Maminka.czBatole

Mami, obejmi mě!

Každý potřebuje dotyky - děti i dospělí. Pokud jich však má dítě málo, může strádat. Takže s nimi nešetřete - mazlete je, šimrejte je, hlaďte je, objímejte je - dáte jim to nejlepší, co můžete.
, Časopis Maminka
5. 4. 2010
Mami, obejmi mě!

Vzpomínám si, jak jsme byli před lety na letní dovolené, kde jsem se potkala s neznámou maminkou a její dvouletou dcerou. Každý den jsme se vídaly a velmi mě překvapilo, jak se k dceři chovala - sice ji nebila, nekřičela na ni, ale vůbec ji nedržela za ruku, nemazlila se s ní, nedávala jí pusu ani ji nepohladila po vlasech. Mezi řečí mi řekla, že nechce dceru rozmazlit a že její matka se s ní se také nemazlila. Připadalo mi to kruté a smutné.

Ano - neverbální komunikace s dětmi je neméně důležitá, a kdo si myslí, že ne, je na omylu. Kontakt děti potřebují neustále - a dotyky patří k jednomu ze základních léčebných postupů například u předčasně narozených dětí. Odborníci zjistili, že děti v inkubátoru, které mají častější tělesný kontakt s maminkou, se lépe vyvíjejí a lépe se zbavují svých zdravotních problémů. Mazlením děti rozhodně nerozmazlíte - dotyky jsou jednou z prvních forem komunikace a pro emoční a sociální vývoj dítěte mají skutečně nezastupitelný význam.

Příjemné a důležité

Vzpomínáte, jak jste jako děti utíkali k mámě do náruče, když se vám něco ošklivého přihodilo, a jak vám pak bylo krásně na duši, když jste spočinuli na její hrudi? Za dotyky bychom se neměli stydět, bohužel jich s dospělostí ubývá… Nedostatek pozornosti, kterou věnujete dítěti, může brzdit nejen jeho psychický vývoj a vývoj centrální nervového systému, ale také jeho fyzický růst. Výzkum pod vedením Saula Schanberka z Dukeovy univerzity prokázal na experimentu s krysami, že krysí mláďata, která byla odstavena od svých matek, na tom byla hůře, než krysí mláďata, která jejich matky masírovaly a olizovaly - měla mnohem rozvinutější mozkovou kůru a byla i inteligentnější. S trochou nadsázky to můžeme aplikovat i na dětská mláďata.

Zejména prvních 4-5 let je pro děti důležitých. Absence dotyků narušuje vývoj dítěte - a co je výsledkem? Frustrovaný jedinec se sklony k neurózám a depresím, lidé, kteří mají problémy vybudovat si vztah s partnerem a podobně. Jak říká psycholožka Tereza Beníšková, láskyplné dotyky naplňují hned několik základních lidských potřeb - potřebu bezpečí a jistoty, přijetí druhými a ujišťují o dostatku lásky. Ne nadarmo se říká: Aspoň jeden polibek a jedno pohlazení denně. Dodržujete to?

Podle psychologů by zejména zaměstnané maminky měly po probuzení věnovat dostatek času na mazlení s dítětem - stačí si pohrát na posteli, zahrát si nějakou kontaktní hru, hlavně aby dítě cítilo, že je máma blízko. Jenže spousta rodičů bohužel považuje mazlení za něco „trapného“, co by narušilo jejich image důležitosti.

Dotýkání především

„Každý den si s dětmi hrajeme nějaké hry, při kterých se jeden druhého dotýkáme. Kdykoli ke mně děti přijdou a chtějí se pomazlit, nikdy je neodeženu, že nemám čas, ale pevně je obejmu, aby cítily mou lásku. Zní to možná jako z červené knihovny, ale mě také takhle rodiče vychovávali a dodnes jsem jim za to vděčná,“ říká Magda (38) z Vrchlabí. Každý dotyk totiž dítě potřebuje a podle psycholožky Beníškové je tato potřeba u maličkých dětí ještě markantnější -miminko nerozumí slovům, ale z dotyků pozná, že ho má rodič rád, že mu na něm záleží, že se o něj postará a že je u něj v bezpečí. Tohle samozřejmě platí i pro batolata - ta navíc umí mluvit, takže si o tu svoji porci dotyků klidně přijdou říct. Neodhánějte je, dotyky pomohou i vám. „Ano, i pro rodiče jsou klidné, láskyplné dotyky miminka přínosné -rozvíjí se pozitivní vztah s dítětem.

Když rodič vidí, že se dotyky dítěti líbí, posiluje tím své rodičovské sebevědomí, že se o dítě umí dobře postarat, že je u něj spokojené. Zároveň tím naplňuje svou potřebu dotyků a mazlení. Malé miminko se nedá chováním a dotyky rozmazlit. Proto se miminka dotýkejte, kdykoli je to vám i jemu příjemné. Dotyky by měly být klidné, láskyplné a něžné,“ radí psycholožka Beníšková. Je ale určité procento dětí, které jsou „nechovací, nemazlivé“, kterými dotyky moc příjemné nejsou. Není to chyba rodiče, tyhle děti se takové narodí - dotyky je neuklidňují, nevyhledávají je, někdy před nimi i uhýbají. „U těchto dětí se pak musí hledat cesta, jak jim lásku, bezpečí a jistotu dát najevo jinak,“ dodává Mgr. Tereza Beníšková.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Děti, Batole, Časopis Maminka, Rodičovské sebevědomí, Sociální vývoj
Mohlo by vás zajímat
Tohle doma nechcete! Vánoční stromečky, které se nepovedly
Kniha Kiliánovo tajemství potěší nejen děti, ale i rodiče, kteří zapomněli být dětmi
Apassionata, nejúspěšnější jezdecká show, se v lednu vrátí do Prahy
Vše, co vás zajímá o hlenové zátce. Jak vypadá, jak dlouho odchází před porodem

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

 

Předplatné

Aktuální číslo časopisu