Maminka.czŠkolák

Matka jako matka, nebo jako kamarádka?

, Časopis Moje psychologie
15. 8. 2012
Matka jako matka, nebo jako kamarádka?
Maminkám se už nějaký ten pátek nevyká, žijeme přece v moderním světě, a tak asi nikoho nepřekvapí, že se nově hledá obsah role matky. Jaká by měla být její ideální podoba, se zamýšlí psycholožka Marta Boučková.

Naplnit mateřskou roli ve vztahu k dětem, u kterých zcela záměrně podporujeme jejich vlastní identitu a samostatnost, je fakt zapeklitý úkol. A tak se čím dál častěji objevuje otázka, zda v roli matky upřednostnit autoritu a vedení nebo přátelský vztah a nemalou dávku liberalismu. Volit jednoduše jedno nebo druhé nebývá řešením, neboť i taková role, jako je ta rodičovská, se skládá zase z menších zdánlivě nepodstatných roliček, které ale intenzitou svého plnění určují ve finále to, jak se bude ten konkrétní otec či matka chovat.

Už Shakespeare srovnával lidský život s divadlem: „Každý člověk sehraje za život spoustu rolí a jeho akty trvají sedmero desetiletí.“ Pokud se týká životních rolí, je zde tvrzení „Mám toho moc“ namístě. Naše živé a reálné role jsou složité (prostě proto, že jsou ze života) i díky tomu, že se prolínají, a tak se velmi snadno stane, že i splývají. Všichni jsme našimi životními rolemi doslova zavaleni. Jen pro ilustraci na seznamu rolí u ženy středního věku můžeme najít roli dcery, možná i vnučky, matky, přítelkyně, manželky, zaměstnankyně, rekreační sportovkyně, hospodyně, klientky nebo i studentky a samozřejmě ještě spoustu dalších.

Zkrátka nikdo nemá ten luxus, aby plnil pouze jednu jedinou roli. Navíc i o naplnění a plnění těch nejrozšířenějších rolí, ke kterým patří i role matky, koluje ve společnosti ne zcela jasná a jednotná představa. Není se co divit, vždyť role sytíme každý sám sebou. Vkládáme do nich své zkušenosti, představy i očekávání. Za každou rolí stojí konkrétní člověk. Je mnoho „bezradných“ matek, které se snaží najít tu nejlepší společnou cestu pro sebe a své dítě, a tak hledají, zda naplnit svou mateřskou roli zodpovědným mateřstvím, respektive rodičovstvím, nebo kamarádstvím. Matka má být pečující, ochraňující, láskyplná.

K tomu ještě vstřícná, vlídná, chápající a naslouchající. Možná to někomu zní trochu jako charakteristika prima kamarádky, ale k pozici matky se váže i respekt a úcta, stejně jako právo určit pravidla a stanovit mantinely. Takže pozor na zjednodušování (zužování) obsahu mateřské role na obsah role kamarádské. Tohle zjednodušení se nabízí velmi snadno. A není to jen proto, že jsme zvyklí rozvinout slovo matka výše uvedenými přívlastky. Daleko podstatnější může být fakt, že snad každá žena stávající se poprvé matkou nemá žádnou přímou vlastní zkušenost s tím, jak by měla svou novou roli naplnit.

S mateřskou rolí má zkušenost pouze zprostředkovanou, to znamená, že ví, jaké to je být dcerou své matky. Právě přes tuhle vlastní zkušenost se na naplnění role matky dívá. Konfrontuje svou reálnou matku, živou ženu s vlastní představou, jakou matku by si přála mít. Do obsahu své vlastní rodičovské role tak vnášíme i mnoho imperativů jednoznačně určujících, jaký rodič rozhodně nechceme být! Snad každý z nás - rodičů, když někdy v dětství nebo v mládí neřekl „tak takovýhle rozhodně nebudu“, tak si to rozhodně pomyslel. Upřímně mohu říct, že těch, kteří by se jednoznačně ztotožnili se svými rodiči s touhou je v jejich rodičovských rolích kopírovat, jsem skutečně potkala jen málo. Ale zkušenost z role kamarádské je úplně jiná káva.

Každý ji má povětšinou přímou a zažitou. Téměř každá matka ví, jaké je to být kamarádkou, ale jen málo ví o tom, jaké to je být skutečnou matkou. Skutečnou matku z žen dělá život, až když jim dá možnost si tuhle roli „zahrát“. Koneckonců je to stejné jako s tou rolí kamarádky. I na tu musíte být nejméně dvě. Zdá se, že být kamarádkou nabízí i lákavou možnost zachovat si déle mládí. Matka by rozhodně měla být rozumná a zodpovědná. Ale kámoška - ta přece může být ztřeštěná až „ulítlá“.

A tak mám-li odpovědět na tu prostou a jednoduchou otázku, zda být spíš matkou nebo kamarádkou, pak se přikláním ke zdánlivě staromilskému - být rodičem zajišťujícím bezpečí, a tedy nebojícím se uplatnit svou rodičovskou autoritu i se všemi jejími důsledky, ale současně být mámou milující, chápající a snažící se porozumět světu svých potomků.

Témata: Děti, Batole, Předškolák, Školák, Časopis Moje psychologie, Charakteristika, Matka, Přátelský vztah, Životní role, Lidský život, Rekreační sport, Kamarád, Máť, Kamarádka

Mohlo by vás zajímat
Poznáte moluska? Podívejte se, jak vypadají a jak se jich zbavit
Přiznání matek! Nejtrapnější zážitky z porodnice. Tohle nás nenapadlo!
Těhotenství je zásah do sebevědomí, říká tenistka Andrea Sestini Hlaváčková
Co by měli všichni milující rodiče naučit své děti? Nejen mýt ruce a čistit zuby!
Babička plašička: Po návratu od tchyně se dcera bojí všeho!
Chtěla jsem rodit do vody a být krásná. Vše bylo jinak, říká Kristýna Leichtová
Vnouče mělo do rodiny přinést radost, místo toho je zdrojem konfliktů
Nechci být otrokem dětí. Dva potomci stačí, říká Agáta Prachařová
V touze po dokonalosti jsme víc dirigentem než maminkou, píše Marie Doležalová

Horoskopy

Štír Na víkend jste se těšili celý pracovní týden, protože si potřebujete vážně odpočinout. Už jste na to…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Petra, Petruše, Záviš





Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu