[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Daljinder Kaur pochází z Indie, a jelikož nemá rodný list, její věk lékaři v době početí odhadli na 72 let. Se svým téměř 80letým manželem Mohinderem zatoužili po 47 letech společného života po dítěti. V jejich touze jim nebránily ani jejich požehnaný věk, ani výhrady lékařů. Ti měli logicky pochybnosti o tom, zda u Daljinder vůbec zahájit IVF.
Umělé oplodnění bylo úspěšné až na několikátý pokus. Dne 19. dubna 2016 v nemocnici v Paňdžábu Daljinder porodila chlapce Armaana. "Všichni mi říkali, abych dítě adoptovala, ale já jsem nechtěla. Věřila jsem v Boha a věděla jsem, že mi jednou dá vlastní," svěřila se deníku The Times of India.
Jenže už necelý rok po narození syna neviděla Daljinder vše jen v růžových brýlích. Začala trpět vysokým tlakem a bolestmi kloubů. Z únavy a vyčerpání byla často nemocná ona i její manžel.
Vysoký věk si začal vybírat svou daň, když se malý Armaan začal v jedenácti měsících plazit. "Od té doby, co se plazí, jsem pořád jen na čtyřech. Moje tělo už to nemůže vydržet. Je to těžší, než jsem si myslela. Jediný čas, kdy si odpočinu, je, když syn usne," postěžovala si deníku Daily Mail v roce 2017.
Chlapec, který se narodil už tak s podváhou, neprospíval ani po narození. Jeho matka ho kojila pouze tři měsíce, protože její mateřské mléko neobsahovalo tolik živin.
Jak je na tom rodina dnes, nevíme, nicméně pocity těchto rodičů, kteří měli být už dávno praprarodiči, rozhodně nejsou překvapivé...