[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Meningokokové infekce patří mezi nejrychleji smrtící infekční choroby na světě a rodiče malých dětí podle lékařů bohužel často spoléhají na to, že nemoc v invazivní formě propuká jen u velmi malé části populace (u nás je potvrzeno několik desítek případů ročně).
Závažné zdravotní komplikace způsobuje zpravidla meningokok skupiny B, který je v Česku z dlouhodobého hlediska nejrozšířenějším. „Výjimkou byl jen rok 2019, kdy jsme po 15 letech zachytili víc onemocnění způsobených meningokoky skupiny C. Bylo jich 24, což je ale pouze o jeden případ více než u onemocnění způsobených meningokoky skupiny B,“ uvádí MUDr. Pavla Křížová, CSc., z Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu.
Invazivní meningokokové infekce patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu. Způsobuje je bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkami stejně jako chřipka, rýma nebo covid. Zatímco u některých lidí se bakterie „jen“ usadí v horních cestách dýchacích, stimuluje imunitní systém, což ve výsledku zvýší odolnost organismu proti těmto nemocem, u jiných naopak bakterie způsobí vážné stavy. Jaká reakce nastane, se bohužel nedá předvídat. Proč bakterie u někoho jen přebývá a u jiného vyvolá život ohrožující onemocnění, na to zatím medicína nezná jednoznačnou odpověď.
Nejčastější projevy této nákazy jsou zánět mozkových blan (meningitida), otrava krve (sepse) nebo kombinace obou. Důsledky bývají tragické, až 30 % případů končí smrtí nebo závažnými trvalými následky, jako jsou ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, epilepsie... Víte, že i když se na nákazu meningokokem přijde včas a okamžitě se zahájí léčba, přesto může tato nemoc skončit smrtí, a to během 24 až 48 hodin od propuknutí prvních příznaků?
Vyšší výskyt nemoci u mladých lidí vědci přikládají náročnosti jejich životního stylu. „Často přetěžují organismus nejen návštěvami diskoték či klubů, ale také sportem, ponocováním nebo nedostatečným odpočinkem. Mladí lidé navíc představují riziko i pro ostatní skupiny, protože mezi nimi bývá velký počet bezpříznakových nosičů, kteří mají bakterii několik měsíců v sobě, ale u nichž nemoc nepropukne. Přičemž onemocnět může kdokoli, i když je zcela zdravý. Všichni by si měli být vědomi zodpovědnosti za vlastní zdraví a rizikových situací, do nichž se například pohybem v místech, kde je vysoká koncentrace lidí, (nemusí jít jen o večerní kluby), vrhají. Není totiž vyloučeno, že zrovna na jednoho konkrétního jedince tato nemoc padne,“ varuje pediatrička MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.
Jak se lze nakazit? Bakterie se přenášejí kapénkovou cestou, tedy například kýcháním, kašlem nebo líbáním, u nejmenších dětí bývá nejčastějším zdrojem nákazy rodinný příslušník, bezpříznakový nosič bakterie. Často se může jednat i o jednoho z rodičů, prarodičů nebo staršího sourozence. A pozor, možnost nákazy zvyšuje také aktivní i pasivní kouření. U dětí do 15 let věku toto riziko stoupá trojnásobně, pokud kouří jeden z rodičů, a osminásobně, pokud kouří oba rodiče. Vyšší riziko nákazy je v chladnějších ročních obdobích, kdy lidé tráví víc času v uzavřených prostorách. Kdo je nejohroženější skupinou? Nejvyšší výskyt invazivních meningokokových infekcí je dlouhodobě zaznamenáván v kategorii dětí od narození do 11 měsíců, dále mezi dětmi ve věku jednoho až 4 roků a mezi adolescenty ve věku 15 až 19 let.
Jednoznačná počáteční lékařská diagnóza bývá obtížná. Nemoc propuká extrémně rychle a zdrojem nákazy mohou být jedinci bez viditelných příznaků onemocnění. Mezi nejčastější varovné příznaky patří zvýšená teplota, nebo dokonce vysoká horečka, únava, bolesti svalů a kloubů, průjem, extrémní citlivost na světlo či strnutí šíje. V podstatě veškeré příznaky však u dětí velmi připomínají „obyčejnou“ virózu či chřipku, u nejmenších ratolestí můžete zase potíže připisovat například prořezávání zoubků a nic netušíce situaci podcenit.
„Následky invazivních meningokokových onemocnění bývají závažné. První příznaky nemoci nejsou rozpoznatelné ani pro laika, ani často pro lékaře. Druhotné příznaky už jsou fatální a končí paralýzou, mentálním onemocněním nebo smrtí,“ doplňuje MUDr. Alena Šebková.
Spolehlivým domácím ukazatelem vážné diagnózy je takzvaný skleničkový test. Ten je možné využít ve chvíli, kdy se na těle pacienta začne objevovat vyrážka v podobě nachově či krvavě zbarvených skvrn. Pokud po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou lékařskou pomoc. Podezření na meningitidu se dá v domácím prostředí potvrdit i testem typického strnutí šíje. Nemocný se položí na rovnou podložku s protaženými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed mu zatlačíme bradu směrem k hrudníku, a pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je to další z důkazů nebezpečné nákazy.
Onemocnění meningokokem – jakkoli je závažné – je léčitelné širokým spektrem antibiotik. Léčba ale musí být zahájena nejpozději v řádu hodin a je velmi náročná. Nezřídka je nutné použít i umělou plicní ventilaci a připojit pacienta na dialýzu, protože nemocným často selhávají plíce, ledviny i další orgány. Infekci se často nepodaří vyléčit úplně bez následků, nemocní pak mohou mít celoživotně poškozené srdce, mozek (hrozí mimo jiné epilepsie), zrak nebo sluch, mnohdy přijdou o prsty nebo i větší části končetin.
„Invazivní meningokoková onemocnění ohrožují pacienty svým rychlým průběhem a závažnými komplikacemi. Pokládám proto za důležité připomenout, že je možné se nechat proti této nemoci očkovat,“ zdůrazňuje pediatrička a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti MUDr. Hana Cabrnochová. V rámci průzkumu agentury Stem/Mark byly dotazovány matky dětí do 5 let věku na to, jakými nepovinnými vakcínami své potomky nejčastěji chrání. Vakcinace proti meningokokům se umístila až na čtvrté pozici za očkováním proti pneumokokům, rotavirům a planým neštovicím. Přitom očkování je nejúčinnější prevencí proti této zákeřné infekci.
Česká vakcinologická společnost ho doporučuje především malým dětem do čtyř let věku, dospívajícím a mladým dospělým přibližně od 13 do 25 let. „V současnosti jsou na trhu vakcíny pokrývající nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoku. Pro co nejširší ochranu doporučujeme kombinaci obou typů vakcín,“ říká MUDr. Šebková.
Česká vakcinologická společnost doporučuje rodičům očkovat děti již ve věku od dvou měsíců. Aplikace první dávky se upřednostňuje v průběhu prvního půlroku života, kdy je možné očkování proti meningokoku bez problémů zařadit do očkovacího kalendáře.
„Očkování samo o sobě zaměstná jen nepatrnou část imunitního systému. Vytváří se určitá paměť tak, aby se dítě příště dokázalo ochránit před infekcí, jestliže se s ní setká. Zátěž je pak neporovnatelná s klasickým onemocněním, kdy dochází k zánětlivé reakci celého organismu. Neočkují se tedy jen děti a lidé v karanténě nebo ti, kteří mají například zvýšenou teplotu. V takovém případě se doporučuje očkování odložit. Očkování probíhá aktivně i v době epidemie. Naopak považujeme za veliký hazard s očkováním skončit nebo ho dočasně omezit. Neočkovat znamená riskovat,“ vysvětluje MUDr. Cabrnochová.
U očkování proti meningokoku B mají nárok na úhradu všech dávek vakcíny děti, pokud je očkování zahájeno do 12 měsíců věku nebo od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku. U očkování proti meningokoku A, C, W, Y mají nárok na úhradu jedné dávky děti od dovršení 1. do dovršení 2. roku věku nebo pak od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku.
Ve všech případech očkování proti meningokoku je vakcína hrazena do výše ekonomicky nejméně náročné varianty. Také je hrazeno očkování provedené i po uplynutí stanovené věkové hranice, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek z důvodu nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce.