[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Už se vám to blíží. Dosud jste sice zůstávala klidná, ale v posledních dnech se porodu přece jen začínáte trochu obávat. Jak to bude probíhat? Bude to moc bolet? Zvládnete to? Nebojte, nejste v tom sama.
Co může pomoci?
Majda H.: „Rodila jsem třikrát a pokaždé mi pomáhalo něco jiného. Naposledy to bylo chození. Dokud jsem chodila, byla jsem v pohodě. Když jsme přijeli s manželem do porodnice a čekali jsme na chodbě, neustále jsem kolem něj musela obíhat. Bylo to docela vtipné. Pobavila jsem tím i pár doktorů a sestřiček.“
Lenka S.: „Horká sprcha na břicho i na záda. Za tu jsem byla nejvděčnější a bez ní bych tam snad zdechla. Taky bylo fajn, když mi manžel přikládal na záda v oblasti kříže teplé obklady. Až budu rodit příště, pojedu už do porodnice rovnou s termoforem. Preventivně.“
Katka T.: „Strašně mě bolelo v zádech – v kříži a právě vzhledem tomu mi nejvíc pomáhal balon. Neprováděla jsem na něm ale žádný prostocviky, jen jsem seděla s pokrčenýma nohama a s rukama opřenýma o postel. V téhle pozici – jen a pouze v téhle pozici - mi bylo jakž takž dobře.“
Simona B.: „Kdysi jsem někde četla, že takhle rodily indiánky – v podřepu – a využívaly gravitaci jako přirozenou pomoc. Když jsem už se silnými kontrakcemi přijela do porodnice, ani nevím jak, ale najednou jsem si na to vzpomněla a ohromně mi to pomohlo. Proseděla jsem na bobku opřená o stěnu v rohu pokoje skoro celou druhou dobu porodní a nechtěla jsem se vůbec hnout.“
Anet D.: „Mně pomáhalo, když mi partner při kontrakcích vsedě zezadu tlačil dlaní na křížovou kost. To bylo super. Už jsme to měli domluvný, takže jsem mu nemusela nic složitě vysvětlovat, všechno probíhalo beze slov a bez problémů.“
Janča A.: „Při prvním porodu jsem si odříkávala všechna vyjmenovaná slova. Jsem učitelka češtiny na základce:-) Bylo to to první, co mě napadlo, a docela to fungovalo. Věděla jsem, že než dojdu k zet, kontrakce povolí. Při druhém jsem si zpívala Jožina z bažin. Soustředit se na zpívání mi vážně pomohlo. Odvedlo mi to myšlenky jinam a zaměstnalo mozek.“
Klára P.: „Opravdu mi pomohlo jen cosi na bolest od doktorů, ale to mi mohli dát jen jednou. Střídala jsem hodně místa a polohy (sprcha, lůžko, viset na příteli), abych si nějak zpestřila to dlouuuhý čekání. Na nějakou sugesci jsem se vůbec nevzmohla, bolest mi pokaždý úplně zatemnila mozek. A mezi kontrakcemi jsem usínala a chrápala na celou místnost:-)“
Danda V.: „Až po osmi hodinách utrpení jsem zjistila, že mi hodně pomáhá sednout si, co nejvíc předklonit hlavu a záda ohnout do klubíčka. Fungovalo to zázračně na bolest břicha při kontrakci. Nechápu, že mě nenapadlo se takhle napolohovat dávno před tím, a celé jsem to protrpěla.“
Líba K.: „Hodně mi pomohlo soustředit se jen a jen na sebe. Zpívat ani mluvit při porodu nemůžu, ale pomáhalo mi soustředit myšlenky jen na svoje tělo, uvědomovat si, co dělá, jak miminko postupuje dolů a že je to všechno přirozené a není důvod, abych to nezvládla. Taky jsem si zakázala koukat na hodiny a ptát se, jak rychle to postupuje. Věřila jsem si, že to jde tak rychle nebo spíš pomalu, jak má.“
Laura J.: „Nejvíc mi pomohlo vypnout a nic neřešit, o vše se staral muž. Já se nenechala ničím vytrhovat, všechno papírování a otázky personálu odrážel on. Taky jsem si vyjednala přítmí a klid, aby mě prostě nikdo moc neotravoval. Jen tak jsem se cítila dobře a nerušeně, že mi kontrakce skoro ani nevadily.“
Radka K.: „Mně se osvědčilo úplně se uvolnit a bolest při kontrakci jako by pozvat dál, nechat ji, aby si našla cestu tam, kam potřebuje. Člověk musí vědomě odbourat všechno svalové napětí a snažit se nezatínat ani ruce ani čelisti třeba, i když je to těžké. A taky pomáhá představovat si při tom, jak se otvírají porodní cesty a miminko se tlačí na svět.“
Agáta L.: „Můj tip je vzít si s sebou do porodnice něco k jídlu či pití - čokoládu, banán, hroznový cukr, teplý sladký čaj...“
Janina K.: „Při třetím porodu jsem měla homeopatika a to je nebe a dudy. Porod byl tak málo bolestivý, že jsem do poslední chvíle skoro nevěděla, že rodím. Taky jsem přijela do porodnice, skočila na kozu a porodila. Bolestivá byla jen ta poslední půl hodina, ale oproti mým předešlým porodům byla i to procházka růžovým sadem.“
Terka M.: „Já jsem poslední trimestr pila čaj z maliníkového listí. Nejdřív jsem se musela hrozně přemáhat, protože mi to přišlo strašně hnusný. Jak vylouhovaný fusekle. Nicméně do porodnice jsem jela s teplým maliníkem s medem v termosce a už mi to bylo docela příjemný. A je fakt, že mi asi pomohl. Porod byl hladký, syn byl venku za dvě hodiny a připadalo mi to spíš jako takové hladké vyklouznutí.“
Bára J.: „Všechny rady o aromaterapii, masážích, sprchách nebo dýchání mě děsně iritovaly. Jediný, co mi trošku pomohlo, bylo řvát na manžela, ať se podívá, co mi to udělal...“