Maminka.czRodičovství

Máma, jejíž syn nedávno spáchal sebevraždu, vzkazuje: Nekřičte a netrestejte. Vyjadřujte dětem lásku, podporu, ale i obavy

Dita Mrázková 26.  9.  2023
Jen těžko si představit míru bolesti, kterou zažívají rodiče, jejichž dítě přišlo o život. Navíc když si na něj sáhlo samo! U příležitosti Týdnů duševního zdraví jsme oslovili maminku, která tragicky přišla o svého syna, i experty z Linky bezpečí. Jak s dětmi s bolavou duší komunikovat a kam se obrátit?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Na neděli 10. září připadl Světový den prevence sebevražd. Ten odstartoval Týdny pro duševní zdraví, které každoročně probíhají od 10. září do 10. října, tedy do dne, kdy se připomíná Světový den pro duševní zdraví

Podle údajů Českého statistického úřadu u nás ročně spáchá sebevraždu 1600 dospělých a 60 dětí. Odborníci bijí na poplach a není se čemu divit. Dětí, které mají zkušenost s depresemi a sebepoškozováním, stejně jako těch, kteří si sáhnou na život, rapidně přibývá. 

VIDEO: 5 VĚCÍ, KTERÉ VÁS MOHOU PŘEKVAPIT, POKUD MÁTE DOSPÍVAJÍCÍHO SYNA

Mezi mediálně známé případy patří dcera zpěvačky Whitney Houston Bobbi Kristina, která si (stejně jako její maminka) vzala život po dlouhodobých depresích. Podobný osud potkal zpěvačku Sinéad O´Connor, jejíž syn Shane zvolil také dobrovolný odchod ze života. Sinéad, která byla v dětství zneužívána a týrána vlastní matkou, bolest ze ztráty dítěte neunesla a po 18 měsících spáchala sebevraždu i ona.


Bolestnou zkušenost má také máma tří synů, novinářka Ivana, jejíž nejmladší syn spáchal sebevraždu letos v červnu. Její doporučení je směřováno všem rodičům, kteří se potýkají u svých dětí s psychickými problémy...

"Před třemi měsíci jsme přišli o syna. Spáchal sebevraždu. Přestože byl v rukou odborníků a se svou depresí bojoval. Bohužel spousta lidí má zkreslenou představu o tom, jak vypadá dítě nebo teenager, kteří mají depresi. Ano, velmi často patří k typickým příznakům ztráta zájmu o cokoli, únava, apatie, nesoustředěnost. Ale někdy i člověk s depresí funguje a jen těžko to na něm poznáte. Náš syn byl ten druhý případ. Fungoval, pracoval, sportoval. O jeho trápení jsme věděli, mluvil o tom se starším bratrem i s terapeutem.

Užíval antidepresiva. Jako rodiče jsme ho podporovali, i když ve svém věku hledal útěchu spíš u vrstevníků. Pokud jsou děti ve věku kolem patnácti let, je rozhodně dobré všímat si případných známek sebepoškozování. To ale není pouze řezání se žiletkou, sebepoškozováním je i anorexie či bulimie. To je typické především u dívek. Jako rodič můžete udělat jediné. V klidu si promluvit, vyjádřit dítěti lásku a podporu, ale také své obavy.

Nekřičte a netrestejte dítě. Pokud objevíte známky sebepoškozování, je jasné, že ho něco trápí. Nabídněte mu, že si může promluvit s vámi, pokud nebude chtít, tak s někým z rodiny nebo odborníkem. Bohužel jen málo těch, kteří se sebepoškozují, se toho návyku (protože časem se z toho návyk stane) zbaví sami. Motivujte dítě k tomu, aby chtělo spolupracovat s odborníkem, to je zřejmě to nejdůležitější.

Sebepoškozování ještě nemusí nutně znamenat, že má vaše dítě depresi, může se vyrovnávat se smutkem nebo nějakou stresující situací. V každém případě ale doporučuji, abyste nad ničím takovým nemávli rukou. A pokud dítě často mluví o sebevraždě nebo neustále opakuje, že život nemá smysl, uzavírá se do sebe, pak co nejrychleji vyhledejte odborníka. To, že o tom dítě či dospívající mluví, je volání o pomoc..."


Linka bezpečí u nás funguje bezmála už 30 let, ročně se na ni obrátí téměř 200 tisíc lidí, včetně dětí.

Klepněte pro větší obrázek

Psychické potíže, rodinné vztahy, tělesné a psychické týrání, partnerské a vrstevnické vztahy, šikana – to jsou témata, která odborníci Linky bezpečí řešili během roku 2022 nejčastěji. Konkrétně se jednalo o sebevražedné myšlenky, tendence a sebevražedné pokusy, sebepoškozování, deprese, úzkosti, poruchy příjmu potravy a další psychické potíže. Objevovaly se i dotazy týkající se šikany ve škole nebo domácího násilí.

Mgr. Regina Jandová, specialistka PR a komunikace Linky bezpečí, nám odpověděla na otázky, které rezonují společností nejvíc.

Za loňský rok se rapidně zvýšil počet dokonaných sebevražd nezletilých. Média hledají viníky v covidové pandemii, válce… Nakolik mají pravdu?

Myšlenky na sebevraždu zažívá v souvislosti s jinými potížemi převážná většina dětí, která k nám na linku volá. Od roku 2017 je to jedno z nejčastějších témat na Lince bezpečí. Myšlenky na sebevraždu nepřijdou z čistého nebe. Většinou se něco děje už před tím. Nebývá to jen jedna příčina, ale jejich souběh v průběhu určité doby. Například náročná situace ve škole nebo doma, ztráta smyslu, potíže ve vztazích, ale také třeba hormonální změny v dospívání nebo zdravotní potíže. A samozřejmě vliv mají další zátěžové situace, jako bylo období covidu atd.

V situacích, kdy člověk myslí na sebevraždu, často nevidí jiné možnosti. Říká se tomu tunelové vidění. Svět kolem se zúží jen na jedinou možnost, kterou je v tu chvíli vzít si život. Jde ale o efekt tunelového vidění, ve kterém dotyčný vnímá jen omezenou část reality a další řešení vidět nejsou.

Jaké děti se na Linku bezpečí obracejí nejčastěji? Co je nejvíc trápí, s čím chtějí poradit?

Linka bezpečí je anonymní. Děti nám neříkají jméno, věk ani telefonní číslo. Naše statistiky jsou jen orientační. Dvě třetiny našich klientů tvoří dívky a jednu třetinu chlapci, nejčastěji ve věku mezi 14. a 17. rokem. Již několik let s námi klienti na telefonu nejčastěji řeší psychické obtíže. Ty tvoří více než třetinu všech témat, která k nám děti přinášejí. Tematika sebevražd, sebepoškozování, depresí, úzkostí a dalších psychických poruch patří dokonce k pěti nejčastěji řešeným problémům na Lince bezpečí. Druhou nejčetnější oblastí jsou rodinné vztahy. Jedná se zejména o potíže v rodinné komunikaci, nepochopení rodičů a strach a obavy z reakce rodičů. Osobní témata jsou na pomyslném třetím místě, zahrnují např. somatické potíže, ale také osamělost, potřebu verbálního kontaktu či téma znásilnění. Následují další vztahové kategorie, a to mezi partnery a vrstevníky. Nárůst četnosti jsme zaznamenali u tématu šikany, témat domácího násilí a u poruch příjmu potravy

 

Sebepoškozování je na Lince bezpečí druhým nejčastějším tématem, se kterým nás děti kontaktují. Jen za první tři měsíce roku 2023 se jednalo o 929 kontaktů.

 

LB spustila kampaň #zvladni20 zaměřenou právě na sebepoškozování. Je právě tento problém u dětí nejčastější?

Děti a dospívající se často přiklání k sebepoškozování, když se snaží zvládnout stresující situace nebo pocity, jako jsou úzkost, smutek nebo deprese. Tyto problémy byly v posledních letech umocněny faktory, jako jsou například sociální izolace v průběhu covidu, tlak na výkon, vysoká rozvodovost nebo nedostatek volného času a offline režimu.

Kampaň se zaměřuje na tzv. odkláněcí techniky, tedy možnosti, jak eliminovat nutkání ublížit si. Můžete prozradit alespoň některé z nich?

Odkláněcích technik je celá řada. Připravili jsme o nich i samostatný díl našeho podcastu Na tenké lince Sebepoškozování: cesta ven pomocí odkláněcích technik, který je mimo jiné dostupný i na stránkách www.linkabezpečí.cz. Odkláněcí techniky můžeme dělit podle prožívané emoce. Pokud dítě cítí hněv, nespokojenost nebo neklid, je možné vyzkoušet bouchat do polštáře nebo si pustit dynamickou hudbu a tancovat. V případě, že je někomu smutno, chce se mu plakat, cítí se depresivně, pomáhá zavolat kamarádovi nebo kamarádce, dopřát si teplou koupel. Pokud dítě necítí nic, prázdno, může si vzít z mrazáku kostku ledu a přejíždět si jí po kůži na místech, kde má chuť se říznout, nebo čichat k něčemu aromatickému…

Odkláněcích technik je poměrně dost a cílem zůstává dobu dvaceti minut naplnit jinou činností. Nebo činnostmi. Použít lze hned několik způsobů, které pomohou neublížit si. Pomáhá zapojit tělo i mysl. Jestliže se i přesto nepovede zabránit ublížení si, může se to povést příště. Pomoc nabízí i Linka bezpečí, kde lze napětím a nutkáním projít společně bez toho, aby došlo ke zranění. Číslo je 116 111

Ohledně depresí i sebepoškozování dětí panuje spousta mýtů, například ten, že za chování dítěte můžou rodiče. Jenže problémy se přece týkají dětí jak ze sociálně slabších, tak i těch „lepších“ rodin. Co je na vině? Je to (ne)komunikace rodičů s dětmi, jak si mnozí myslí?

Sebepoškozování je nezdravý způsob, jak se vyrovnávat s emočními problémy, jako jsou úzkost, smutek, deprese nebo jiné stresující situace. Nikdy nejde jen o jednu příčinu, může jich být více. Možnou příčinou může být obtížné zvládání emocí, jako jsou hněv, frustrace, bezmoc a jiné. Svou roli také sehrává nedostatečná komunikace s blízkými o vztazích, potřebách a jejich dlouhodobé potlačování. Vliv mají také velký tlak na výkon, přetížení, stres a málo volného času. Jde o paralelní jev k ostatním duševním potížím. Deprese, úzkosti, trauma a posttraumatické stavy prokazatelně souvisí se sebepoškozováním.

 

sociální Sítě a on-line režim neumožňují vydechnout a být sám se sebou v klidu. Srovnávání  jednoznačně vede k horším pocitům a sebehodnocení.

 

Co touha po pozornosti? O té se také často hovoří – děti se nudí, nemají cíle, a tak chtějí zaujmout něčím, čím se budou hodně odlišovat od vrstevníků…

Sebepoškozování může být návodné, ale tvrzení, že se děti nudí a chtějí jen zaujmout, je velmi zjednodušující. Jak jsem uvedla, příčin může být mnohem víc.

Nakolik jsou na vině virtuální svět, sociální sítě a to neustálé porovnávání se s jinými vrstevníky?

Sítě a on-line režim neumožňují vydechnout a být sám se sebou v klidu. Srovnávání jednoznačně vede k horším pocitům a sebehodnocení.

Jak jsou na tom s osvětou – duševní hygienou – školská zařízení? 

Náš program Linka bezpečí NAŽIVO slouží jako osvěta, při které hledáme společně s žáky a studenty dostupné nástroje, jak řešit případné problémy. Představujeme také služby Linky bezpečí – krizové linky pro děti a dospívající. V rámci programu se lektoři Linky bezpečí věnují s dětmi různým aktivitám. Jednotlivé akce jsou vedeny interaktivně a zážitkově. Téma si volí samy děti ze seznamu témat, o kterých víme, že jsou pro ně atraktivní. Jednotlivé bloky tak mohou vycházet z aktuální potřeby žáků a studentů. V roce 2022 se lektoři Linky bezpečí potkali s 6700 žáky a studenty během 1315 vyučovacích hodin. Nejčastější téma, které v tomto období bylo lektorováno, bylo „když chci být v pohodě“. Dále si žáci vybírali témata „vztahy“, „když jsem on-line“ nebo „když dospívám“.

Tyto preventivní programy nám dávají velký smysl a těší nás rostoucí zájem ze stran základních, speciálních, středních a vysokých škol. Ale i sportovních a zájmových klubů. Pro školy jsme také připravili metodiku, jak používat ve výuce náš dětský podcast Utržené sluchátko. Učitelé mohou využít různá témata během hodin a zároveň si s dětmi natočit vlastní podcast. Metodika je uvedena na našich stránkách www.linkabezpeci.cz

Klepněte pro větší obrázek

Máte nějaký vzkaz pro rodiče, kteří si nevědí rady, jak svému dítěti pomoct?

Rádi bychom rodičům vzkázali, že není ostuda říct si o pomoc a že každý problém má řešení. Mohou se obrátit na naši Rodičovskou linku www.rodicovskalinka.cz a zároveň své dítě odkázat na Linku bezpečí www.linkabezpečí.cz

Herečka Kateřina Ujfaluši ze seriálu Ulice o sebepoškozování: "Táta ty scény, kde jsem si ubližovala, ani nedokoukal"
Témata: Děti, Životy slavných, Rodina, Mateřství, Psychika, Rodina a vztahy, Rodičovství, Péče o dítě a jeho výchova, Výchova, Dospívání, Rodiče, Celebrity, Deprese, Dětství, Sociální sítě, Linka bezpečí, Emoce, úzkost, Bolest, Smrt, Šikana, Teenager, Komunikace, Světový den prevence sebevražd, povaha