[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Když vstupujeme do nemocnice, na první pohled nás upoutá moderní prostředí. Je vidět, že budova prošla rekonstrukcí, a vše tu vypadá nově. „Zhruba pět let máme novou porodnici. Poporodní oddělení se rozšířilo o nadstandardní část, a to je hodně znát. A tři roky jsou staré všechny ostatní provozy, jako je ambulantní oddělení gynekologie,“ vysvětluje primář MUDr. Petr Chudáček.
Příbramská porodnice patří mezi vyhledávané i u maminek z jiných okresů, včetně hlavního města. Rodí tu ženy od 35.+0. týdne těhotenství. Ročně tu proběhne kolem 1200 porodů. „V roce 2021 to bylo 1280 porodů. Co se týče trendu, zaznamenali jsme v průběhu posledních let nárůst počtu porodů, ale za loňský rok jich bylo míň. Narodilo se tu 1170 dětí, což souvisí s celkovou porodností a situací ve společnosti,“ říká primář. „Vzhledem k nižší porodnosti v roce 2022 v rámci celé České republiky považujeme čísla za dobrá,“ okomentoval statistiky tiskový mluvčí nemocnice Martin Janota.
Nastávající maminky, které zde chtějí rodit, se mohou účastnit předporodních kurzů. Vrchní sestra Bc. Ludmila Nováčková říká: „Předporodní kurzy u nás pořádáme první a druhé úterý v měsíci. První úterý vedou kurzy naše porodní asistentky a zaměřují se na porod a vše okolo něj. Kurz stojí 500 korun a trvá dvě až tři hodiny podle dotazu rodičů. Druhé úterý vede kurz dětská sestra a tam se řeší vše o novorozenci a kojení. Je o něco kratší a stojí to 250 korun.“
Těhotné ženy se zde nemusí registrovat k porodu. Primář Chudáček vysvětluje: „Můžou přijít rovnou k porodu, ale jsme rádi za takzvanou check-in kontrolu v 36. až 37. týdnu těhotenství, kdy si pacientku zaregistrujeme. Zanést údaje do informačního systému chvíli trvá a určitě není dobré tento rozhovor provádět, když má pacientka kontrakce a bolesti. Takže když se udělá v předstihu, je to jedině dobře.“ Lékař s ženou během check-in kontroly projde její anamnézu těhotenství, vyšetří ji ultrazvukem a stanoví, zda se jedná o pacientku fyziologickou a může dál zůstat v péči svého ošetřujícího gynekologa a do porodnice přijít až rodit, nebo je to riziková pacientka, kterou je potřeba pohlídat přímo v porodnici. V takovém případě pak chodí na kontroly do prenatální poradny na ambulanci. „Ultrazvuková vyšetření provádíme všem těhotným během první check-in kontroly a pak už jenom výběrově,“ doplňuje primář.
K dispozici jsou tu tři krásné moderní porodní pokoje, kde maminka může být nejen s partnerem, ale i s dulou nebo svou porodní asistentkou. Jeden pokoj je vybaven vanou. Primář doplňuje: „Čtvrtý pokoj se používá na fázi porodu, která ještě není aktivní, nebo u vyvolávaných porodů. Jsou tam dvě lůžka a v případě potřeby slouží zároveň jako další plně vybavený porodní pokoj. Ze zkušenosti víme, že porody probíhají ve vlnách. Chvilku se nerodí a pak je najednou plno, takže na to musíme být připraveni.“ Dále je tu operační sál na císařské řezy.
Co se týče úlevových pomůcek, vrchní sestra Nováčková vysvětluje: „Maminky mají hodně rády klasický gymnastický balon, díky kterému se krásně otvírají porodní cesty. Dále tu můžou použít žíněnku nebo Combitrac, což je soustava, jejíž součástí je i porodnická stolička. Maminka se na ní může zavěsit, opřít se. Tatínek si může sednout za její záda a poskytnout oporu.“
Rodička může zaujmout různé úlevové polohy v rámci lůžka. Může být třeba na čtyřech nebo na boku, záleží na tom, co je jí příjemné. Dále jsou tu k dispozici vaginální napářka, o kterou je v poslední době velký zájem, a taky aromaterapie. Všechny porodní asistentky jsou na její použití proškolené.
Porodnice se může pochlubit také dobrými výsledky v podílu císařských řezů. „V posledních letech bylo procento císařských řezů 18,5 až 19 %. V roce 2021 to bylo 21 % a v loňském roce 19 %,“ říká primář Chudáček. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (okolo 25 %) je to výborný výsledek. „Ano, už těžko to jde níž, ale přiznáváme, že nejsme perinatologické centrum, kde se počet císařských řezů zvedá kvůli předčasným porodům,“ komentuje primář.
Další výhodou příbramské porodnice je možnost přítomnosti partnera u císařského řezu. Po porodu císařským řezem je zde možný i bonding. „To je velmi populární, dokonce ani anesteziologům to nevadí,“ dodává primář. Následně se tatínek spolu s maminkou a dítětem přesouvají na pokoj.
Další místní specialitou jsou tzv. VBAC (vaginální porody po císařském řezu), ve kterých má příbramská porodnice slušnou úspěšnost. Primář Chudáček vysvětluje: „Samozřejmě jde o motivaci rodičky, ta je velmi důležitá. A pak musíme projít anamnézu, proč byl první císařský řez prováděn, jestli by se indikace neměla opakovat.“ Lékaři se tu snaží hledat důvody, proč by měla žena rodit spontánně, a jen pro ty nejtěžší patologie volit znovu sekci. „Nicméně řada rodiček volí císařský řez sama. My bychom odvedli zřejmě víc VBAC spontánních porodů po císařském řezu, ale mnoho pacientek to nechce. Císaře už jednou zažily, jsou na to zvyklé. A v porodnictví platí jedno zásadní pravidlo: pacientkám to nerozmlouvat. Když jsou po císařském řezu a chtějí císařský řez, tak ho provedeme. To samé platí pro dvojčata a polohy plodu koncem pánevním. I když by ženy mohly eventuálně rodit spontánně, tak uděláme císařský řez, pokud si to přejí. Na druhou stranu pak je tu skupina těch pár rodiček ročně, u kterých se po dvou císařích povede spontánní porod. To je samozřejmě velká radost. Ale je třeba říct, že v těchto případech už rizika přibývají. Samozřejmě ten největší strašák je ruptura dělohy. Může se stát, že porod nepostupuje, skončí třetím císařským řezem a my vidíme, že je tam tzv. němý rozestup v jizvě, který se ani nedefinuje jako ruptura dělohy. To není nic výjimečného. Takže to nízké 1 % ruptur dělohy, které se v literatuře uvádí, je zřejmě ve skutečnosti mnohem vyšší.“
Podle primáře je ideální, pokud se spontánní porod po císařském řezu rozběhne sám. „To je vůbec nejlepší. Snažíme se nechat ženy přenášet dokonce i po dvou císařských řezech. Mezi porodníky je tohle hodně kontroverzní téma, ale podle mě je rozhodně lepší nechat ženu přenášet a čekat, jaký bude nález, jak bude dozrávat, případně použít balonkový katetr. Farmakologicky nemůžeme zasáhnout prostaglandiny, pouze potom oxytocinem.“
Pokud je miminko v bříšku otočené koncem pánevním, maminka zde také může rodit spontánně. „Snažíme se o to, ale číslo je hodně malé, protože selekce k vaginálnímu porodu je velmi přísná. Porod koncem pánevním přes všechna možná výběrová kritéria je rizikový, zvlášť u prvorodičky. Snažíme se provádět magnetickou rezonanci pánve, ale kritéria jsou nastavena tak, že procento spontánních porodů koncem pánevním je malé a dominuje císařský řez. Ale snažíme se ženy motivovat k obratu zevními hmaty, který tu taky provádíme se standardní úspěšností 50 %. Obraty provádí zkušený porodník a dokáže odhadnout, u koho bude úspěšný.“
Pokud má těhotná žena zájem o obrat, je potřeba přijít a domluvit se ideálně už po 30. týdnu těhotenství. A pak přijít ještě na jednu kontrolu. „Samozřejmě se to dá někdy při dostatečném množství plodové vody a prostoru provést i později, dejme tomu do 38. týdne, ale mělo by to být dřív,“ vysvětluje primář.
Výhodou je, že žena tu u porodu může mít s sebou více než jednu osobu. Vrchní sestra Ludmila Nováčková říká: „Určitě doporučujeme mít u porodu někoho blízkého. To znamená buď partnera, nebo kamarádku, maminku… A pak tu může být dula nebo její porodní asistentka, která funguje spíše jako psychická podpora, protože zodpovědnost za vedení porodu máme my. Ale máme tu i naše porodní asistentky, které chodí k porodům. Těhotné ženy si je oslovují už na začátku těhotenství a domlouvají se s nimi.“
Maminky si v nemocnicích často stěžují na stravu, ovšem zde se pacientkám a jejich doprovodu snaží nabídnout bonus navíc. Proto tu zavedli bufetové stravování. Staniční sestra Martina Štěpánová vysvětluje: „Maminkám nabízíme při standardní hospitalizaci stravování formou bufetu. Mají k výběru mléčné nápoje, mléčné výrobky, sýry, šunky, čerstvé ovoce a zeleninu. Velmi si to užívají, vybírají si stravu podle toho, na co mají chuť, a mohou se kdykoli přijít občerstvit, nemusí dodržovat přesné časy, které jsou obvykle v jiných nemocnicích dány.“
Dále procházíme moderním oddělením šestinedělí a prohlížíme si pokoje. „Na oddělení šestinedělí máme celkem 14 pokojů, z toho 6 nadstandardních a 8 standardních. V případě, že se méně rodí a maminka, která leží na standardním pokoji, ho chce využít pouze pro sebe, tak může. Máme tři kategorie pokojů. Dva pokoje jsou jednolůžkové s gaučem, kde může ležet tatínek nebo jiná osoba blízká. Za tento pokoj se platí 1950 korun za jednu noc, v ceně je i snídaně. Druhá kategorie jsou pokoje dvoulůžkové za 1700 korun za noc. Na druhém lůžku může být tatínek nebo jiný doprovod. A pokud chce paní využít ten standardní pokoj pouze pro sebe a umožňuje jí to aktuální obložnost, tak se platí 1100 korun. Samozřejmě může se tam uložit i doprovod a ten má snídani a večeři,“ vysvětluje staniční sestra Martina Štěpánová.
Maminkám je tu k dispozici i laktační poradkyně, která pracuje přímo na oddělení. A většina dětských sestřiček má kurz laktačního poradenství. Miminka už se tu neváží po každém kojení. „Je to zcela individuální – podle toho, jak se matka rozkojí, jak dítě prospívá, záleží i na posouzení pediatrů, eventuálně na přání matky,“ říká Ludmila Nováčková. Při ukončení hospitalizace dostávají maminky kontakt na laktační poradkyni, která dochází i do domácího prostředí v případě potřeby, takže je zajištěna kontinuita.
A v čem je ještě příbramská porodnice unikátní? Primář Chudáček odpovídá: „Snažíme se tu péči individualizovat. Stanovit individuální rizika, bavit se individuálně o porodních přáních a v rámci moderní a bezpečné péče vycházet rodičkám vstříc. Můžeme tu intenzivně monitorovat každé lůžko na celé porodnici, protože jsou napojeny na centrální monitoring. Nemusíme mít tím pádem intenzivní péči. Je to velmi bezpečné a pro nás komfortní. Víme, co se s pacientkami děje, a ony mají miminko u sebe a jsou v naprostém soukromí. Máme poměrně progresivního neonatologa, který taky vychází vstříc přáním při císařském řezu. Samozřejmě necháváme dotepat pupečník i při císařském řezu aspoň minutu.“
Vstřícnost k rodičkám a miminkům tu zkrátka dominuje ve všech ohledech. „Moc se těšíme, až tady budeme mít taky neonatologii, která je v plánu. A já bych vypíchla hlavně úžasný kolektiv jak porodních asistentek, tak lékařů. Myslím si, že jsme tady výborná parta,“ uzavírá vrchní sestra Ludmila Nováčková.
Jak se vám v příbramské porodnici rodilo?
Pro mě to byl první porod a jsem strašně spokojená. Byli tu na mě všichni moc hodní a milí. Všechno šlo tak, jak mělo. Personál byl fakt skvělý.
A jaký byl samotný porod?
Měla jsem různá očekávání. Každý říká něco jiného, a tak jsem vlastně vůbec nevěděla, do čeho jdu. Samozřejmě to bolelo a bylo to náročné, ale vlastně vše proběhlo dobře. Na to, že to bylo první miminko a mělo skoro 4 kila, tak od příjezdu do porodnice bylo za 5 hodin venku, což je prý rychlé. Všichni mě podporovali a chválili. Když jsem slyšela, jak to třeba dřív bylo náročné, že maminky byly někde samy… To se nedá srovnat. Moje maminka mi říkala, že při porodu byla sama v místnosti a jediné, co jí řekly, bylo: „Maminko, netlačte.“ A ona tam ležela v bolestech. A tady je to opravdu luxus se vším všudy. Každou chvíli chodí někdo na kontrolu, jestli něco nepotřebujeme, jestli je vše v pořádku. Zkrátka úžasné.
Doporučila byste příbramskou porodnici ostatním maminkám?
Rozhodně.
Vydáváme se za vás do porodnic celé České republiky, natáčíme tu videa, abyste viděli realitu, ptáme se na všechno, co vás zajímá. S námi si vyberete tu nejlepší porodnici.