[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jak jste prožívala finálové klání? Vůbec jste nepůsobily jako soupeřky, ale jako jedna parta!
Finále bylo pro mě neuvěřitelný zážitek a úspěch. Nikdy bych si, ani v nejtajnějších snech, netroufala takhle vysoko. A asi právě proto jsem si finále strašně moc užila. Myslím, že všechny tři jsme si ho užily. Bylo to na chvilku takové krásné ženské spojení. Nevyřčené, ale bylo tam. Ta společná energie byla až hmatatelná. Dobře to bylo znát v momentě, kdy se Petra řízla a my s Besky jsme opravdu doufaly, že své jídlo zdárně dokončí a krásně naservíruje.
VIDEO: Vítězka letošního ročníku soutěže Masterchef
Tušila jste podle vašich výkonů, kdo vyhraje?
Popravdě jsem si byla skoro jista tím, že vyhraje Besky, takže jsem v závěru, při vyhlášení vítězky, ani necítila nervozitu, ale jen štěstí a úlevu, že je to všechno za námi. Byla to opravdu náročná cesta, ale nelituji, budu na to do konce života vzpomínat.
Kdy jste se vaření začala opravdu pořádně věnovat? Na obrazovce to vypadalo, že jste všichni profesionálové.
Až když jsem před dvanácti lety poznala svého muže, přišla na mě taková ta opravdová chuť vytvářet útulno domova, trochu si ho hýčkat. Také jsme neměli dost peněz na častější návštěvy lepších restaurací, začala jsem se tedy snažit kvalitní jídla uvařit, co nejvíce je napodobit doma. A od toho vedla cesta k samostatným pokusům, vylepšování starých rodinných pokladů, sdílení receptů, pořádání večeří a akcí.
Sama sebe označujete za gurmánku a milovnici dobrého jídla.
Je to pro mě zážitek, něco jako divadelní představení, kde šéfkuchař je režisér, kuchaři produkční a číšníci herci. S manželem milujeme hostit rodinu a přátele. Máme dokonce několik tradičních „akcí“, kdy se u nás sejde až 30 přátel, jako je například první a poslední roční grilování na jaře a podzim, narozeniny našich dětí v srpnu a pak jedna z nejoblíbenějších – svatomartinská husa. Začínali jsme na receptech Zdeňka Pohlreicha, dneska už je kombinujeme s tzv. vyšší gastronomií i vlastními výtvory. Vždy den, dva po takové akci říkáme „už nikdy více“, ale pak se zase oklepeme a začneme plánovat příští událost.
Jste maminkou desetiletých dvojčat, Sofie a Tobiáše. Jak si užili rodinný díl Masterchefa, kde vařili s vámi?
Moje děti se strašně těšily! To byl pro mě hrozný stres, abych nevypadla nějak těsně před… to by, hlavně Sofinku, strašně moc mrzelo, takže to pro mě byl obrovský motor. Každopádně pak jsme si společné vaření neskutečně užili. Byla jsem celý den úplně naměkko. Už když začali chodit ostatní příbuzní, šly mi do očí slzy. Děti jsem chtěla nechat vařit co nejvíc samotné, aby to opravdu dělaly ony, ne já, a myslím, že se to docela povedlo. Úžasné bylo, jak se z mých malých ďáblíků, které z domova znám, staly naprosto krotké ovečky… je jasné, že kamery a štáb a celý ten humbuk okolo fungují.
Hezky nám k poznávání nových chutí funguje hra na ochutnávání se zavřenýma očima.
Na začátek dětem dávám věci, co dobře znají a mají rády. Když už mi dost věří, že je „nějak nepodrazím“, zařadím nové, méně oblíbené nebo třeba obávané, ale skvělé chutě, jako je kiwi, ananas, parmazán, mango, avokádo atd atd.
Inspiraci najdete i na IG „vesela_svacinarka_jita“, tam se snažím dávat všechny naše nejoblíbenější jídla, tipy, triky a vychytávky.
Děti jsou největšími kritiky jídla, jak to bylo a je u vás?
Hodně jsem stála o to, aby se děti naučily jíst co nejdříve co nejvíc jídel. Začínali jsme klasicky – děti samozřejmě od mala milují české omáčky, pečená masa, knedlíky, řízek, krupicovou kaši, vývar. Ale také jedly hodně brzy i většinu základních italských omáček, jako je carbonara, pomodoro, aglio olio, bolognese atd. Postupně se přidaly samozřejmě lasagne, pizza a gnocci. Co se nám stále nedaří, jsou ryby. Jediné, co děti už jedí, je mořský vlk a tuňáková omáčka na těstoviny.
A co vánoční tabule, když ryby nejsou v kurzu?
Kapří polévku dodnes vydáváme za zeleninovou (ano, ano, lhát se nemá) a na Vánoce děláme i řízky. Skvělé je, že Sofinka je docela odvážná a miluje podobné věci jako já. Hodně nás to spojuje. Obě milujeme quacamole, caprese, různé saláty, zeleninu a ovoce. Tóba je mnohem větší konzerva a tam je pro mě složité propašovat do jídelníčku nové chutě. Ale také se zlepšuje.
Jak děti motivujete k novým chutím a zdravým jídlům? To řeší snad každá máma…
Nejsem zastánce nucení do jídla. Mám spíš přístup „nandat míň, ať mají šanci to sníst“, a když jedí dobře, ráda jim přidám nebo dovolím sladkost. A k svačinám u nás platí pravidlo „nejdřív sněz ovoce a zeleninu a až pak rohlík nebo sladký jogurt“. Ne vždy se daří, ale snaha se cení, že?
Kapří polévku dodnes vydáváme za zeleninovou :-)
Která jídla jsou u vás doma v TOP seznamu?
Hmmm… Kuřecí steheňáky s bramborovým salátem (když už se blíží ty Vánoce), naše svíčková, palačinky s domácí marmeládou, tzv. „guantanamo“, což je taková tortilla plněná mletým masem, guacamole, zakysankou atd. My dospělí milujeme kachní curry, ramen s pečeným búčkem, pho, pad thai, pečeného mořského vlka v troubě s brambůrkami, rajčaty a olivami, všechny základní italské těstoviny, domácí kváskovou pizzu, tvarohové buchty... Je toho strašně moc! A taky tajin – speciální úprava jídla – u nás děláme s jehněčím, meruňkami a mandlemi.