[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) se vyplácí po dobu šesti měsíců péče o dítě. Do tohoto období spadá i období před porodem. PPM náleží v zásadě v souvislosti s péčí o novorozené dítě matce nebo otci dítěte nebo pojištěnci (muž či žena), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Peněžitá pomoc v mateřství je jednou z šesti dávek českého systému nemocenského pojištění (vedle nemocenského, ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství).
V oblasti peněžité pomoci v mateřství nejsou (na rozdíl od rodičovské dovolené) pro rok 2024 připravovány žádné legislativní změny. Jako každý rok však dojde od 1. 1. 2024 k úpravě výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu (týká se všech dávek nemocenského pojištění). Tato nová výše redukčních hranic bude uveřejněna na webu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) poté, co dojde k jejich vyhlášení Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů.
Zvýšení redukčních hranic přinese ale prakticky pouze drobné změny ve výši peněžité pomoci v mateřství.
Nastávající maminka nastupuje na mateřskou dovolenou 6 až 8 týdnů před vypočítaným termínem porodu. Pokud porodí předčasně, počítá se mateřská ode dne porodu až do uplynutí 28 týdnů. V případě porodu dvojčat nebo vícerčat je to 37 týdnů po porodu.
Pokud by však nevyčerpala celých šest týdnů před porodem z jiných důvodů, náleží jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 (popř. 31) týdnů.
Nástup na mateřskou dovolenou a nástup na peněžitou pomoc v mateřství si zaměstnankyně určuje sama, nelze jí nástup na mateřskou dovolenou nařídit. Na rozdíl od rodičovské dovolené, která přísluší i muži, mateřská dovolená přísluší pouze ženě.
Zákon dokonce pro případ, kdy se žena v průběhu mateřské dovolené rozhodne nastoupit zpět do zaměstnání, umožňuje, aby dávku nemocenského pojištění, peněžitou pomoc v mateřství, čerpal otec dítěte. Podmínkou však je, že pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, uzavřel s matkou písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte.
V dohodě musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, a den porodu. Podpis matky dítěte na dohodě musí být úředně ověřen nebo ověřen OSSZ. Den, od kterého bude tento pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte.
Mateřskou podporu vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení. V případě, že jste zaměstnaná, vyplní žádost o PPM (Peněžitou pomoc v mateřství) váš gynekolog. Vy jen poté vyplněnou žádost odevzdáte svému zaměstnavateli.
Abyste měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství, musíte být v okamžiku nástupu na mateřskou dovolenou plátcem nemocenského pojištění. To znamená, že jste buď klasicky zaměstnaná, nebo v tzv. ochranné lhůtě, která činí 180 dnů od zániku nemocenského pojištění.
Splňovat musíte i další podmínku pro nárok na dávku, tj. účast na pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM. Tato podmínka nemusí být splněna jen u jednoho zaměstnavatele. V období dvou let lze sčítat dny z různých pojištění (zaměstnání).
Otcové si do roku 2021 mohli po narození potomka v šestinedělí vybrat sedm dní volna, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj pak dostávají 70 procent základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Tato doba se od ledna roku 2022 prodloužila na dva týdny.
Kdo má nárok na otcovskou dovolenou? Všichni otcové, kteří se nejméně tři měsíce před nástupem na rodičovskou dovolenou řádně účastnili nemocenského pojištění v České republice. Nárok se netýká zaměstnanců, kteří se v době žádosti o otcovskou dovolenou nacházejí ve zkušební době nebo výpovědní lhůtě. OSVČ mají nárok na otcovskou dovolenou v případě, že si platí dobrovolné nemocenské pojištění. Podmínkou pro otcovskou dovolenou není, aby byli rodiče dítěte oddáni, otec musí být ale zapsán v rodném listě dítěte.
Kde a jak požádat o otcovskou dovolenou? Je třeba vyplnit žádost, formulář si lze vyzvednout osobně na příslušném úřadu Správy sociálního zabezpečení nebo on-line stáhnout na webových stránkách ČSSZ. Poté už žadatel vše zařídí se svým zaměstnavatelem, OSVČ formulář zašle nebo podá na úřadu okresní správy sociálního zabezpečení, kde je registrován. Žádost musí být podána v době šestinedělí.
Ano, podmínky pro podnikající matky se od minulých let nijak neliší. Pokud však chtějí ženy pracující jako OSVČ (Osoby samostatně výdělečně činné) čerpat „mateřskou“, je třeba, aby si v minulosti platily nemocenské pojištění, které je dobrovolné. Platba je přitom nutná alespoň 270 dnů v uplynulých dvou letech před čerpáním PPM.
Pokud nesplňujete potřebné podmínky pro PPM, například tím, že jste si neplatila nemocenské pojištění, na mateřskou nemáte nárok. Stále však můžete čerpat rodičovský příspěvek, jehož výši vám v tomto případě vypočítá stát.
Novopečená matka nesmí pracovat po dobu šesti týdnů od narození dítěte, poté již pracovat může. Ovšem v případě, že by chtěla pracovat u stávajícího zaměstnavatele, musí vykonávat jinou činnost než před nástupem na mateřskou dovolenou. Zaměstnavatel ženě vystaví také novou smlouvu (HPP, DPP, DPČ). V případě zaměstnání u jiného zaměstnavatele je to zcela bez omezení.
Při rodičovském příspěvku však již není možnost výdělku nijak omezena a nemá vliv na dávku. Stejné je to i s mužem, pokud pobírá pomoc v mateřství, nesmí vykonávat výdělečnou činnost, ze které mu nárok na podporu plyne. Pokud je zaměstnaný, nesmí chodit do práce, ale může si vydělávat jako OSVČ nebo chodit na brigádu, případně vykonávat pro zaměstnavatele práci na jinou smlouvu.
Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za posledních 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku. Průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic.
Abyste mohli správně vypočítat denní vyměřovací základ, je důležité znát redukční hranice, které se odvozují od průměrné mzdy. Ke změně ve výši mateřské obvykle dochází vždy od 1. ledna na základě každoroční změny redukčních hranic, pomocí kterých se krátí váš předchozí příjem. Kalkulačku a podrobnosti najdete ZDE a na webu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci, která se u PPM provede tak, že:
U PPM bude provedena od 1. 1. 2024 každoroční úprava redukčních hranic pro výpočet výše dávek nemocenského pojištění, která se provádí v souvislosti s meziročním růstem mezd.
„Změna redukčních hranic se týká všech dávek nemocenského pojištění. Výše redukčních hranic se odvozuje od výše průměrné mzdy, první redukční hranice činí třicetinu průměrné mzdy, druhá jeden a půlnásobek průměrné mzdy a třetí trojnásobek. Poněvadž průměrná mzda se každoročně zvyšuje, tak „automaticky“ se zvyšují i redukční hranice,“ uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí.
K 1. lednu 2024 se budou tyto dávky (včetně PPM) přepočítávat, a to bez žádosti, podle nových redukčních hranic, pokud jejich poskytování bude přecházet z roku 2023 do roku 2024.
Pro výpočet výše peněžité pomoci v mateřství je třeba učinit několik dílčích výpočtů:
1. Denní vyměřovací základ – ten zjistíme tak, že si hrubý příjem za uplynulých 12 měsíců vydělíme počtem kalendářních dní v tomto období. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku.
2. Redukovaný denní vyměřovací základ se redukuje následovně:
3. Všechny čtyři vypočtené hladiny sečteme a ze vzniklé částky vypočteme 70%, což bude výše peněžité pomoci v mateřství za jeden kalendářní den.
4. Výsledek vynásobíme počtem dní mateřské dovolené (to znamená buď 196 u jednoho dítěte nebo 259 u více dětí) a dostaneme celkovou částku peněžité pomoci v mateřství.
Po skončení mateřské mohou rodiče čerpat rodičovský příspěvek, který se od ledna 2020 zvýšil o 80 tisíc. Rodiče, kteří zůstanou s malými dětmi doma, dostávají tak od 1. 1. 2020 rodičovský příspěvek v maximální výši celkem 300 tisíc korun. Toto by se mělo od ledna 2024 opět změnit.
Poslanci schválili navýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun. Nově bude mít matka (případně otec) na každé dítě narozené od 1. ledna 2024 nárok na rodičovský příspěvek ve výši 350 tisíc korun (u vícerčat bude navýšení dokonce 75 tisíc korun, což činí celkovou částku 525 tisíc korun).
Maximální doba čerpání rodičovského příspěvku se ovšem zkrátí na tři roky.
Novela zákoníku práce změnila od 1. 1. 2021 vazby mezi čerpáním mateřské a rodičovské dovolené a nárokem na délku běžné, řádné dovolené. Pokud si požádáte o čerpání dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou, musí vám zaměstnavatel vyhovět (tento nárok vzniká u každé mateřské dovolené, tedy i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte, ale v případě, že o dovolenou včas nepožádáte, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět).
S účinností od 1. ledna 2021 novela zákoníku práce (zákon č. 285/2020 Sb.) ruší krácení dovolené pro omluvenou absenci.
Podle nového znění (§ 216 odst. 2 písm. c a odst. 3 zákoníku práce) se tedy doba zameškaná v kalendářním roce z důvodu čerpání rodičovské dovolené (s výjimkou doby, po kterou zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou) do výše dvacetinásobku týdenní pracovní doby považuje za výkon práce, avšak jen za podmínky, že zaměstnankyně mimo dobu této překážky v práci v kalendářním roce odpracovala alespoň dvanáctinásobek týdenní pracovní doby. Zkrácení nároku na dovolenou z důvodu čerpání rodičovské dovolené po mateřské dovolené je tedy podle nové právní úpravy mírnější.
Čerpání dovolené v souvislosti s čerpáním mateřské a rodičovské dovolené se řídí těmito pravidly: