[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Klíšťata se totiž většinou nepřisají hned, ale hledají místečka tam, kde je tenčí kůže a vyšší vlhkost – podpaždí, podkolenní jamky, genitálie.
Docent Ing. PharmDr. Tomáš Vontor, CSc., vysvětluje, jaká jsou rizika infekcí, které mohou infikovaná klíšťata přenášet, a zároveň dává rady, které se k této tematice vážou. „Již od poloviny března bijí všichni odborníci na poplach. Další mírná zima nedává zrovna optimistické prognózy, co se výskytu infikovaných klíšťat týče. S tím souvisí následná varování před přenosem infekcí klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy,“ říká docent Vontor. Dle informací Statního zdravotního ústavu je čtvrtina klíšťat z městských lesoparků infikována boreliemi.
Přemýšlíte, jak je to možné, že právě vaše dítko si domů přineslo tohoto příživníka? Stejně na to asi nepřijdete, ale důležitá je jiná otázka: Jak na přisáté klíště? Odborníci se shodnou: Nemazat, nedusit, nekroutit.
Pokud již najdete klíště přisáté, je nutné je co nejdříve vyjmout. Čas hraje velmi důležitou roli, a to zejména u možnosti přenosu boreliózy. Zároveň je důležité udělat to správně. Docent Vontor vysvětluje proč: „Pokud dojde při odstraňování klíštěte k podráždění, může klíště vyvrhnout část střev a zanést tu infekci do člověka. Proto se nemají klíšťata zamazávat krémem (vazelínou), protože pak se začne dusit a zvracet ty vnitřnosti do člověka. Virus encefalitidy je přítomen ve slinných žlázách, k jeho přenosu dochází velmi rychle (po přisátí klíštěte). V případě borelií to může trvat až několik hodin, protože musí do těch slinných žláz doputovat. Tyto intervaly byly dokázány na amerických klíšťatech, u evropských se mohou lišit, ale v podstatě je ten časový rozdíl mezi infekční dobou boreliózy a encefalitidy znatelný,“ dodává docent Vontor.
Různě doporučované točení hlavičkou klíštěte do stran je ve skutečnosti zbytečné, protože způsob uchycení tohoto parazita není šroubovitý, ale dlátovitý. Vhodnějším a v současnosti doporučovaným způsobem odstranění klíštěte je snaha klíště vyviklat lehkým kýváním ze strany na stranu. Jak už bylo řečeno, klíště, které je násilně vytahováno nebo dušeno (například olejem či krémem), může zareagovat obranným reflexem, a to především zvýšeným sliněním či vyzvracením obsahu svých útrob do ranky.
I tento problém má ale řešení - Parazitologický ústav Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích úspěšně otestoval speciální přípravek Klíšťák - Ixoderm, vytvořený českou firmou Vetrisol s.r.o. Malá kapka umístěná na parazita slouží ke zneschopnění, znehybnění, dezinfekci, usmrcení a dehydrataci přisátého klíštěte, které dle testování nevyvrhne ani kapku do těla hostitele. Pak je možné ho bezpečně odstranit. „Pokud vím, tak tento přípravek je na trhu již několik let a funguje velmi dobře,“ uzavírá Vontor. Oslovení lékárníci potvrzují, že tento přípravek mají dostupný a zájem je velký.
Po úspěšném odstranění klíštěte doporučují odborníci nějakou dobu sledovat zdravotní stav, a to i v případě, že jste parazita objevili včas a nebyl ještě moc nasátý. Nemá smysl běhat k lékaři hned, jak na sobě nějaké klíště objevíte. Pokud by ale okolí ranky začalo nápadně rudnout nebo by se objevila například nečekaná horečka, je nejlepší k lékaři hned zajít a nechat si udělat speciální vyšetření na encefalitidu a boreliózu. Včasná diagnostika je totiž jedním z předpokladů úspěšné léčby.