Maminka.czŠkolák

Malý žalobníček: Proč žaluje? Má snad tak nízké sebevědomí?

1. 3. 2018
Malý žalobníček: Proč žaluje? Má snad tak nízké sebevědomí?
Proč některé děti tak rády žalují? Jsou žalobníčky výhradně jedinci s nízkým sebevědomím, děti, které mají pocit, že jim „donášení“ připíše pomyslné body a zlepší postavení u autority?

V žádném případě nemůžeme žalobníčky házet do jednoho pytle a například tvrdit, že žalování je doménou výhradně slabších jedinců s velmi nízkým sebevědomím. K žalování může vést i řada jiných motivů. Například obrovská dávka empatie nebo velký cit pro spravedlnost.

S verbálním nebo dokonce fyzickým útokem či křivdou se děti vyrovnávají velmi rozdílně; záleží na síle osobnosti, zkušenostech i na příkladu v rodině. Velkou roli hraje i to, je-li dítě od přírody citlivější, nebo naopak asertivní, hovorově „splachovací“. Někdy mohou za zálibu svého potomka v žalování sami rodiče, kteří doma takové chování mezi sourozenci podporují nebo třeba jen pod tlakem doby nerozvíjejí u dítěte sociální a emoční dovednosti, protože se jim zdají méně důležité než intelekt a výkon. Sociálně neobratné dítě si pak jednoduše neumí v některých situacích poradit a nesnáze řeší žalováním.

Dvouleté děti místo ve školce asi nenajdou. Senát chce zákon zrušit

Volání o pomoc

Také znáte říkanku: „Žalobníček žaluje, pod nosem si maluje…“? Bohužel se v tomto duchu k dětem stále ještě docela často přistupuje v předškolních i školních zařízeních. Žalobníček bývá zahrnut posměchem a odkázán do patřičných mezí. „Žalovat se nemá, je to ostuda a vyslechnutí žalobníčka je ztrátou času, jen ať se pěkně naučí vyřešit si konflikt sám!“ slýcháme někdy. Jenže mnohé malé děti si ještě neumí v krizových situacích poradit a přirozeně hledají pomoc dospělého, pomoc autority.

Pokud se jim pomoci opakovaně nedostává, obvykle se stáhnou do sebe a přestanou dané autoritě důvěřovat. „Samozřejmě, že máme ve školce takové ty notorické žalobníčky, ale vždy se snažím každého vyslechnout a dát mu najevo, že jej určitým způsobem chápu. Pokud nejde o nic závažného, tak mu většinou poradím, jak problém vyřešit. Po chvíli si dítě nebo děti sama zavolám a zeptám se, jak to dopadlo, jak se domluvily, jak situaci vyřešily. Mnohdy musím dětem pomoci já a problém s nimi vyřešit,“ dělí se o své zkušenosti učitelka mateřinek, Milada Hajná.

Uzavření nebo agresivita

„Pochopitelně nejsem psycholog, ale myslím, a mnoho případů z mé třicetileté praxe mi potvrzuje; že děti, které byly od nejútlejšího dětství se svými stezky a problémy opakovaně odmítány, se k nim později neumí postavit čelem a vyrovnat se s nimi, a to ani ve školním věku a možná ani v dospělosti,“ myslí si Hajná.

Takové děti mají povětšinou dvě hlavní možnosti, jak se s křivdami a ublížením vypořádat. Buď se stáhnou do sebe, zatnou zuby a nechají si na sobě doslova štípat dříví, nebo jsou přehnaně agresivní a při každé konfrontaci, která by jinak s velkou pravděpodobností vedla k žalování, extrémně „startují“.

Je váš předškolák připravený do školy? Je nejvyšší čas to začít řešit, zápisy se blíží

„Žalobníček par excellence“

A konečně se dostáváme ke klasickému žalobníčkovi, jak si jej mnozí představujeme. K malé „hlásné troubě“ každé křivdy, která musí „za tepla“ ihned troubit směrem k povolaným místům: Kde se co šustlo, kdo co komu udělal a hlavně jak jí samotné bylo strašlivě ublíženo a ukřivděno.

„Děti s těmito sklony bývají velmi často citově neuspokojené, nenaplněné a nevyrovnané. Mají nízké sebehodnocení a sebevědomí, a proto logicky mívají silnou potřebu na sebe upozorňovat.

Tyto děti za jakoukoliv cenu touží získat pozornost okolí, v ideálním případě i moc,“ tvrdí zkušená pedagožka. A dále dodává, že řešení bývá v takovém případě nesnadné, je potřeba pracovat nejen se samotným žalobníčkem, ale i s jeho rodinou a celým kolektivem dětí, které takového „kamaráda“ obvykle nepřijímají a mnohdy se časem stává cílem posměchu a útoků.

VIDEO: Táta filmoval svou dceru od narození do plnoletosti

Smějte se s dětmi! Smích prospívá zubům i imunitě
To je ale podoba! Tomáš Klus konečně ukázal obě roztomilé děti
Jedináček nemusí být rozmazlený fracek. Záleží to jen na vás
Témata: Děti, Předškolák, Školák, Chování a vztahy, Třicetiletá praxe, Pomoc dospělého, Ideální případ, Nízké sebevědomí, Intelekt, Předškolní zařízení, Velká role, Sociální dovednost, Pomoc dospělý, Sebevědomí, Krizová situace, Nejútlejší dětství, Školní věk, Malý, Školní zařízení, Volání, Agresivita, Pravděpodobnost, Fyzický útok

Mohlo by vás zajímat
5 signálů, že je zralé odložit plenky. Aby nebylo brzy nebo pozdě!
Děti nechtějí k prarodičům. Jsou moc přísní, stěžují si!
Policistka nakojila podvyživené miminko. Je hrdinkou internetu
Nedělejte ze sebe živý dudlík. Jak odbourat časté noční kojení?

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu