[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
S percentilovými grafy jsem si užila svoje. Po porodu nás s dcerou držely týden v porodnici, protože nepřibírala. Jak se těch pár gramů zjistí, když prcek permanentně saje nebo vylučuje?
Na nemocniční chodbě (!) byla jedna (!) mechanická (!) váha, ne nepodobná té u řezníka. Před ní fronta matek, které posouvaly kovová závaží před každým kojením a pak i s obsahem pleny po něm. Rozdíl zapsaly do kolonky v sešitě vedle. Je to už skoro deset let a já pevně doufám, že od té doby české veřejné porodnictví pokročilo důstojnějším směrem.
Dcera byla „normálně“ dlouhá, ale jak žížala. Takže mě propustili s tím, že i doma ji musím vážit a nařizovat si budíka na kojení. Noci jsem trávila buzením sebe i mimina, které jsem vytrvale šimrala všude možně, jen aby mi neklimbalo u prsu a sálo. Postižena tím "(ne)přibíracím terorem" jsem starostlivě studovala percentilové grafy ve zdravotním průkazu a smutně sledovala, že ať dělám, co dělám, dcera je pořád značně "pod čarou".
Uklidnila mě až laktační poradkyně, když mi vysvětlila, že plně kojená miminka se často pohybují na dolních hranicích běžných růstových grafů – a to aniž by neprospívala! Tyto grafy se totiž tvoří z dat získaných i na dětech živených umělými formulemi, které obecně rostou a přibírají jinak.
„Na noční budíčky se vykašlete, váhu ukliďte. Hoďte se hlavně do pohody a řiďte se dítětem,“ doporučila mi laktační poradkyně. Pravdu měla! Dnes je dceři osm let, je nejvyšší ze třídy a je „taková udělaná“, jak se eufemisticky vypapaným dětem říká.
Chápu, že jako rodič nechcete nic podcenit, měla jsem to stejně. Ale než (stejně jako tehdy já, bohužel) sáhnete po umělé výživě, buďte ještě chvilku trpělivá.
„Plně kojené děti ve třech měsících přibývají na váze rychleji než děti živené umělou výživou. Po třech měsících se jejich váhové přírůstky relativně zpomalí, což se v percentilových grafech projeví zpomalením růstové křivky. To může mít za následek předčasné zavedení umělé výživy,“ varuje Jana Vignerová v knize Praktická dětská obezitologie. Zejména mezi 6. a 18. měsícem věku je průměrná hmotnost kojených dětí nižší než u dětí živených formulemi. Existují proto i zvláštní grafy pro kojené děti.
Při hodnocení grafů není důležitá aktuální hodnota, ale vývoj v čase, tedy rychlost růstu. Navíc dítě neroste plynule, ale ve vlnách. Teprve mezi 2. až 3. rokem života se zařadí do určitého růstového pásma, v něm plus minus jede do začátku puberty. Odchyluje se od něj jen krátkodobě, třeba při nemoci nebo tzv. růstových spurtech. A ty poznáte, to mi věřte. Pokud kojíte, nebudete v těch dnech dělat skoro nic jiného...
„Náhlou, přetrvávající a výraznou změnu polohy v percentilové síti je nutné považovat za neobvyklou a je třeba věnovat jí zvýšenou pozornost,“ dodává pro pořádek Jana Vignerová. „Takové vybočení může lékaře upozornit na některé choroby, neboť může být jejich prvním důsledkem. Zpomalení, nebo dokonce zastavení růstu může i o několik měsíců předcházet klinickým projevům například Crohnovy choroby, cystické fibrózy a jiných.“
Pokud tedy pediatr pojme podezření, odešle vás nejspíš na vyšetření ke gastroenterologovi (onemocnění trávicího traktu) a endokrinologovi (nemoci žláz s vnitřní sekrecí). V prvním roce je preventivních prohlídek u lékaře dostatek. Tam je dítě hodně pod dohledem, tak nemějte strach.
Možná vám to ale ani tak nedá, že? V tom případě jsou růstové grafy dostupné na internetu. Jen si dejte pozor, ať koukáte na graf českých dětí. Růst se totiž v jednotlivých zemích a v různých etnikách může lišit.
Jistota je jít na stránky Státního zdravotního ústavu www.szu.cz. Najdete tam ke stažení i zazipovaný program Růst CZ, který rozbalíte a nainstalujete. Pak do něj pravidelně zaznamenáváte naměřené hodnoty a program vytvoří příslušné růstové grafy.
∙ Během prvních 5 měsíců života vyroste kojenec o cca 30 %.
∙ Z průměrných 50 cm při narození na 75 cm, tedy o 50 %, vyroste pak v průběhu prvního roku věku.
∙ Svou porodní hmotnost zdvojnásobí v 5. až 6. měsíci, v roce věku ji ztrojnásobí.
∙ Denní přírůstek je 1,5 až 2 g. Přírůstky jsou nepravidelné, je třeba je hodnotit za delší časové období, například za týden.
∙ Denní hmotnostní přírůstek kojence se s věkem postupně snižuje. Na konci prvního roku to je 50 až 80 g za týden.
∙ Dobře kojené nebo uměle živené dítě má denně 4 až 6 počuraných plen. Od 4. dne do 4. týdne má asi 4 stolice denně, později jich ubývá, výjimkou pak není ani pouze jedna stolice denně.
Zdroj dat: Martin Gregora, Magdalena Paulová: Péče o novorozence a kojence