Michaela (46): O dítě jsem bojovala 11 let... a vybojovala

No, já bych tohle asi tolikrát a tolik let nepodstupovala a mít pak dítě v tak pozdním věku, to mi přijde už příliš, nejsem typ, co by toužil od 18 mít dítě, to mi přijde příliš brzy a než podstoupit tohle martyrium, radši bych se smířila s tím, dítě nemít, jistě se dá najít i jiný smysl života než něco, co nemám a je moc složité to získat ...

{{photo?uid=jdmPLnhJ}}I já dlouho čekala.....13 let bez antikoncepce a 7 let stálého zkoušení....mám také smutný příběh....během kterého jsem několikrát o miminko přišla,jen mě zaráží ta nízká částka 150 tisíc za 14 nehrazených IVF...já za tři a to hrazené platila bezmála 70 tisíc? :/ Hodně krásných chvil s chlapečkem,já mám 7 měsíční dvojčátka a bude mi 40 let :)

Gratuluju, mela jste stesti ;) Nic ve zlem, ale tady se zas bohuzel projevuje trend doby a zahravani si s prirodou, viz. - ted nejsou vhodne podminky, nechame to na jindy, ale pak to nejde kdyz je "vhodna" doba. Ja bych se interupce bala uz jen z tohoto duvodu. Uz to neni jako driv, kdy se chlap o zenskou jen otrel a uz byla tehotna. Nicmene, je ale pravda, ze kazda zenska by mela dozrat do toho mit dite... No kazdy jsme jiny

už 4 roky bojuji o dítě a stále se nedaří ... má za sebou 4 zamlklé těhotenství a stále doufám že se nám sen o miminku ještě splní, v létě mi bude 45

Nevím jestli mám paní obdivovat nebo si myslet, že se zbláznila. Dyť po tolika pokusech musí mít zdraví úplně někde, nemá ani jistotu, že se dožije dospělosti toho dítěte. Já osobně děti neplánuji, mám je ráda, ale vystačím si se svojí malou neteří, ta mi dává všechno. Navíc se ani necítím na to pořizovat si dítě, když mám kopu dluhů na dům. Přišlo by mi nefér vůči tomu malému, že bych mu nemohla dát vše co potřebuji. Zažila jsem to v dětství, kdy nás naši tak tak vypiplali a nebýt prarodičů nemáme kolikrát co do úst. Takže raději ne, když se mi podaří někdy z výplaty něco ušetřit, dám to raději své neteřince, aby měla krásné a spokojené dětství...

Chápu paní, že chtěla mít vlastní miminko. A gratuluji k chlapečkovi. flower Já sama jsem podstoupila IVF ale je mi dvacet tři let. A nikdy bych si neřekla, že teď jsem otěhotněla a teď se mi to nehodí a dám to pryč. To ne. Naděje umírá poslední, takže já bych to taky zkoušela hodně krát. Jen cena za IVF mi přijde malá. My to měli hrazené pojišťovnou a povedlo se na první pokus, ale i tak jsme platili 33 tisíc.

nás pro oba...Tak já paní samozřejmě gratuluji.))musí to být krása.....a jak už někdo zmínil, tenkrát si to miminko, když otěhotněla měla nechat a dnes by měla dospělé dítě....nicméně my se s manželem snažíme už 10 let, to my bylo 25let, doktorka my pořád říkala, to bude dobrý, to se povede a 2,5roku se nic nedělo.Pak jsem dostala od kamaráda typ na jiného gynekologa, který se zabývá umělým oplodněním a věcmi okolo. Našel my rodovou vadu dělohy (dělohu do tvaru srdce) a tak jsem musela na operaci, kde my vyndali dělohu, rozřízli na půl, ten kousek nahoře vypálili, dělohu sešili a vložili zpět. Měsíc jsem si nemohla ani uprdnout a na záchod? No prostě všechno byli hrozný muka... Před půl rokem po 3 pokusu IVF jsem otěhotněla (což jsem považovala za zázrak), který my dlouho nevydržel, přesně v polovině 4,5 měsíce my praskla plodová voda a plod za 3 dny ze mě vyšel..plod byl zdravý Screening v pořádku, spontální potrat měl být nulový.....zřejmě nějaká infekce, kdo ví......no a jsme si dali poslední zmražené z 3 IVF a tet čekám, co bude..moc se bojím, že to nevyjde...nikdy jsem nebyla na potratu, nikdy jsem nebrala antikoncepci...vím, že naděje umírá poslední, ale je to už strašně dlouhý, pro =-O