[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jenny Harasty, významná australská neuroložka a odbornice na vady řeči si to vysvětluje tím, že ženy mívají dvě určité oblasti mozku, které odpovídají za řeč o dvacet až třicet procent větší než muži. Otázkou prý však stále zůstává, zda jsou vetší proporce těchto částí mozku vrozené, nebo se zvětší v důsledku toho, že je děvčátka a později ženy obvykle více používají.
Ať již jsou příčiny jakékoliv, Jenny Harasty a samozřejmě i celá řada dalších odborníků tvrdí, že pro rozvoj řeči je naprosto zásadním věkem období od narození do osmi let. Řeč pochopitelně rozvíjíme a brousíme neustále, během dospívání i dospělosti, avšak období do osmi let je dle mnoha specialistů zcela zásadní.
A jak tedy v raném věku dítěti zcela prakticky a jednoduše pomáhat? Je velmi zajímavé, že některé maminky tyto věci dělají naprosto intuitivně a přirozeně.
U nejmenšího batolátka, které začíná žvatlat svá první slova, se velmi osvědčuje, když se naprosto jednoduše opakujete slova, která má dítě při svých pokusech na mysli.
Rozjařené dítko například nadšeně ukazuje na balón a říká: „ba, ba“ – vy v tu chvíli můžete vlídně dodat „Ano, balón. Velký balón!“. Není nutné a ani vhodné, abyste po dítěti vyžadovala, aby vše opakovalo. Slova po vás bude nakonec spontánně opakovat samo.
Dalším, naprosto jednoduchým krokem je „asistence“ při tvoření prvních jednoduchých vět. Dítě například řekne „Tom kakao!“ a vy vlídně dodáte „Tom chce kakao.“ Důležité je, aby vše probíhalo v příjemném duchu, přirozeně, spontánně, bez mentorování a tlaku.
Za důležitou trojici pomocníků v rozvoji řeči (již ne tak jednoduchou a časově nenáročnou), lze považovat povídání, čtení a naslouchání. Tato trojice vyžaduje sice váš čas a koncentraci, nicméně skvělé je, že povídat a naslouchat můžete takřka všude. Při procházce, v čekárně u lékaře, v autě, v autobuse, na nákupu – jen pozor, byste dítě pouze nezasypávala přívalem slov, která je časem budou nudit nebo jim nebudou vůbec rozumět. Zvláště maminky pak občas mívají tendenci obstarat veškerou konverzaci za sebe i za dítě, to pak vzhledem kproudu slov nemá ke vlastnímu vyjádření takřka prostor – je prostě převálcováno.
Velký význam pro vývoj řeči má od útlého věku také čtení; dítěti prostřednictvím čtení umožňujete obohatit slovní zásobu, pěstovat lásku k českému jazyku, ke knihám a díky společnému čtení posilujte i vzájemný láskyplný vztah. „Živému“ čtenému slovu se nahrané nevyrovná – rozdíl je podobný jako mezi hudbou z přehrávače a živým koncertem! U nejmenších dětí je pochopitelně vhodnější začít jednoduchými rytmickými říkankami, obrázkovými knížkami s kratičkými texty. Časem můžete s dětmi při čtení hrát na doplňování textů, kdy při čtení nějaké známé či legrační slůvko vynecháte a necháte je dítě doplnit – pokud děti daná činnost baví, budou si ji s velkou pravděpodobností osvojovat rychleji.