[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ani nejzarytější odpůrci dětského poznávání světa prostřednictvím počítače nepopírají prospěšnost nových technologií a ani nevybízejí k návratu k papyrusovým svitkům. Jen doporučují opatrnost. Psychiatr MUDr. Karel Nešpor, CSc., například tvrdí: „Internet nejsou jen počítačové hry. Pohybuje se zde řada podvodníků, kybernetických zlodějů a pedofilů. Nechávat dítě dělat na internetu cokoli je proto riskantní. Podvodníkovi někdy naletí i dospělý. Kolegyni se například někdo dostal do e-mailové schránky a jejím jménem rozeslal žádost o finanční pomoc, která měla být poukázána kamsi do Anglie...“
Vezměme však problém od začátku. Od kterého věku je dobré nechat dítě seznamovat se s počítačem? Je lepší co nejpozději, nebo se nebát ukazovat hry se známými pohádkovými postavičkami, nechat předškoláka podílet se na vyhledávání rodinných akcí, případně dalších věcí souvisejících s jeho zájmem? Odborníci většinou doporučují, zejména v předškolním věku, střídmost. Patří k nim i psycholožka Tereza Beníšková: „V předškolním věku bych počítač dítěti aktivně nenabízela. Pokud samo projeví zájem, umožnila bych mu přístup, ale s omezením - tzn. regulovat čas strávený u PC, mít přehled, co tam dítě dělá, nabízet mu jiné způsoby trávení volného času, přimět ho například k prohlížení nebo čtení knížek, časopisů a k pohybu.“ Poněkud jiná situace nastává u školáků, kteří by už měli získávat základní počítačovou gramotnost. „Školáka z prvního stupně bych nechala vyhledávat na internetu např. otvírací dobu zoo, kam rodina plánuje jet, najít nejvhodnější autobusové spojení na výlet apod., aby se naučil pracovat i s internetovými vyhledávači. Je však potřeba zabezpečit stránky, které pro dítě nejsou vhodné, aby se na ně nedostalo,“ upřesňuje psycholožka.
Skutečnost často vypovídá o tom, že čas, který děti tráví u počítače, včetně předškoláků, je podstatně delší, než bývá doporučováno. Ing. Eva Šedivá pracuje sama jako programátorka a její syn Maxík začal o její hlavní „pracovní nástroj“ projevovat zájem již ve čtyřech letech. Paní Eva říká: „Nikdy jsem práci domů netahala. Počítač jsme samozřejmě měli, ale na běžné užívání, e-maily a tak. Přesto Maxe odmalička fascinoval. V pěti letech se díky němu naučil číst, v šesti měl své e-stránky, které obdivuhodně rozvíjel. Přiznám se, že přišel ze školky a první, co chtěl, bylo jít na počítač. Snažila jsem se ho samozřejmě omezovat, ale tak hodinu denně tam stejně vždycky byl. Budoval si nějaká pohádková městečka, vyhledával psí rasy a pak rozvíjel teorie, kterého si pořídíme, hrál pexeso i dětské sudoku, vyhledával nové přírůstky v zoo. Vím, že mnozí odborníci by mě zatratili, ale snažím se to brát z lepší stránky - svůj nesporný přínos pro rozvoj myšlení dítěte počítač má…“ I psycholožka Beníšková vidí v práci s počítačem pozitiva: „Pokud rodiče rozumně regulují dobu strávenou u počítače i to, co tam předškolák dělá, pak počítač pomáhá v rozvoji dítěte. U PC se může dítě hodně dozvědět, lze ho na chvíli zabavit, když rodiče potřebují.
Rizikem však je, že si předškolní dítě navykne na tento typ zábavy a trávení volného času. Čím je dítě mladší, tím je vnímavější. Proto je nezbytné hlídat množství času, které dítě u PC stráví. Mít např. dáno, že ne víc než hodinu denně a ne úplně každý den. Jako vždy ve výchově funguje příklad rodičů. Když tatínek každý večer u PC pracuje a prokládá to hraním on-line her a maminka má celý den puštěný notebook a povídá si s jinými maminkami na komunitním serveru, tak dítěti připadá úplně přirozené chtít také denně ,něco dělat na počítači‘. I rodiče by měli umět strávit den s vypnutým počítačem bez újmy na zdraví…“
Je-li pro vaše dítě těžké trávit čas bez počítače, bylo by dobré se zamyslet a začít uplatňovat i jiné způsoby prožívání volného času. Zvážit nabídku dětských zájmových kroužků… Striktně zavést některé dny pravidelně bez počítače. Rodiče by měli dbát na to, aby dítě mělo dostatek pohybu. Podněcovat ho, aby sportovalo, chodit s ním ven… Samozřejmostí by pak měla být minimalizace zdravotních rizik pro dítě. To znamená mít monitor, který šetří oči, mít dobře nastavenou dětskou židli, aby si dítě neničilo záda. Tereza Beníšková ale také doporučuje: „Rodiče by měli zajistit, aby jejich ratolest znala skutečný život, ne jen ten vyčtený z internetu. Aby si dítě pohladilo zvířátko a vědělo, jaký je to pocit. Aby si přivonělo ke skutečné květině, vědělo, že utržená pampeliška obarví ruku… Aby mělo někdy v ruce hlínu, vědělo, jak voní les, a ne aby to všechno znalo jenom z internetových vyhledávačů.“
A těm, kterým leží správný vývoj jejich malého počítačového nadšence opravdu na srdci, možná pomohou i následující doporučení MUDr. Karla Nešpora: Motivujte dítě ke zdravému životu. Můžete např. argumentovat, že je příliš dobré a chytré na to, aby bylo služebníčkem internetových manipulátorů, a že svůj čas může vyžít mnohem lépe a příjemněji. Dbejte na to, aby mělo dítě přiměřeně spánku. Dostatek spánku zvyšuje duševní výkonnost, zlepšuje školní prospěch. Duševní výkonnost během dopoledne zvyšuje i vhodná snídaně a dostatečný příjem tekutin během dne, naopak nepříznivě působí nadměrný stres. Pomáhejte rozvíjet i jiné zájmy dítěte. Uvažujte o lepších možnostech, než je bombardování domorodců v nějaké počítačové hře. Způsob života dítěte by měl být vyvážený. Dostatek pohybu je důležitý pro všechny děti, obzvláště pak pro hyperaktivní a s poruchami pozornosti. A právě ty jsou nadměrným zaujetím počítači a internetem více ohroženi než běžná populace.
Jestliže ovládáte nějakou relaxační techniku (jógovou relaxaci, autogenní trénink atd.), naučte ji i dítě. Mírní se tak stres a zlepšuje sebeovládání u dětí i dospělých. Stres mírní i smích. Společný smích, legrace a příjemné zážitky navíc posilují vztahy dítěte a rodičů. Prospívá „tvrdá láska“, tedy dávat najevo zájem a vřelost, ale také projevit obavy, upozornit na problémy a trvat na změně. Dítě je správné pochválit. Pomozte dítěti najít vhodnou společnost, kterou jste především vy. Čas strávený s dítětem snižuje riziko problémů s počítači a riziko návykových nemocí. Je také možné, abyste společně s dítětem prohlíželi internet - můžete mu např. ukázat bezpečné stránky. Spolupracujte v rámci rodiny. I rozvedení rodiče by měli ve vlastním zájmu i v zájmu dítěte při výchově komunikovat. Potřebné je také spolupůsobení v rámci širší rodiny, např. s prarodiči. Rodiče by měli pro dítě v nesnázích vyhledat včasnou psychologickou nebo jinou odbornou (např. na tel. 284 016 666 po celých 24 h).
PRO: V dnešním světě se dítě bez počítačové gramotnosti neobejde, jednou mu ulehčí život. Počítač je vydatný zdroj informací i zábavy. U počítače se dobře odpočívá. Většina vrstevníků dítěte tráví také nějaký čas u počítače. Hrát zajímavou hru je „in“, dítě si má pak o čem s kamarády povídat či kvůli čemu si je pozvat k sobě domů.
PROTI: Dítě by mělo dělat i jiné věci než jen být u počítače (PC si člověka lehko přitáhne, ostatní způsoby trávení volného času mu pak mohou připadat nezajímavé). Nedostatek pohybu, časté sezení u PC přispívá k růstu obezity u dětí. Špatné či dlouhodobé sezení u PC zhoršuje držení zad, způsobuje jejich bolest. Může přispět k problémům ve škole se soustředěním. Zejména akční hry, střílečky, kde se často mění obrazovka, střídají se barvy, pořád něco přeblikává…, tomu prostě škola a paní učitelka nemá šanci konkurovat. Dítě se pak ve škole otravuje, připadá mu nudná, protože nedokáže udržet pozornost delší dobu u jedné věci.