[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
O migréně se traduje mnoho nepravostí. Jedna z nich například je, že se jedná o nemoc, jež je výdobytkem moderní, uspěchané doby. Lidé trpící migrénou se často od své rodiny či známých dozvídají, že to mají „ze stresu“. Poprvé byla však migréna popsaná tři až čtyři tisíce let př. n. l. na sumerské destičce.
Migrénou se zabývali také ve starověkém Egyptě. Dlouho se věřilo, že ji způsobují zlí duchové, kteří jsou uvězněni v lebce a nemohou se dostat ven.
Proto se migréna léčila navrtáním lebeční kosti, aby měli kudy duchové opustit pacienta. Následně se migrénou zabývali dva známí řečtí lékaři: Hippokratés (460–377 př. n. l.) a Galém (129–201 n. l.). Galém také přišel s pojmem hemikranie (bolest poloviny hlavy, jež je pro migérnu typická).
Migréna je onemocnění chronické, tedy celoživotní. Prevence migrény v tuto chvíli v podstatě neexistuje. Přesný mechanismus bolesti hlavy, která migrénu provází, není znám.
Bylo odhadnuto, že tato nemoc je nejdražší neurologickou chorobou v Evropské unii — každý rok stojí více než 27 miliard eur. Migréna není v Asii a Africe tak široce rozšířena jako v západních zemích. Obecně migrénou v určitém okamžiku života trpí více než 10 % populace.