[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Bakterii, která způsobuje meningokokovou infekci, má na sliznicích horních cest dýchacích až 10 % zdravých dětí či dospělých. Pokud ale organismus napadne, je to většinou útok velmi rychlý a životu nebezpečný. „Někdy se tato onemocnění označují jako invazivní. Bakterie je schopna velice rychle pronikat do tkání člověka, rychle se zde množí a rozšiřuje do celého organismu. Dochází k těžké zánětlivé reakci, která se označuje odborným termínem sepse,“ vysvětluje MUDr. Olga Černá, která na JIP dětské kliniky v Praze léčila již řadu meningokokem postižených dětí. Nejohroženější skupinou jsou zejména děti do tří let a potom chlapci a dívky od 11 do přibližně 24 let (u nichž patří k rizikovým faktorům stres spojený s pobytem mimo domov, u starších je to pak alkohol, diskotéky a podobné aktivity). V ostatních věkových kategoriích je meningokoková infekce vzácnější.
Vzhledem k tomu, že se menigokok šíří tělem skutečně bleskurychle, je třeba již při prvních příznacích zajistit okamžitou lékařskou péči. Bojíte se, že onemocnění nepoznáte? Varováním by pro vás měla být vysoká horečka bez předchozích náznaků jakéhokoli jiného onemocnění, dále bolesti hlavy a zvracení. Bezpečně potom poznáte meningokokovou infekci podle sytě červených, až nafialovělých skvrnek, které mohou být tečkovité nebo i rozsáhlejší. Obtížněji se onemocnění identifikuje, pokud meningokok způsobí zánět mozku a na kůži se nemusí ve větším rozsahu projevit. Někdy může zpočátku připomínat obyčejnou chřipku nebo virózu, ale u těchto onemocnění se daří snížit teplotu. U meningokokové infekce se většinou horečku běžnými prostředky snížit nepodaří. Ve fázi, kdy se infekce projeví krvácením do kůže, již musí být zajištěn převoz záchrannou službou do nemocnice, a to nejlépe na jednotku intenzivní péče, která má s touto nemocí zkušenosti.
„Vzhledem k tomu, že může dojít k selhání mnoha orgánových systémů, musí být pracoviště vybaveno řadou přístrojů, které mohou funkce orgánů nahradit. Proto by dítě se závažným průběhem meningokokové infekce nemělo být hospitalizováno na infekčních odděleních, ale pouze na jednotkách intenzivní a resuscitační péče,“ zdůrazňuje MUDr. Černá. Přitom již při převozu do nemocnice musí záchranáři podat nitrožilně antibiotika, případně zahájit plicní ventilaci a udržovat pomocí speciálních léků krevní tlak. V nemocnici je nutné napojit dítě na monitor, který sleduje všechny základní životní funkce. To, jak se malý pacient s meningokokem vypořádá, závisí na odolnosti organismu a především na průběhu samotné infekce. „Při těžkém průběhu upadá dítě do bezvědomí, selhává krevní oběh, dýchání, ledviny, játra, dochází k těžkým poruchám krevní srážlivosti. Je třeba zahájit umělou plicní ventilaci, zavést katétry do velkých žil, podporovat činnost srdce a cév. V mnoho případech dochází k akutnímu selhání ledvin a dítě je třeba připojit k mimotělnímu oběhu, aby bylo možné odstraňovat z těla vzniklé toxické látky. Dítě dostává mnoho různých léků, které napomáhají zvládnout kritický stav,“ popisuje procedury na jednotce intenzivní péče lékařka.
Obojí většinou závisí na tom, kdy se malý pacient dostane do těch správných rukou – tedy na JIP. V České republice se ročně vyskytuje kolem 90 invazivních meningokokových onemocnění, přičemž 75 % z nich postihuje děti ve zmíněných rizikových skupinách. Bohužel na tuto infekci podle lékařských statistik stále umírá 7–12 % dětí. Následky mohou být v některých případech i celoživotní. Mohou být postiženy smyslové orgány (zrak a sluch), může dojít k postižení centrální nervové soustavy. Ovšem pokud se léčba zahájí včas, je možné, že se dítě bez problémů a následků vyléčí. Celý proces má velmi rychlý spád. Ovšem pro rodiče, kteří sledují své dítě bojující o život, jsou to nekonečně dlouhé hodiny. Příběh tříleté Šárky (zprostředkovaný pohledem maminky Andrey Havelkové) dokazuje, že boj s meningokokem je vyčerpávající, ale vyhrát se dá. V listopadu 2006 se nám narodila krásná a zdravá dvojčátka, Marek a Šárka. Rostla jako z vody a dělala nám jenom radost… Ale jak se říká: „Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.“ Nás zcela bez varování přepadlo v podobě meningokokové infekce u naší Šárky.
Den začal úplně normálně, jen po snídani si Šárka stěžovala, že ji bolí ouško. Po obědě šla spát s teplotou a odpoledne měla už 39,9 °C! Na radu lékaře jsme se snažili teplotu srazit. Večer Šárka usnula a v noci ji vzbudilo zvracení. Když jsem ji převlékala do čistého, zjistila jsem, že se celá osypala. Ale objevila jsem už i modrofialové flíčky nepravidelného tvaru. Šárka však ihned usnula, tak jsem ji nechala spát. Ve čtyři ráno se znovu probudila se zvracením, měla žízeň a flíčky po celém trupu. Ihned jsem volala lékaři, který doporučil okamžitý převoz do nemocnice. Šárčin stav se mezitím prudce zhoršoval. Křečovitě zvracela, měla záškuby v celém těle a přestala hýbat hlavičkou. Už s tušením, že se jedná o meningokoka, jsme s ní odjeli na pohotovost v jičínské nemocnici. Během cesty se flíčky rozšířily i na ostatní části těla. Lékařky v Jičíně ihned zařídily převoz do Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Na infekčním oddělení FN jsme se ocitly v úterý 17. února ráno. V čekárně jsem strávila celé dopoledne zcela ochromená strachem o naši holčičku, ke které mě ani nepustili, aby se příliš nerozrušovala. Po poledni mi lékařka potvrdila s konečnou platností diagnózu: meningokok typu B. Večer byla Šárka přeložena na ARO kvůli podpoře dýchání. Také nám sdělili, že jí během dne přestaly fungovat ledviny. Z tohoto důvodu musela být v noci letecky transportována na dětskou Kliniku VFN na Karlově náměstí v Praze. Když jsme tam ráno volali, sdělili nám, že Šárčin stav je kritický!
Po příjezdu na JIP, kde Šárka ležela, se nás ihned ujala MUDr. Olga Černá, ale měla pro nás kromě toho, že Šárka zatím ještě žije, jen samé špatné zprávy. Při přijetí na oddělení měla známky multiorgánového selhání a selhání krevního oběhu. To vše 30 hodin od prvních teplot! Šárka byla připojena k mimotělnímu oběhu, dýchal za ni přístroj a byla v hlubokém bezvědomí. Největší starosti dělal lékařům její tlak 50/30 a fakt, že už byli na hranici použitelné medikace. Šance na její přežití hodnotili jen jako velmi malé. Podepsali jsme potřebné dokumenty a souhlasy a šli se za ní podívat. Ležela na veliké posteli přikrytá vyhřívací dekou, všude z ní čouhaly hadičky, byla celá flekatá a oteklá, obklopená hradbou přístrojů, které ji udržovaly při životě.
S manželem jsme byli naprosto zoufalí a ze všeho nejhorší byla ta bezmoc. Nemohli jsme dělat nic jiného než čekat a doufat. Musím přiznat, že od chvíle, kdy Šárka přestála ten první hrůzný den, jsem věřila, že to nevzdá. Svým optimismem jsem trochu děsila i lékaře. Ale co mi zbývalo! Jinak než svou vírou v její uzdravení jsem jí pomoct nemohla. Museli jsme všichni fungovat právě pro ni. Kritický stav v podobě kolísání tlaku, nefunkčnosti ledvin a nestability krevního oběhu a tělesné teploty trval dlouhých 10 dnů. Po 13 dnech ji lékaři konečně mohli odpojit od mimotělního oběhu. Bohužel se Šárce z fleků na kůži vytvořily nekrózy – fleky vznikající krvácením do kůže, která se později přestane prokrvovat (podobně jako u popálenin). Ty Šárce při následné operaci odstranili lékaři z Vinohradské nemocnice, kteří také později provedli nutnou transplantaci kůže.
Dalších 14 dnů bojovala Šárinka s teplotami a nechutenstvím, kdy pozřené jídlo z valné většiny vyzvracela. Také trpěla velkými výkyvy nálad, a proto jí lékaři museli nasadit antidepresiva. Zlom nastal, když začala sama jíst, brzy potom mluvit stejně jako před nemocí a dokonce se i smát. A po osmi týdnech rozhodli lékaři, že už můžeme DOMŮ. Tak si pro nás v polovině dubna taťka a bráška přijeli.
Za pouhých 11 dní začala Šárka znovu chodit. Rehabilitujeme, masírujeme jizvy, ale už to je zase ta naše treperenda Šárinka! Také jezdíme na kontroly do Prahy. Za to, že je Šárka opět s námi a už zase s bráškou lumpačí, patří obrovské poděkování všem lékařům a sestřičkám z JIRP dětské Kliniky VFN na Karlově náměstí. Nebýt jejich obětavosti a znalostí, tak...
MUDr. Olga Černá Oddělení JIRP, Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK v Praze 2
Je možná prevence? Bakterie Neisseria meningitidis má několik typů, které se označují jednotlivými písmeny. U nás se vyskytují kmeny B a C, které vyvolávají nejzávažnější onemocnění. Je možné očkování proti typu C, na trhu jsou dostupné dva typy očkovacích látek. Toto očkování není hrazené ze zdravotního pojištění, pacient si je tudíž hradí sám. Proti typu B, který v posledních letech převažuje, nebyla očkovací látka zatím vyvinuta.