a dle psychologů může v krajních případech nabýt dojmu, že jsou násilí a brutalita vcelku běžným způsobem řešení problémů. Nicméně je třeba podotknout, že samotné sledování násilí přímo nepodmiňuje jeho konání – významnou roli hrají i rodinné zázemí, kamarádi, povaha a mnoho dalších aspektů.
Například psycholožka Leona Němcová v uvedených souvislostech v publikaci Krizové situace výchovy a výuky uvádí: „V psychologické praxi se také často setkáváme s psychickými důsledky vystavení nepřiměřené psychické zátěži v dětském věku. Často k těmto situacím dochází v rámci dětských kolektivů například při volnočasových aktivitách nebo na dětských táborech. Děti disponují různou mírou odolnosti vůči zátěži a také odlišnou dosavadní zkušeností…“ Je tedy patrné, že odborníci se ve svých praxích s důsledky předčasného styku s násilnými výjevy a situacemi setkávají.
Reakce dětí se pochopitelně liší dle povahy, citlivosti, psychické odolnosti a také věku dítěte. Citlivější školáci, obvykle starší osmi až devíti let, mohou na nepříjemný vizuální zážitek reagovat přehnaným strachem o své blízké.
Tyto děti již rozlišují fikci od reality a značně senzitivně reagují na brutální zobrazení skutečných událostí – nehod, vražd, války apod. Zvlášť citlivě zpracovávají záběry, v nichž jsou zobrazeny tragické události, kde jsou zachyceny jako oběti děti a rodiče.
Mladší děti pak někdy mívají v souvislosti s podobnými záběry iracionální úzkosti, které jsou spojené s nadpřirozenem, zvlášť pokud se násilí zobrazující vizuální zážitek trefí do citlivého období, kdy děti zcela přirozeně řeší například otázku konečnosti lidského života apod.
Mohlo by vás zajímat: 10 nejlepších hororů všech dob: Hororový zlatý fond aneb nejděsivější filmy historie
Toť otázka! Předškolní děti se k některým filmům či hrám vůbec nemusí „nachomýtnout“. U školáků, i těch nejmladších, je to těžší. V každém případě je vhodné vědět, na co děti koukají, a občas nějaký oblíbený film, seriál nebo pohádku shlédnout s nimi – možná budeme překvapeni! 10 nejlepších hororů dekády najdete TADY
Psycholožka Leona Němcová k tomu uvádí: „Pokud rodič sleduje film, pohádku či televizní pořad společně s dítětem, má velkou šanci ovlivnit svým postojem a emocemi vnímání dítěte, i kdyby šlo o seriál, na který se dívají všichni spolužáci. Rodičům se vyplatí orientace v současných animovaných seriálech, které jsou díky barvám a roztomilým postavičkám pro děti velmi přitažlivé. Pokud se však na některé podíváte, zjistíte, jak agresivní svět dětem nabízíme…“