Maminka roku: Podnikat a být zároveň máma je přece normální, říká Kateřina Tichá

Staňte se porotcem a pomozte nám rozhodnout! Postupně vám představíme devět finalistek, které se na slavnostním večeru v pražské restauraci SOHO utkají o titul Maminka roku 2020. O vítězce můžete rozhodnout vy! Na maminka.cz sledujte on-line přímý přenos a pošlete hlas své favoritce.

* Jaká byla vaše cesta za podnikáním?

Můj manžel s oblibou říká, ze jsem z jiného světa, a tak jsem ke všemu přišla tak trošku jako slepá k houslím. Zažila jsem pocit vyhoření v zaměstnání, kde jsem měla manažerskou pozici, poté rekvalifikace, úplná změna životního stylu, tempa a priorit. Pak to šlo tak nějak samo. MasterChef, Snídaně s Novou, první kuchařka, vaření na food piknicích, další kuchařky, besedy, ochutnávky… Věřím, že vše má svůj čas a je tak, jak má být, a není kam spěchat. Stránkám na FB jsem ale věnovala každou volnou chvíli a vždy se chovala slušně, což se mi teď vrací. Nesleduji už pár let na sociálních sítích nikoho jiného, protože si chci jet svou neovlivněnou cestou, vymyslet recepty tak, aby šlo o zdravou kuchyni a zároveň chutnalo celé rodině, aby se ženy nebály experimentovat a zkoušet nové věci.

* Jaké to je být mámou a podnikatelkou?

Nikdy jsem nepřemýšlela, jaký je v tom rozdíl. Život bere a dává a jsou různé životní etapy. Podnikat a být současně maminka mi nepřipadá jako něco zvláštního v dnešní době. Hodně lidí to může odsoudit, ale je přece lepší než skuhrat, že jsem na mateřské, se snažit si vydělat. A spousta maminek je nucená po porodu změnit zaměstnání anebo jim mateřská prostě nestačí, a tak se stanou podnikatelkami. Šťastná maminka, šťastné dítě. Samozřejmě se snažím pracovat brzy ráno, když děti spí, a pak každou volnou chvilku. Když ostatní odpočívají, já pracuji, ale takto mě život moc baví a nejsem typ člověka, co by skuhral nebo si stěžoval. Během těhotenství jsem napsala všechny kuchařky a moji synové mi přinášejí radost, elán a motivaci.

* Jak vypadá den maminky podnikatelky?

Začíná v 5.30 velkým cappuccinem a nějakou dobrou sladkostí z mé kuchyně, pak pracuju v posteli (odpovídám na dotazy, píšu články, vymýšlím recepty, administrativně si zajišťuji svůj e-shop) a děti vedle mě spí. Kolem 7.00 se rodina začíná probouzet a já jdu do kuchyně poklidit a udělat snídaně. Asi v 8.30 jdu cvičit. Děti jsou zvyklé a starší už to vyžaduje. Učí je to samostatnosti. Pak jdeme na zahradu, já připravuji oběd, něco si nafotím na zahradě a jde se spát. Využívám ty dvě a půl hodiny k práci. Mám hodně sledujících na sociálních sítích a soukromý „klub“ pro majitelky mých kuchařek a to zabere opravdu hodně času. Pak se vstává, opět se postarat o oba, natočit třeba živý vstup na sociální sítě, procházka… večeře… a den je u konce.

* Jaké máte podnikatelské plány do budoucna?

I když jsem hodně plánovací typ člověka, tak tohle neřeším. Kdo chce víc, nemá nic. Teď dopisuju moji největší „věc“, 30denní plán, pak strašně miluju Vánoce a kolem chalupy, kterou jsme s manželem koupili, máme strašně moc práce, protože ji děláme po vzoru našich babiček, takže se nechám ráda překvapit. Když každý den ovlivním jednu ženu, která má nízké sebevědomí, nadváhu, podváhu nebo poruchu příjmu potravy, to, co dělám, má smysl.