[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Přesně ve chvíli, kdy jsem prošla branou tábořiště, mi praskla voda a začalo to správné „vzrůšo“, asi za deset minut doběhl manžel s kamarádem, ale to už kamarádka volala sanitku. Jenže asi vše v rozrušení nějak špatně domluvila s dispečinkem a sanitka dorazila do kempu na druhé straně skal, kde samozřejmě žádnou rodící horolezkyni nenašli. Naštěstí se nevrátili zpět, ale spojili se opět s dispečinkem a ten s námi. Zatímco část naší party řešila sanitku, já si vesele, za vydatné podpory a asistence kamarádky „domarodky“, odbývala neuvěřitelně rychlou druhou dobu porodní (díky bohu za její podporu a zkušenosti!). Adámek se narodil ve stanu. Často si v těchto souvislostech vzpomenu na nádherný film Červený stan (ten náš je zelený), narodil se na mou osušku a spacák, s pomocí dvou kamarádek. Přítele jsem u porodu nechtěla. Zdravotníci dorazili ve chvíli, kdy se Adam prodral na svět. Byl zdravý a kupodivu prý nejevil známky nedonošenosti. Kamarádka lékařku „ukecala“, aby nechala dotepat pupečník. Vzhledem k tomu, že bylo příjemné teplo, já i Adam jsme byli zdraví, tak to mladá lékařka povolila.