[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jako masopust bylo v minulosti označováno období od Tří králů do Popeleční středy. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Masopust byl pro lidi svátkem hodování, během kterého se připravovali na následný předvelikonoční půst.
Vyvrcholením masopustu bývala maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, a zahajovala období půstu. Popeleční středa připadá na 40. den před Velikonocemi (do těchto 40 dnů se nepočítají neděle). Jelikož jsou Velikonoce pohyblivý svátek, i Popeleční středa připadá každý rok na jiné datum.
Masopust je dobou hojnosti, dobrého jídla a pití, kdy se pořádají zábavy, plesy, slavnosti a karnevaly. Neodmyslitelně k němu patří muzika, veselí, zpěv a tanec, zabijačky a tradiční maškarní průvody. K masopustu patří masky jako Medvěd, Kobyla, Kozel, Beran, Smrtka, Ženich s Nevěstou, Cikánka, Laufr, Šašek, Turek, Žid, Kominík, Kohout a další…
I dnes je masopustní doba časem legrace a hostin. Na takových hostinách se v českých krajích obvykle jí maso, tradičně je s masopustem spojena zabijačka. Vedle masa, v němž vynikají jitrnice a klobásy, jsou tu i sladké pokrmy – masopustní koblížky či plněné koláčky nebo šišky. Symbolem masopustu jsou masky a maškary, které tancují, zpívají a všelijak se veselí. Prima zábava, co říkáte? Pojďte si ji užít také s dětmi.
Vezměte starou ponožku nebo silonovou podkolenku, vatu nebo rýži či zbytky látek, provázky a špejle. Ponožku naplňte vatou (bude krásně měkká) nebo rýží, dítě tak může hezky vnímat rozdíly v jednotlivých strukturách i váze. Oba konce zavažte provázkem, a pokud máte i špejle, udělejte uzel, do kterého špejli zasunete.
Vytáhněte všechny hudební nástroje a zazpívejte si s dětmi. Nebo dětem dejte do ruky vařečky a hrnce a nechte je pořádně se vyřádit. Zazpívejte si s nimi písničku o posvícení: "To je zlaté posvícení, to je zlatá neděle, máme maso a zas maso, k tomu kousek pečeně."
Děti vám určitě rády pomohou. Odváží mouku, rozdrobí droždí, nalejí mléko a společně můžete pozorovat, jak se rodí a roste kvásek. A neroste jen kvásek, ale i těsto, které společně zaděláte a necháte na teple kynout.
Pokud se zrovna nechystáte na domácí zabijačku, můžete vzít děti na nákup do řeznictví. Mohou si tak prohlédnout jitrnice, klobásy a všechny ty dobroty, které, ač se nehodí do dětského jídelníčku, patří rozhodně k masopustu.
Svátek hodování, během kterého bylo třeba se opravdu dosyta najíst. Následoval po něm dlouhý čtyřicetidenní půst zakončený Velikonocemi. Dnes je masopust spíše ve znamení karnevalů, maškarních plesů a všeobecného veselí. Užívají si ho malí i velcí.
Masky patří k masopustu. Je čas vytáhnout barvičky, nůžky, lepidla, krepový papír, zbytky látek a pustit se do toho. Nemusíte vyrábět složité masky. Úplně postačí, když si vyrobíte masku na oči a vdechnete jí něčí život – co třeba myška, kočka, medvěd nebo kůň? Nechte děti, ať masku vybarví, a pak si společně můžete masky vyzkoušet. Maska má totiž mnoho tváří. Může být nazlobená nebo nešťastná a také veselá a rozpustilá nebo smutná. Můžete hádat, jak se asi maska právě "cítí", a vyzkoušet si tak s dětmi poznávání emocí.
Pokud nemáte doma vůbec nic, z čeho byste masky vytvořili, sáhněte po barvičkách na obličej a masku dětem jednoduše namalujte.
Podívejte se po svém okolí a najděte si ten nejlepší karnevalový či maškarní bál. Obvykle se maškarní veselice odehrávají o víkendu před maškarním úterým, neděli se říká Taneční neděle. Je čas tancovat, veselit se a dovádět s kamarády. Pro letošní rok 2024 začíná vrchol masopustu v neděli 11. února.