[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Zkuste si představit konkrétní situaci. Vašemu šestiletému dítěti se na krku doslova přes noc objeví bolestivá, zarudlá a tvrdá boule. Ráno se okamžitě vydáte k pediatrovi a ten hned vypíše žádanku na vyšetření v ORL ambulanci. Navíc dodá, že se mu to vůbec nelíbí, nikdy se s tím nesetkal a slíbí, že do nemocnice zavolá, aby se vyšetření zařídilo hned. Vyrazíte a před nemocnicí zjistíte, že pro dítě nemáte roušku – logicky si ale řeknete, že během ORL vyšetření ji stejně mít nemůže.
Co se děje dál, vypravuje Ilona, maminka malé pacientky Timejky: "Vejdeme do ordinace, kde se beze slova, bez pozdravu přiřítí sestra s otázkou: "Jste očkovaná?" Jsem překvapená: "Ne, nejsem. Ale covid jsem prodělala." S očekáváním, že tím se pohneme v klidu dál. "Nooooo to mě nezajímá, to já taky a stejně už jsem třikrát." Pokrčím rameny, jsme v tu chvíli ze všech stran nastříkané dezinfekcí a už nám měří teplotu, bez jediného slova k dítěti, úsměvu, pohledu, čehokoli, co by malé dítě ujistilo, že se nemusí bát. Nic..." Kvůli tomu, že Timea neměla při příchodu do ordinace roušku, ji podle slov matky neošetřili. K tomu došlo údajně až na dalším pracovišti. K žádance na ultrazvuk dostala maminka Ilona informaci, že je „za týden nebo dva vezmou“. Pomohl až Timejčin pediatr, který zařídil okamžité vyšetření jinde. Z boule se vyklubala cysta, řešitelná a jasná. Přístup lékařského zařízení je ale minimálně sporný - předpisy jsou pochopitelné, ale lidskost a přístup k akutnímu pacientovi je jiná věc. Ilona vše řeší a na lékaře podala trestní oznámení. Co si ze všeho můžeme odnést my rodiče? Že je dobré znát svá práva.
Ágnes Němečková, expertka na práva dětí ve zdravotnických zařízeních
Jak byste celý tento reálný příběh okomentovala? Jak jej hodnotíte z hlediska "předpisů", ale také "lidskosti"?
Příběh Timei a její maminky je bohužel ukázkovým příkladem toho, jak se z českého zdravotnictví již mnohde (naštěstí ne všude) vytratilo lidství. V posledních letech se mohlo zdát, že přístup zdravotníků k pacientům se postupně zlepšuje, práva obzvláště zranitelných skupin pacientů byla více respektována a více se o tomto tématu mluvilo. Bohužel situace okolo pandemie onemocnění covid -19 nás vrátila do dob dávno minulých. Skoro bych si troufla říct, že v oblasti práv pacientů do doby socialismu. Je samozřejmě nutné reflektovat enormní přetíženost zdravotníků a zdravotnictví na hraně kolapsu, to ale není důvodem pro takto neetické a protiprávní chování.
Může lékař takto odmítnout pacienta, který nemá roušku?
Jsou pravidla, která covid nemění. Tedy například to, že dle zákona nelze neošetřit pacienta v akutním stavu proto, že nemá ochranu úst a nosu, a že nelze oddělit dítě od rodiče (pokud to není z rozhodnutí soudu). V tomto případě sice k pokusu vykázat rodiče od dítěte nedošlo, ale k odmítnutí poskytnutí péče ano, to je dle mého názoru již trestný čin. Nadějí na lepší zítřky je v tomto příběhu pediatr, který prokázal zájem o malou pacientku, empatii a velkou lidskost. Kéž by takových lékařů bylo stále více.
Jak se má zachovat rodič, který se logicky bojí o dítě?
Je určitě důležité zachovat klid, trvat na tom, aby dítě bylo vyšetřeno, případně aby o odmítnutí vyšetření byl učiněn záznam. Ten lze následně použít jako důkazní materiál při podání stížnosti. Je-li to možné, pak po zajištění důkazu doporučuji vyhledat jiné zdravotnické zařízení, protože eskalace konfliktu nepomůže nikomu a už vůbec nevzbuzuje důvěru rodičů nebo malého pacienta vůči zdravotníkům. Pokud se jedná o extrémní ohrožení na životě a lékař odmítá pacienta ošetřit, je na místě do nemocnice volat Policii, případně se obrátit na Zdravotnickou záchrannou službu a žádat o pomoc tu. A to hlavně v případě, že si rodič není jistý, zda by převoz (vlastním automobilem/taxíkem) dítěte do jiného zdravotnického zařízení dítě neohrozil na životě.
Může si rodič návštěvu lékaře třeba nahrávat, když se mu stane něco podobného jako Iloně s Timeou?
Pořizování zvukových nahrávek je plně v souladu s legislativou. Pokud by nahrávka následně měla sloužit pro ochranu oprávněných zájmů, pak ji lze pořídit bez vědomí a souhlasu nahrávaného (ač mnohé nemocnice tvrdí pravý opak). Legislativa v tomto mluví naprosto jasně, pořízená nahrávka pouze nesmí být zveřejněna a použita k dehonestaci nahrávané osoby.
Co byste měli vědět