[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
O všem ze všech stran se na nás také valí informace o tom, že striktní vyloučení masa z jídelníčku, zejména dětí, není vhodné, a že je naopak dokonce škodlivé.
Jak je to tedy? Podle slov praktického lékaře MUDr. Zbyňka Luňáčka, je vegetariánství především životní styl - důležitým rysem většiny vegetariánů je celkový přístup k životu. Obecně jsou střídmější, jedí méně, nekouří, nepijí tvrdý alkohol a podobně. Je tedy pochopitelné, že nejvýznamnějším přínosem je především zlepšení zdraví.
Vegetariánské směry nejsou homogenní skupinou, některé jsou více, jiné méně příznivé. Podle stupně vyloučení dalších potravin živočišného původu se rozlišuje laktoovovegetariánství (vyloučeno maso), laktovegetariánství (vyloučeno maso a vejce) a veganství (vyloučeny všechny potraviny živočišného původu).
„Vegetariánství je dnes ve světě značně rozšířeno, v České republice se k němu hlásí asi 1 % populace, v Kanadě 4 %, ve Velké Británii 9 % a v Indii dokonce 30 %,“ uvádí dr. Luňáček. A proč se vegetariánská strava stává čím dál tím víc populární? Z mnoha důvodů - je zdravější než konveční strava s masem (k rizikovým vlivům ve výživě patří v první řadě zvýšená konzumace potravin živočišného původu, které jsou příčinou vyššího přísunu energie, bílkovin, tuků s nevhodnou skladbou mastných kyselin a obsahem cholesterolu), mnoho lidí odmítá zabíjení zvířat a rostlinná strava je šetrnější k přírodě.
Ptáte se, zda je vyloučení masa vhodné i pro dětský jídelníček? Nebude dětem chybět železo z hovězího masa? Valná většina dětských lékařů vegetariánství dětem nedoporučuje. Bez masa se ale jde obejít, není-li vegetariánský rodič líný přemýšlet o sestavení vhodného jídelníčku. Striktní formy vegetariánství s odmítáním veškerých potravin živočišného původu, včetně medu, by ale rodiče měli promyslet. Potom je nutné přijímat například potřebné dávky bílkovin, železa, vápníku, zinku a vitaminu B12 formou doplňků.Podle lékaře Zbyňka Luňáčka se však není třeba obávat, i Americká dietetická asociace, Kanadští dietologové a Americká pediatrická akademie tvrdí, že: „správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i v léčbě různých nemocí. Dobře rozvržená veganská a všechny druhy vegetariánské stravy jsou vhodné pro všechna životní období včetně těhotenství, kojení, dětského věku i dospívání“. Toto stanovisko v roce 2004 podpořilo i odborné grémium České pediatrické společnosti a Společnosti pro výživu.
„Můj syn odmítal odmalička maso. Nejdříve jsem ho nutila, později jsem přestala. I náš dětský lékař nám řekl, že nutit dítě do ničeho nemáme. Pokud jí sóju, mléčné výrobky či vejce, tak není problém. Přestali jsme se tedy trápit a i my jsme maso pomalu přestali jíst. Jednou týdně si dáme rybu, ale jinak nám vůbec nechybí,“ říká třicetiletá Jana z Pelhřimova. Na maso mají odborníci různé názory - podle jedněch je nenahraditelné, podle jiných je nezdravou potravinou. Primář Pediatrické kliniky Na Bulovce MUDr. Martin Fuchs se domnívá, že maso je nenahraditelné ne pro bílkovinný obsah, ale především pro důležitý obsah některých vitaminů, minerálů a také kovů včetně železa. Rostlinné potraviny podle něj většinou nenahradí potřeby železa, zinku, vápníku, vitaminu B12 - v rostlinné stravě tyto mikronutrienty sice také jsou, ale hůře se vstřebávají. MUDr. Zbyněk Luňáček na druhé straně tvrdí: „Maso má spoustu nezdravého tuku, nadbytek živočišných bílkovin, málo vlákniny a málo vitaminů. Proto neexistuje žádný důvod maso nějakým způsobem nahrazovat.
Samozřejmě, že zásady zdravé výživy platí pro všechny a každé období člověka a ještě více dítěte s sebou nese specifické požadavky na příjem jednotlivých živin. Je nutné přijímat dostatek bílkovin, zdravých tuků, polysacharidů, minerálů, vitaminů, stopových prvků, fytochemikálií a vody.
To vše může správně složená vegetariánská strava zabezpečit,“ domnívá se MUDr.Luňáček. Nicméně konkrétní doporučení a jídelníčky pro jednotlivá období najdete v řadě kvalitních knih (Příručka nejen pro začínající vegetariány, Melina Davis, která vyjde koncem roku 2009).
Co se veganství týká, jde i podle odborníků na vegeteriánství o značně specifickou problematiku. Je sice možné, aby se dítě stravovalo vegansky, bylo zdravé a mělo ve stravě všechny potřebné živiny. „Tento přístup však vyžaduje, aby rodiče měli rozsáhlé znalosti o výživě a veganské stravě a důsledně je aplikovali. Proto veganství v dětském věku nelze plošně doporučit,“ říká dr. Luňáček. Nicméně i on zná děti, které takto vyrůstají a jsou zdravé a dobře se vyvíjejí. Bohužel, i velice seriózní odborníci se v hodnocení vegetariánství dopouštějí chyb - vyjmenují klady, avšak bez dovětku, že to platí pouze pro správně vegetariánsky složenou stravu. Pak uvedou zápory - opět bez dovětku, že platí při nesprávném složení stravy. Pak mají rodiče spoustu informací, ve kterých tak trochu „plavou“ a také je pro ně velice těžké obhájit své stravovací návyky ve společnosti. Podle stanoviska Americké dietetické asociace a Kanadských dietologů vegetariánská strava, pokud obsahuje plnohodnotné mateřské mléko nebo speciální stravu pro kojence a dostatečné množství energie a živin včetně železa, vitaminu B12 a vitaminu D, zajišťuje i kojencům normální vývoj.
Narušení vývoje způsobují jenom velmi omezující diety, jako jsou fruktariánství a dieta založená pouze na syrové stravě. Mezi vhodnou bílkovinnou stravu pro děti patří mixované tofu či tofu pyré, luštěniny, sójové a mléčné jogurty, vařené vaječné žloutky a tvaroh (až do 1. roku věku). Dětem mladším dvou let neomezujte v příjmu tuky ve stravě. Starší děti, které se stravují vegetariánsky, nemají podle statistiky nijak omezený vzrůst v porovnání s dětmi, které jedí maso. Jak tedy zabezpečit dostatek energie a nutriční potřeby? Častějším jídlem, svačinami a požíváním některých rafinovaných potravin (včetně cereálií, chleba a těstovin). Důležitý je příjem vápníku, železa a zinku spolu s dietními praktikami, které podporují vstřebávání zinku a železa z rostlinných potravin. Dětivegani by měly dostávat dostatek potravin s vitaminem B12.
Vybírejte si rozmanitá jídla včetně obilovin, luštěnin, ořechů, semen a také mléčné produkty a vejce. Minimalizujte příjem sladkých, tučných a velmi rafinovaných potravin. Jezte dostatek zeleniny a ovoce. Dodávejte tělu vitamin B12 a také vitamin D. Seznamte se s vhodnou literaturou, ale určitě do ničeho nikoho nenuťte. Pokud byste se cítili unavení, pak jste si zřejmě špatně sestavili jídelníček a chybí v něm některé důležité živiny a vitaminy, nebo si prostě organismus o maso řekl. Poslouchejte svoje tělo - a tělo svých dětí. Jedině tak neuděláte chybu.
TIP Nevíte, jak vařit? Skvělá je vegetariánská on-line kuchařka -www.veggie123.com (v angličtině), nebo zkuste www.vegetarian.cz či www. dobrerecepty.cz, kde najdete nápady na bezmasé dobroty.
Pokud chcete, aby vaše děti jedly vegetariánsky, můžete oslovit výživové poradce, kteří vám poradí, jak správně sestavit jídelníček (například www.csvv.cz). Podané informace by měly být individuální podle typu vegetariánství, věku, podle dovednosti dítěte při přípravě jídla a stupně aktivity. Dozvíte se také, zda nejsou nutné úpravy v jídelníčku z důvodu alergie a podobně.
Rajčata: jsou nejvýznamnějším zdrojem pigmentu lykopen, který působí jako antioxidant a má také antikarcinogenní účinky.
Fazole: jsou důležité kvůli velkému množství vlákniny, ale i také proto, že dodávají tělu dostatek bílkovin. Pokud nadýmají, déle je namáčejte a pak vodu slijte.
Sušené meruňky: rychlý zdroj energie nebo malá svačinka. Hodně ale pijte a pozor na vysoké množství cukru.
Mandle: denní porce (33 g) mandlí dodá téměř 50 % doporučeného množství manganu a vitaminu E. Obsahují také hodně hořčíku.
Ořechy:jsou sice vysokokalorické (obsahují až 60 % tuků), v případě vegetariánské stravy na ně nezapomínejte - obsahují fosfor, železo, hořčík, vitaminy E a C. Povzbuzují funkci střev, vývoj svalstva a posilují cévy.
Těstoviny: skvěle chutnají, navíc doplní potřebné sacharidy, které zaženou hlad na delší dobu. Nejvhodnější je kombinace se zeleninou a malým množstvím bílkovin.
Sójové maso: výhodou je nízká energetická hodnota a také všestrannost použití. Můžete je různě ochucovat, protože dobře přijímá chuť omáček a koření.
Olivy: olivový olej v nich obsažený je bohatý na vitamin E, A a nenasycené mastné kyseliny.
Cottage sýr: na rozdíl od jiných sýrů má pouze 5 g tuku na 100 g, a je to tedy nejméně tučný sýr. Můžete ho přidat do salátů, těstovin, výborný je i se zeleninou.
Rýže: bílá je snadno stravitelná, neloupaná zase obsahuje více vitaminů a vlákniny. Měla by být zastoupena v jídelníčku několikrát týdně - neobsahuje sodík ani gluten.
Čočka: nejlépe stravitelná luštěnina, hodí se tedy skvěle i pro děti (těm ji můžete rozmixovat). Má hodně vitaminu B, fosforu, hořčíku, vápníku, železa a selenu. Obsahuje také vitaminy A, H, kyselinu pantothenovou, enzymy, organické kyseliny a lecitin.
Tofu: dodá tělu dostatek bílkovin, které obsahují téměř všechny esenciální aminokysleny. Kromě toho je bohatým zdrojem vitaminů B, E a fytoestrogenů.
Jogurt: je lehce stravitelný (na rozdíl od mléka) a pomáhá upravit zažívání. Obsahuje živočišné bílkoviny a pouze minimum cholesterolu.
Vajíčka:díky vysokému obsahu lecitinu je jejich vliv na hladinu krevních tuků minimální - kromě vitaminu A a E jsou bohaté na vitamin B12, jehož zdrojem je jinak téměř výlučně maso.
Banány: obsahují hodně draslíku, který působí mírně antidiureticky. Jde o rychlý a zdravý zdroj energie především po sportovní aktivitě.
Jablka: rozpustná vláknina pomáhá pročišťovat organismus a podporuje střevní peristaltiku. Pomáhá také snižovat hladinu cholesterolu v krvi.