Maminka.czBatole

Mařenko, řekni ř!

Možná se vám vybaví vtip, jak Einstein jako dítě vůbec nemluvil, až si rodiče mysleli, že je hluchý či snad duševně zaostalý. Najednou ale zničehonic v pěti letech u oběda povídá: „Ta polévka je horká.“
, Časopis Maminka
3. 2. 2010
Mařenko, řekni ř!

Celá rodina zajásá, obdivuje chlapce, jak pěkně mluví, až se ho někdo zeptá, proč doposud mlčel. A Einstein odpoví: „Dosud nebyl důvod ke stížnostem...“ Dnes by ovšem takového Einsteina pediatr jistě poslal na logopedii.

První slova

Počátečním hlasovým projevem dítěte po příchodu na svět je křik, v prvních hodinách jde jen o reflexní projev, později jím dítě vyjadřuje nelibé pocity. Koncem šestého týdne si kojenec, který je v suchu, teple a nemá hlad, začíná broukat a ještě o něco později žvatlat. Žvatláním se snaží napodobit slova, která od vás slyší, a má velkou radost, když na jeho hlasové projevy reagujete. První slovíčka se objevují zpravidla koncem dvanáctého měsíce, bývají jednoslabičná nebo dvouslabičná a zpočátku jsou tvořena opakováním stejných slabik - mama, tata, baba... Dítě by mělo od rodičů slyšet hlavně slova, která je již schopno samo vyslovit, protože tím si upevní vazbu mezi sluchovou a artikulační představou slova.

Mezi prvním a druhým rokem se slovní zásoba názvů osob, věcí a činností výrazně zvětšuje, mezi druhým a třetím rokem je dítě schopno se dorozumět, začíná tvořit jednoduché věty a používat gramatické tvary. Mezi třetím a čtvrtým rokem se snaží o samostatné vyjadřování a zvídavost projevuje četnými otázkami typu Co je to? Proč? O sobě ještě hovoří ve třetí osobě, teprve když pochopí, že je oslovováno a že je od něho očekávána odpověď na toto oslovení, začne používat zájmeno JÁ. V tomto období zpravidla vstupuje do mateřské školy. Mezi čtvrtým a pátým rokem je pro dítě nejdůležitější činností hra a kresba, většina dětí již rozlišuje barvy, vypráví krátké pohádky, zpívá písničky.

Kdy jít k logopedovi

Pokud vaše dítě nemluví správně, popřípadě nemluví vůbec, měla byste to říct dětskému lékaři, který vás pošle k logopedovi. Můžete si ho taky vybrat sami, na stránkách www.klinickalogopedie.cz najdete seznam regionálních logopedických pracovišť.
Doporučení pediatra ale budete potřebovat tak jako tak. Logopedická péče je hrazena zdravotními pojišťovnami. Mnoho maminek návštěvu logopeda odkládá. Stejně jako Ivana (35) z Brna. „Tak trochu jsem si nechtěla přiznat, že můj syn má problém s mluvením, navíc ze začátku to bylo docela roztomilé. Pak mu však začalo vadit, že mu nikdo nerozumí, a začínal se uzavírat do sebe. Nadto mi návštěvu logopeda doporučila dětská lékařka, tak jsme šli,“ vzpomíná Ivana.

A proč se jí k logopedovi nechtělo? Podobně jako další maminky si myslela, že je její čtyřletý syn na nějaké nacvičování výslovnosti malý, nebude ho to bavit a každotýdenní návštěvy navíc naruší jejich společný program. Takový obrázek logopedické péče však zcela odmítá předsedkyně čestné komise Asociace klinických logopedů, logopedka pražské Nemocnice Na Homolce Dana Kutálková. „Představa otravného opakování slov a nesmyslných básniček jako hlavní metody bohužel vytrvale přežívá nejen u rodičů, ale překvapivě často i u odborníků. Doba i způsob života se ale dramaticky změnily, i příčiny poruch komunikace jsou jiné a nutně se tomu musely přizpůsobit také logopedické metody,“ vysvětluje doktorka Kutálková.

Dobrý logoped má na dítě čas nejméně půl hodiny, své postupy vám dopodrobna vysvětlí. Rozvíjí schopnosti dítěte tak, že řada pokroků přijde vlastně sama, nutné nacvičování zabalí do soutěže. A slova doktorky Kutálkové potvrzuje i Ivana. „Syn chodí na logopedii rád, protože pokaždé hraje nějakou zábavnou hru, myslím, že ještě ani jednou nehrál stejnou. A navíc dělají s logopedkou legrační ksichtíky do zrcadla, což ho nesmírně baví. Básničky se učíme taky, většinou jsou veselé a synovi se líbí. Do poradny docházíme tak jednou za tři týdny, a to nás nijak nezatěžuje. Skvělé je, že vidíme výsledky, po dvou letech nám z docela obsáhlého seznamu problémových hlásek zbývá už jen R a Ř, máme z toho oba radost.“

V čem je problém

Pokud dítě výrazně zaostává ve svém řečovém vývoji ještě ve třech letech, jedná se pravděpodobně o opožděný vývoj v mluvení, který může mít různé příčiny, např. genetické faktory, sluchovou vadu či nižší intelekt a celkové opoždění. Vzácné nejsou ani poruchy mluvidel, jako jsou rozštěpy patra, narušený vývoj zubů, zkrácená podjazyková uzdička či deformace jazyka, což se dá řešit chirurgicky. Vývoj řeči může být zaviněn i poruchou centrální nervové soustavy, která je jedním z příznaků dětské mozkové obrny. V tom případě dítě nedokáže nastavit mluvidla tak, aby určitou hlásku správně vyslovilo. Tyto děti mají často potíže s polykáním a nadměrným sliněním.

Dítě s opožděným vývojem řeči by mělo jít k logopedovi kolem třetího roku, možné je to i dříve. Logopeda budete v tomto případě navštěvovat v intervalu 4 až 6 týdnů, pokud budete hodně šikovní, můžete jít třeba jen jednou za půl roku. Jestliže vaše dítě špatně vyslovuje některé hlásky, což se odborně nazývá patlavost, v případě sykavek, měkkých hlásek a L, R, Ř byste měli navštívit logopeda do 4,5 let věku dítěte, pokud je problémem pouze L, R a Ř, pak do 5 let. Jestliže váš syn nebo dcera koktá, je potřeba začít s terapií ihned. Podobně reagujte okamžitě při podezření na poruchu sluchu. Mutismus, tedy poruchu sociální funkce řeči, při níž dítě odmítá mluvit v cizím prostředí či s některými lidmi, je potřeba řešit už kolem 3,5 let. Obecně platí, že čím dříve se dítě do péče logopeda dostane, tím volnější má pak režim a tím delší jsou intervaly mezi návštěvami. Logopedická péče v mateřských školách, jíž nejsou přítomni rodiče, má význam pouze preventivní.

Kde je zakopán pes

Za hlavní příčinu dětských problémů s řečí u jinak zdravých dětí považuje doktorka Kutálková především nadbytek sledování televize. „I když děti zdánlivě klidně sledují obrazovku, často nevnímají, co se odehrává - učí se ,slyšet, ale neposlouchat, dívat se, ale nevidět‘ - tento model chování se pak přenáší i do jiných situací a je základem dnes tak frekventované poruchy pozornosti,“ upozorňuje. Velkou část viny máme často bohužel i my, rodiče. „Například velmi rozšířený ,dospělý‘ způsob neustálého vysvětlování téhož jevu - popáté, popadesáté, posté. Složitou strukturu věty ,nestrkej si ty špinavé ručičky do pusinky, budeš nemocný, pamatuješ si, co říkala paní doktorka‘ dítě nedokáže ani sledovat, natož napodobit, zopakovat či zapamatovat si. O co jednodušší je stručné konstatování ,fuj, podívej, jak jsou špinavé‘. Mnohomluvnost, neustálé vysvětlování a komentování situace dospělým způsobem bývá velmi často jednou z příčin opožděného vývoje řeči,“ říká doktorka Kutálková.

Jak dítěti pomoci

Ideální je, pokud včas navštívíte logopeda a pak se řídíte jeho radami. Jestliže vám něco není jasné nebo vám navržený postup nevyhovuje, požádejte o vysvětlení, dohodnuté postupy však neměňte ani podle příručky, natož podle rad příbuzných či známých. Příznaky mohou být u různých dětí stejné, ale jejich příčiny se mohou podstatně lišit. Metody k odstranění problémů jsou pak samozřejmé odlišné. Věnujte zadaným úkolům čas pravidelně, ovšem stačí jen krátká chvilka. Před cvičením dítě motivujte, domluvte se na odměně, až bude úkol splněn. Pro děti je spíše než časový údaj (budeme cvičit jen 5 minut) srozumitelnější počet správných pokusů (až to řekneme desetkrát dobře, cvičení skončí a odměníme se). Splněné úkoly můžete také evidovat třeba čárkami v kalendáři, můžete si dohodnout i cílovou prémii za určitý počet splněných úkolů.

To, co se dítě naučí v pohodě a dobré náladě, si v paměti uchová lépe a déle než to, co jste do něj nahustili pod tlakem. Zásadně neříkejte: řekni to znovu, opakuj to, oprav se, ať už jde o korekci výslovnosti, odstraňování gramatických chyb, ovlivňování tempa řeči nebo jiné problémy. Tak totiž dáváte dítěti najevo, že neumí mluvit, což často vede k tomu, že se začne mluvení vyhýbat nebo trucuje. Nesrovnatelně lepší je korigovat chyby metodou ozvěny - nesprávné slovo zopakujeme správně, s mírně zvýrazněnou změnou. Tím mu sdělíme, že slovu rozumíme, a zároveň nabídneme správný vzor. Dítě se pak často opraví samo od sebe. Zopakovat takto můžeme i zvlášť povedené slovo, můžeme přidat uznalé gesto.

Bobobojím!

Potíže s plynulostí řeči má během vývoje asi třetina dětí. Nejvíc problémů vzniká, když se řeč rychle rozvíjí, dítě už hodně rozumí a chce hodně říct, ale ještě neumí pohotově formulovat delší myšlenku - to je hlavně mezi třetím a čtvrtým rokem. Druhým kritickým obdobím je nástup do školy, jen málo dětí začne koktat později. Častěji tento problém postihuje chlapce. Koktavost může vzniknout náhle, třeba když dítě vystraší čert při mikulášské nadílce, může být zaviněna velkým strachem, například pokud má dítě opakovaný zánět středního ucha a bojí se propíchnutí bubínku, anebo i z milého překvapení, dejme tomu z vánočních dárků. Častěji ale vzniká pomalu, zmírňuje se, pak se zase vrací, obvykle ještě v horší podobě. Někdy dítě opakuje první nebo poslední slabiku, nebo dokonce celé slovo, jindy protahuje začátek či konec slova, některé děti jakoby tlačí na první slabiku a nemohou slovo dokončit, jiné si pomáhají rukama nebo nohama, dělají různé grimasy, může se objevit i tik.

Většina z nich má tyto problémy v běžné řeči, ale básničky říkají plynule. Co rozhodně nedělat? V žádném případě nenuťte dítě, aby opakovalo znovu a znovu slovo, které nezvládlo, aby se opravovalo. Nedávejte najevo nelibost nad nepovedenou větou. Dítě za to nemůže, zaslouží si vaši pomoc, ne pokárání. Nepřetěžujte jej vysokými nároky (vždyť už jsi velký!) ani přemírou zážitků, nenuťte jej do věcí, které jsou mu nepříjemné (spaní potmě, recitace před hosty). Dítě si většinou svých potíží není ani vědomo, nechte je při tom, a pokud už svůj problém vnímá, nedělejte z koktání nemoc. Probém by se tím jen zvětšoval.
Právě na vás je, aby se dítě cítilo uvolněné.

A co naopak udělat?

První pomocí je šepot, většinou je podstatně plynulejší než hlasitá řeč. Ve spolupráci s logopedem se pokuste najít příčiny koktavosti a snažte se je odstranit. Co nejvíc dítěti pomáhejte s mluvením, klaďte otázky tak, aby mohlo odpovědět ano nebo ne.
Chvalte jeho snahu mluvit, potíže maskujte -když se dítě zadrhne, dopovězte větu za něj, třeba zase naváže. Rozšiřujte slovní zásobu četbou, učením básniček a písniček. Vytypujte situace, v nichž se dítěti špatně mluví, a vyhýbejte se jim. Omezujte sledování televize a zkuste dechová cvičení.


Pět otázek pro logopedku PaedDr. Danu Kutálkovou

* Náš tříletý syn sice mluví ve větách, skloňuje a časuje, ale tak patlá, že mu rozumíme jen my. Máme navštívit logopeda?

Ve třech letech dítě nemusí vyslovovat řadu hlásek správně, ale mělo by mu být běžně rozumět. Je proto třeba zjistit příčinu nesrozumitelné řeči a podle toho individuálně určit, jak s dítětem pracovat. Rozhodně by bylo třeba navštívit logopeda, postupy se budou hodně podobat hrám a intervaly mezi návštěvami budou zatím určitě spíše delší.

* Moje dcera koktá, když se snaží rychle mi říct něco důležitého. Mám na to nějak reagovat?

Pokud se dítě zadrhává jen někdy a jen při spěchu, jde spíš o drobné vývojové jevy. Základem postupu je většinou cílený rozvoj slovní zásoby, péče o správné dýchání a využití rytmizace - básniček, písniček, rozpočítávadel apod. Neuvádíte bohužel věk dítěte, který je rozhodující pro posouzení situace a volbu vhodných postupů. V konkrétní situaci je nejjednodušší pomoct vhodně zvolenými otázkami a drobnou nápovědou, rozhodně je třeba vyhnout se radám typu: řekni mi to ještě jednou, nadechni se atd.

* Musí naše dítě umět bezvadně mluvit před zápisem do školy? Může škola dítě nepřijmout kvůli vadám řeči?

Vývoj řeči končí zhruba v sedmi letech, proto řada dětí z různých důvodů ještě během první třídy nemá úplně správnou výslovnost, většinou jde o hlásky L, R a Ř. Výslovnost ostatních hlásek by měla být v pořádku. Škola může při zápisu doporučit odklad školní docházky pro rozsáhlejší poruchu řeči. Je rozumné doporučení přijmout a další rok věnovat intenzivní logopedické péči. Málokdy jde totiž v této situaci jen o poruchu výslovnosti.

* Náš dvouletý chlapeček odmítá mluvit. Rozumí téměř všemu, udělá, co po něm chceme, ale když chce něco on, buď na tu věc ukáže, nebo vydá jen neartikulovaný zvuk. Máme ještě čekat?

Lze počkat ještě zhruba půl roku - chlapci začínají mluvit většinou později než holčičky. Není ale na škodu jednorázová konzultace na logopedii - spíš pro jistotu a kvůli některým jednoduchým principům, které mohou vývoj řeči stimulovat (využití přírodních zvuků, podpora tzv. mluvního apetitu atd.).

* Naše dětská lékařka tvrdí, že dítě má jít k logopedovi nejdříve v pěti letech, protože dříve stejně nebude spolupracovat. Je to pravda?

Tento názor není správný, lékařka má zřejmě představu, že „logopedie = opakuj po mně“. Pokud se vývoj odlišuje od běžného průměru, je rozumná prevence, vědomé rozvíjení řeči a včasné rozpoznání případných vad žádoucí. V pěti letech už může být řada problémů nevratně zanedbaná. Také odstraňování zafixovaných nedostatků je pracnější, nemluvě o možných psychických dopadech vlivem nejrůznějších nedorozumění, nepochopení a ne vždy taktních poznámek.

Témata: Děti, Batole, Časopis Maminka, Logopedie, Vysoké nároky, Celé slovo, Společný program, Vada řeči, Podjazyková uzdička
Mohlo by vás zajímat
V této lesní školce klasické hračky nenajdete, děti si je totiž musí vyrobit samy
Dítě ve znamení Váhy bývá miláčkem učitelů, ale často klame tělem
S bylinkami u dětí zacházejte opatrně. Při nachlazení pomůže lípa nebo mateřídouška
Vychází největší číslo roku časopisu Maminka. A nechybí slevové kupóny na nákupy!

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

 

Předplatné

Aktuální číslo časopisu