[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jde o neurologické onemocnění, které se řadí mezi primární bolesti hlavy. Primární znamená, že příčinou není žádný patologický proces ve smyslu nádorového onemocnění nebo třeba krvácení – samotnou příčinu si nemůžeme tzv. „osahat“. Jde o bolest hlavy, kterou spouští určité látky v organismu, jež u některých lidí spustí migrenózní záchvat. Tyto drobné molekuly máme v organismu všichni, ale někteří z nás buď na podkladě genetiky, nebo i z jiných, dosud neznámých příčin, jsou na ně více citliví a jejich aktivace pak vede k rozvoji migrény.
Prakticky všichni se v průběhu života setkáme s bolestí hlavy, ale skutečnou migrenózní bolest hlavy zná pouze 8 až 11 % naší populace. Charakter bolesti je silný, typicky je to pulzující bolest hlavy v levé nebo pravé polovině, ale může se šířit i do celé hlavy. Provází ji nevolnost se zvracením a mezi zhoršující faktory patří ostré světlo, hluk, intenzivní pachy nebo fyzická aktivita. V typickém případě si člověk s migrénou během záchvatu jde nejraději lehnout do tiché místnosti se zataženými závěsy a snaží se usnout. Neléčený záchvat migrény trvá obvykle 4 až 72 hodin, ve spánku dochází obvykle k úlevě.
Popsaných spouštěčů migrény je celá řada. Mezi ty ovlivnitelné patří zhoršený spánkový režim, dehydratace, nepravidelnost v jídle nebo stres. Z potravin to mohou být třeba plísňové sýry, případně alkohol, tomu se však nastávající maminky obvykle vyhýbají. Neovlivnitelným faktorem je kolísání hormonálních hladin. Řada žen pozoruje zvýšený výskyt migrén v období kolem menstruace, u některých žen se migrény objevují výhradně před nebo se začátkem menstruace. V takovém případě často v průběhu těhotenství nebo ještě i během kojení četnost migrén významně klesá. U některých žen se však s těhotenstvím počet migrén nezmění, výjimečně se četnost dokonce ještě zhorší.
V první řadě vždy doporučuji upravit životní styl. Najít si čas na sebe, nepřetěžovat tělo nebo ideálně cíleně relaxovat. Během dne dbát na pravidelnost v jídle, pít dostatek tekutin, například žena, která váží 70 kilogramů, pokud nemá jiná zdravotní omezení, může vypít tři až tři a půl litru neslazených tekutin denně. Neméně významným faktorem je také spánek.
Ano. Často u pacientů vídám „víkendovou migrénu“, kdy během pracovního týdne člověk spí průměrně jen šest hodin denně. Vynahradí si to pak o víkendu, což může mít za následek právě rozvoj migrény. Nejlepším přístupem je chodit spát a vstávat každý den přibližně ve stejnou dobu, ideální doba spánku je pro dospělého člověka mezi sedmi až devíti hodinami denně. I v těhotenství jsou některé léky na bolesti bezpečné, doporučuji poradit se s gynekologem, protože vhodnost jednotlivých preparátů se odvíjí od trimestru v průběhu těhotenství. V případě komplikovanějších migrén, kdy žena trpí čtyřmi i více migrenózními záchvaty za měsíc, což může znamenat i 12 dní s migrénou za měsíc, je na místě řešit takovou intenzitu obtíží s neurologem již před otěhotněním.
V případě primárních bolestí hlavy je základem diagnózy důkladná anamnéza. Migréna má určité charakteristiky, které ji odlišují od ostatních bolestí hlavy. Častý je i výskyt v rodinách, kde migrénou trpí i někdo další z blízkých příbuzných. Alespoň jednou za život by pak člověk trpící migrénou měl mít vyšetření mozku magnetickou rezonancí. V případě, že žena trpí migrénami v době před otěhotněním, jednotlivé ataky mají stále stejný charakter a v mezidobí je zcela bez obtíží, je vhodné vyšetření magnetickou rezonancí buď provést ještě před otěhotněním, nebo je odložit až na období po porodu. Pokud toto vyšetření potvrdí normální nález, pak již další vyšetřovací metody nejsou potřeba. Všechny tyto střípky pak společně dotváří diagnózu migrenózní bolesti hlavy.
Migréna se nejčastěji objevuje kolem 30. až 35. roku života. Není však výjimkou ani výskyt v dětství, kdy toto onemocnění převažuje u chlapců. V pubertě se naopak tento poměr zvyšuje v neprospěch dívek a v průběhu života nadále zůstává častější u žen. První ataka v těhotenství je poměrně vzácná, mnohem častěji pacientky uvádí první migrénu až v období prvních let po porodu, ovšem nelze ji zcela vyloučit. Důvody jsou nejpravděpodobněji kombinací genetických predispozic a hormonálních změn.
Kromě režimových opatření, která jsem nastínila výše, máme k dispozici léky, které byly původně vyvinuty k léčbě jiných onemocnění, ale v průběhu desítek let v praxi se ukázalo, že také mohou snižovat výskyt migrény. Nejnovější skupinou léků je cílená biologická léčba – ta byla vyvinuta přímo na migrénu. Tyto tzv. profylaktické léky nasazuje po dohodě s pacientem neurolog. Cílem této léčby je snížit frekvenci nebo intenzitu bolestí nejméně o 50 %. Efekt po nasazení léčby nepřichází okamžitě, obvykle trvá dva až tři měsíce, než se účinek nově podávaného léčiva naplno rozvine.
Tímto způsobem lze s migrénou bojovat a významně tak zvýšit kvalitu života. Některé z těchto léků lze bezpečně podávat i v průběhu těhotenství, obvykle se však frekvence migrén během gravidity sníží, proto již v počátcích těhotenství můžeme profylaxi postupně vysadit. Kdo by se chtěl dozvědět více, může se podívat na web omigrene.cz, kde najdete rovněž seznam certifikovaných center.